Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Výročí kosmonautiky - prosinec 2025

Výročí kosmonautiky - prosinec 2025

Přibližovací manévr lodi Gemini 6A k lodi Gemini 7.
Autor: Wikipedia Commons: Gemini 7 in orbit

V prosinci 2025 připomínáme významná výročí kosmonautiky. Především 60 let společného blízkého letu Gemini 7 a Gemini 6A. Slavíme také 30 let vypuštění velmi úspěšné sluneční vesmírné observatoře SOHO (Solar and Heliospheric Observatory). K Měsíci byla vypuštěna sonda Luna 8, ale na povrch dopadla příliš tvrdě. Pioneer 6 se vydal zkoumat meziplanetární prostor. Ariane 5 vynesla telekomunikační družici INSAT-4A a Meteosat 9. Sojuz vynesl testovací družici navogační sítě Galileo zvanou Giove-A.

Dne 4. 12. 1965 odstartovala kosmická loď Gemini 7. Hlavním cílem mise byl společný let s lodí Gemini 6A, která se zatím připravovala na kosmodromu. Dvoučlennou posádku tvořili velitel mise Frank Borman a pilot James Lovell. Pro oba astronauty to byl první let do vesmíru, pro loď typu Gemini se jednalo o čtvrtou pilotovanou misi.

Podle původního plánu měla loď Gemini 7 startovat až po misi Gemini 6, ovšem dne 25. 10. 1965 explodovala raketa s cílovým tělesem Agena a start lodi byl odložen. Agena byl typ bezpilotní kosmické lodi sloužící k nácviku manévrování a případnému spojení v kosmickém prostoru. Protože setkání na oběžné dráze bylo důležité v rámci projektu Apollo, byl program rychle přepracován a z Gemini 7 se stalo cílové těleso pro setkání s lodí Gemini 6A.

Pro posádku Gemini 7 se jednalo o čtrnáctidenní let, což bylo ve stísněném prostoru lodi značně vyčerpávající. Bylo nutno vyřešit otázku biologických odpadů, synchronizace spánku s pozemním personálem řídícího střediska a rovněž volný čas. Pro tento případ se astronauti vybavili knihami. 

Logo mise Gemini 7. Autor: Wikipedia (CZ): Gemini 7
Logo mise Gemini 7.
Autor: Wikipedia (CZ): Gemini 7

Na palubě lodi Gemini 7 proběhla celá řada experimentů. Je nutno si uvědomit, že se ocitáme v raných dobách kosmonautiky, takže většina experimentů byla spojena s funkčností lodí, pohodlím, respektive nepohodlím skafandrů, se stravováním a odpady. Jedním z výsledků činnosti astronautů byl mimo jiné návrh, aby se moč neskladovala v odpadních kontejnerech, ale aby se vypouštěla do volného prostoru.

Logo mise Gemini 6A. Autor: Wikipedie (CZ): Gemini 6A
Logo mise Gemini 6A.
Autor: Wikipedie (CZ): Gemini 6A

Kosmická loď Gemini 6A odstartovala 15. 12. 1965 v sestavě velitel Walter Schirra a pilot Thomas Stafford. Po více než třech hodinách se lodě na oběžné dráze setkaly a přiblížily se dokonce až na 30 cm. Posádky byly nepřetržitě v rádiovém spojení.

Umělecká představa setkání kosmických lodí Gemini 6A a 7. Autor: Drew Ex Machina: Rendezvous in Space: Gemini 6 and 7
Umělecká představa setkání kosmických lodí Gemini 6A a 7.
Autor: Drew Ex Machina: Rendezvous in Space: Gemini 6 and 7

 Lodě nebyly ovšem vybaveny zařízením pro přímé spojení, takže po několika hodinách společného letu rozpustily sestavu. Gemini 6A se následující den vrátila na Zemi, posádka Gemini 7 zůstala na oběžné dráze ještě další tři dny. Ty ovšem byly provázeny drobnými výpadky palubních zařízení, takže na ně astronauti později nevzpomínali zrovna v dobrém.

Další výročí kosmonautiky

2. 12. 1995

Byla vypuštěna společná sonda kosmických agentur ESA a NASA pojmenovaná SOHO. Ta obíhá na takzvané halo orbitě, což je eliptická dráha kolem libračního bodu L1, díky čemuž je zachována poměrně stabilní pozice vůči Slunci a Zemi. Ačkoliv byla její činnost plánována na dva roky, je stále aktivní. Hlavním úkolem sondy, jehož se zhostila obdivuhodným způsobem, je studium sluneční chromosféry, koróny a slunečního větru. Významným úkolem SOHO je také předpověď a varování přes slunečními erupcemi.

