Josef Klepešta: Bolid v Andromedě

Josef Klepešta napsal pro Říši hvězd, ročník IV, číslo 5 září-říjen na straně 171 článek Pozorování Perseid v srpnu 1923. Pod tímto článkem ještě stačil připojit dodatek o právě vyfotografovaném bolidu, který zde uvádíme.

D o d a t e k : Veliký bolid byl spatřen dne 12. září 1923 o 22^h 55^m a asi 23^s  SELČ letící směrem severovýchodním od souhvězdí Pegasa do souhvězdí Andromedy, kde poblíže hvězdy A se roztrhl. Zdánlivý průměr bolidu při konci jeho dráhy dostoupil asi 20‘; světlo bylo tak silné, že v temné kopuli jasně ozářilo součástky stroje. Roztržení se projevilo četnými výšlehy; detonace však slyšeti nebylo. Část dráhy bolidu s výbuchy nad mlhovinou v Andromedě se zdařilo zachytiti 8-palcovým objektivem astrografu v Ondřejově. Tato zajímavá fotografie bude uveřejněna v některém z příštích čísel Ř. h.

Hned v prvním čísle Říše hvězd 1924/1 byl na straně 11 zveřejněn článek Fotografie bolidu.

Fotografie bolidu. Dne 12. září tohoto roku o 21^h 55^m 23^s stř. času (SEČ) přeletěl směrem severovýchodním ze souhvězdí Pegasa k Andromedě neobvykle jasný bolid. Pohyboval se zvolna: při tom se neustále jeho jas zesiloval. Byl sledován zářícím prachem nad mlhovinou v Andromedě až do blízkosti hvězdy A Andromedae, kde se roztrhl. Roztržení se projevilo četnými výšlehy, při čemž silný záblesk ozářil krajinu. Zdánlivý průměr zjevu ve chvíli roztržení obnášel alespoň 20'. Detonace slyšeti nebylo. Téhož večera zvolil jsem pro 8palcový anastigmat astrografu ondřejovské hvězdárny za objekt ku snímku okolí mlhoviny v Andromedě a počal jsem exponovati již o 20^h 45^m stř. času. Použitý rozměr citlivé desky 9x12 cm vystačil na zakreslení plochy asi 5x7° na obloze, takže pouze část dráhy bolidu mohla býti zachycena. Na snímku (viz přílohu k tomuto číslu) jsou zřetelně vyznačena čtyři oddělená vzplanutí a také je viděti, jak se stopa rozšiřovala ve směru severovýchodním, až konečně vznikla (mimo pole objektivu) koule, jejíž explosí viditelnost bolidu se skončila. Nádherný zjev sledoval jsem pouhou náhodou, pohlédnuv v té chvíli od pointeru k obloze. Zaznamenav čas i ostatní data, pokračoval jsem nepřetržitě až do 0^h 45^m stř. času v exposici okolí velké mlhoviny v Andromedě.

V prvním dvojčísle Říše hvězd roku 1924 leden-únor byla kromě článku také vložena příloha s fotografií Josefa Klepešty a s popiskem: ČÁST DRÁHY BOLIDU NAD MLHOVINOU V SOUHVĚZDÍ ANDROMEDY. Snímek 8. palcovým objektivem astrografu státní observatoře na Ondřejově.

Za pozornost stojí, že popisek fotografie hovoří o mlhovině. Vždyť Edwin Hubble teprve v letech 1922 a 1923 dokončoval svá objevitelská pozorování cefeid v mlhovinách M31 a M33 tehdy největším 2,5 m dalekohledem a dokázal, že nejde o mlhoviny ale o galaxie. Své objevy publikoval v článku v The New York Times 23. listopadu 1924.

Bolid pozoroval v Černošicích také Vladimír Guth. V prvním dvojčísle Říše hvězd 1924 vyšel vedle Klepeštovy fotografie také jeho článek o výpočtu dráhy meteoru, včetně předběžné parabolické dráhy.

Klepeštova fotografie vznikla pět let po založení České astronomické společnosti, inspirovala spousty astronomů i návštěvníků hvězdáren a stala se neodmyslitelnou součástí české astronomie. Například v publikaci ESO vydané při příležitosti vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře zaujímá čestné místo vedle Staroměstského orloje a Klementina.

Poděkování patří firmě SUPRA Praha, spol.s.r.o, která na svých stránkách provozuje digitální archív časopisu Říše hvězd. Text článku vznikl na základě OCR textu z tohoto archívu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Říše hvězd 1923/5 září-říjen
[2] Říše hvězd 1924/1 leden-únor
[3] Hubble s Announcement of Cepheids in Spiral Nebulae
[4] Cyril Polášek: Zpráva o konání skromné vzpomínky, IAN
[5] Cyril Polášek: Druhá zpráva o konání skromné vzpomínky, IAN
[6] Astronomy in the Czech Republic: ESO - The Messenger 128 – June 2007, page 4