Psalo se před sto lety; červenec - říjen 1925

Říše hvězd, červenec – říjen1925:

Astronomický fragment ze slovanské minulosti
(původní text, autor: Dr. Arnošt Dittrich, zkráceno)

Slovanské památky astronomické jsou dosti vzácné. Tím pozoruhodnější jest, nalezne-li se stopa po praktických výkonech hvězdářských. Ve Vykoukalově knize: »Z podání lidového«, obrázky kulturní a zvykoslovné, jež vyšla v Matici Lidu r. 1897, je na str. 88. zmínka: »Na Moravě v okolí Vyškova si vypravují, že když Slunce zapadá, přijde ke dvěma kolům (pozn. aut.: myšleny kůly, dále aktualizováno) v zemi postaveným, mezi nimiž se vždy protlačí na druhou stranu. Až se kdysi stane, že tam uvízne, bude soudný den.« 

Zpráva taková nevznikne jen tak nazdařbůh. Musí býti ohlasem názorného obrazu, často a častokrát viděného, kde lidem skutečně Slunce zapadalo mezi dvěma kůly, takže vznikala iluse, že se mezi nimi protlačuje. Ale proč zmínka o konci světa ...? 

Isolovaný fakt je vždy neplodný. Do jakého rámce máme zasaditi moravskou zprávu, aby promluvila? Zmíněným kůlům podobné značky obzorové nalezneme i u jiných národů pro vycházení a zapadání Slunce v různé doby roční. V praehistorických časech užívali takové značky stavitelé megalithických památek v jižní Anglii, Bretoňsku a sev. Německu. Když přišli Evropané do Jižní Ameriky, nalezli takové značky u Peruánců. Podnes jich užívají Indiáni kmene Hopi a labradorští Eskymáci. Ale idea ta se objevuje i na druhé straně zeměkoule u Dajakú, lovců lebek, na ostrově Borneo. 

Co bylo v dávné minulosti v Evropě, čeho podnes se užívá na obou stranách zeměkoule, lze klidně pokládati ze všelidské. Proto netřeba to nijak omlouvati, nalezneme-li i u Slovanů stopy takové praxe. Větší megalithická stavba kalendářová je dokonce na - později - slovanské půdě. V krajině pomořanské, kde Visla se vlévá do moře, leží místo Odry, podnes Němci tak nazývané. Poblíž v lese se zachovala rozlehlá soustava megalithů, jehož plán jsem v knížce své »Slunce, měsíc a hvězdy« na str. 93. reprodukoval. Jméno »odry« znamená však ve slovanských jazycích kůly. Slovanská osada »Kůly = Odry« je poblíž jediné (dosud známé) památky astronomické z megalithických časů na slovanské půdě.

Snad mělo vyjádřiti, že se tam pomocí kamenů dosahuje toho, co Slované dosahovali kůly. Dřevěné značky snad stavěli proto, že neměli otroků, které by mohli hnáti bičem na tak těžkou a klopotnou práci, jako stavění menhirů primitivními prostředky.

V moravské zprávě od Vyškova vidím slabou vzpomínku na pozorování západu Slunce pomocí kůlů na obzoru z určitého stanoviště za účelem kalendářovým. Patrně šlo o stanovení zimního slunovratu. Poukazuje naň poznámka o uváznutí Slunce a o soudném dnu, tj. konci světa. Konec světa v bájích - na př. Eddě - jest obecně parafrasí zimy, promítnuté na konec všech časů. Zrovna tak jsou báje o stvoření světa parafrasí jara. Uváznutí Slunce na nejzazším jihozápadě mělo by za následek věčnou zimu, i kdyby - pro otáčení nebe - Slunce denně dál vycházelo a zapadalo.

V mythologii klasických národů se vypravuje, že růžoprstá Zora otevírá Slunci bránu. Kůly od Vyškova jsou zajisté jen archaickou, primitivní formou této sluneční brány. Kde se čekalo na Slunce ráno, staly se ovšem kůly, mezi nimiž se mělo objeviti, dříve viditelnými ve světle zory, rýsujíce se černě na červáncích. Tu se mohlo poeticky říci, že Zora otevírá Slunci bránu. Veliká většina megalithických vizírů věnována je východu, jak jsem sestavil v knize »Slunce atd. « na str. 97. a násl. (…)

(…) Indoevropci, pokud dosavadní studie sahají, nestavěli megalithických pomníků v Evropě. Proto lze pomýšleti na to, že zmíněná  brána Slunce, kterou Zora ve smyslu nahoře vysvětleném otvírá, byla ze dřeva, že to byly po případě jen dva kůly. Není tedy třeba, abychom v oněch moravských kůlech viděli něco specificky slovanského, ale spíše dědictví z indoevropského původu Slovanů. 

Po sto letech: říjen 2025

(komentář k původnímu textu, autor: Radim Neuvirt)

Po kůlech, kterými podle pověsti staří Slované určovali zimní slunovrat, se nic nedochovalo. V současnosti však na našem území víme o větším množství mnohem starších megalitických památek. Jejich tvůrci mohli být příslušníci rozličných pranárodů, kteří naši část planety v různých dobách obývali. Řeč je o zejména o keltských kmenech- Germáni a později Slované pobývali na našem území až po vzniku megalitů. Stavba těchto kamenných artefaktů však není přímo spojena s nějakou konkrétní kulturou, náboženstvím či prehistorickým, nebo i historických obdobím. Současné vědě je známo, že také ne všechny megalitické stavby sloužily astronomii a s ní spojené chronologii. Megality měly nemalý význam funerální (pohřební) či náboženský. 

K astronomickým pozorováním, spojeným především s určováním času se používaly kruhové henge, též zvané rondely, kamenné řady a zejména viziry. Viziry jsou typické zaměřovače poloh Slunce, Měsíce i hvězd (jeden z nich je zobrazen na konci tohoto článku). 

Ačkoli se užívání slovanských kůlů, o kterých pojednává článek Dr. Dittricha, nepotvrdilo, nalezneme v našem regionu (severozápadní Čechy) značné množství výrazných kamenných megalitických památek. Je však nutno předeslat, že ne u všech kamenných památek minulosti je zaručena autenticita. Mnoho z nich bylo bohužel zničeno či odstraněno, některé z nich jsou prokazatelně vytvořeny v dobách moderních.

Na ukázku přinášíme aktuální fotografie (9/2025) některých z těchto objektů nacházejících se poblíže Kounova.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Biografický slovník českých zemí: DITTRICH Arnošt 1878–1959
[2] Putující: Kamenné kruhy Odry (PL)
[3] Geologické mapy: Zajímavosti
[4] Archiv Hvězdárny Františka Pešty: Říše hvězd (červenec - říjen 1925), str. 120 a dál
[5] Wikipedia (CZ): Arnošt Dittrich
[6] Wikipedia (CZ): Dioskúrové
[7] 21. století: Existují i české megality? Mýty a fakta kolem kamenů
[8]Soukromý archiv Radima Neuvirta, autora článku

Převzato: Hvězdárna Teplice