Umělecká představa sondy SOHO obíhající kolem Slunce. Autor: Wikipedia Commons: SOHO ESA
Umělecká představa sondy SOHO obíhající kolem Slunce.
Autor: Wikipedia Commons: SOHO ESA

3. 12. 1965

K Měsíci byla vypuštěna sonda Luna 8. Jednalo se o čtvrtou sondu druhé generace, jejímž cílem bylo měkké přistání na Měsíci. Ačkoli let probíhal až k Měsíci bez potíží, kvůli nesprávné funkci brzdícího motoru sonda narazila do měsíčního povrchu příliš tvrdě a roztříštila se. Místo dopadu, Oceán bouří, bylo nedaleko území, kam narazila její předchůdkyně Luna 7.

Model sondy Luna 8 v muzeu kosmonautiky v Le Bourget v Paříži. Autor: Wikipedia Commons: Luna 9 Musee du Bourget
Model sondy Luna 8 v muzeu kosmonautiky v Le Bourget v Paříži.
Autor: Wikipedia Commons: Luna 9 Musee du Bourget

16. 12. 1965

Sonda Pioneer 6 se vypravila na svou kosmickou pouť. Jednalo se o sondu určenou k měření aktivity slunečních částic a magnetických polí v prostoru mezi Zemí a Venuší. Navázala na sondu Pioneer 5 vypuštěnou o pět let dříve, typově se však nejednalo o analogický subjekt, ale o těleso úplně nové konstrukce. Sonda Pioneer 6 jako první prolétla za odvrácenou stranou Slunce při pohledu ze Země. Podávala informace o činnosti naší hvězdy, fungovala dobře navzdory tomu, že erupce částečně poškodily některé její solární panely. V roce 1974 prolétla dokonce i ohonem komety Kohoutek. Poslední kontakt se sondou byl navázán 8. 12. 2000.

Umělecká představa sondy Pioneer 6 v kosmickém prostoru. Autor: Wikipedia (CZ): Pioneer 6
Umělecká představa sondy Pioneer 6 v kosmickém prostoru.
Autor: Wikipedia (CZ): Pioneer 6

21. 12. 2005

Raketa ESA Ariane 5-AR525 vynesla dvojici satelitů INSAT-4A a Meteosat 9. INSAT-4A byl satelitem poskytujícím přenos signálu ve vysoké kvalitě. Po ukončení činnosti v roce 2019 byl přesunut na tzv. hřbitovní dráhu, aby nerozšiřoval už tak velký počet kosmického smetí, alespoň prozatím. Meteosat 9 byl meteorologickou družicí, která výrazně přispěla k získání klimatologických dat. Nyní je přesunuta, aby mohla snímat Indický oceán a na hlavní pozici ji nahradily novější Meteosaty druhé a už i třetí generace, které snímají Afriku a Evropu.

Struktura družice INSAT-4A. Autor: Wikipedia Commons: INSAT-4A Spacecraft
Struktura družice INSAT-4A.
Autor: Wikipedia Commons: INSAT-4A Spacecraft

28. 12. 2005

Pomocí nosné rakety Sojuz FG / Fregat z kosmodromu Bajkonur odstartovala sonda Giove-A. Jednalo se o první družici sloužící k ověřování funkčnosti pozemních komponentů navigačního systému Galileo. Satelit je umístěn přibližně 23 000 km nad povrchem a kolem Země oběhne za 14 hodin.

Spodní pohled na sondu Giove A se systémem přenosových antén. Autor: eoPortal: GIOVE-A (Galileo In-Orbit Validation Element-A)
Spodní pohled na sondu Giove A se systémem přenosových antén.
Autor: eoPortal: GIOVE-A (Galileo In-Orbit Validation Element-A)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia (CZ): Gemini 7
[2] Wikipedie (CZ): Gemini 6A
[3] Wikipedia Commons: Gemini 7 in orbit
[4] Drew Ex Machina: Rendezvous in Space: Gemini 6 and 7
[5] Wikipedia Commons: SOHO ESA
[6] Wikipedia Commons: Luna 9 Musee du Bourget
[7] Wikipedia (CZ): Pioneer 6
[8] Wikipedia Commons: INSAT-4A Spacecraft
[9] eoPortal: GIOVE-A (Galileo In-Orbit Validation Element-A)
[10] Wikipedia (CZ): GIOVE-A

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice



O autorovi

Štítky: Giove-A, Raketa Sojuz, Ariane 5, Meteosat 9, Insat-4A, Pioneer 6, Luna 8, Sonda SOHO, Thomas Stafford, Wally Schirra, Jim Lovell, Frank Borman, Gemini 7, Gemini 6A


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »