Výročí kosmonautiky - prosinec 2025

Dne 4. 12. 1965 odstartovala kosmická loď Gemini 7. Hlavním cílem mise byl společný let s lodí Gemini 6A, která se zatím připravovala na kosmodromu. Dvoučlennou posádku tvořili velitel mise Frank Borman a pilot James Lovell. Pro oba astronauty to byl první let do vesmíru, pro loď typu Gemini se jednalo o čtvrtou pilotovanou misi.

Podle původního plánu měla loď Gemini 7 startovat až po misi Gemini 6, ovšem dne 25. 10. 1965 explodovala raketa s cílovým tělesem Agena a start lodi byl odložen. Agena byl typ bezpilotní kosmické lodi sloužící k nácviku manévrování a případnému spojení v kosmickém prostoru. Protože setkání na oběžné dráze bylo důležité v rámci projektu Apollo, byl program rychle přepracován a z Gemini 7 se stalo cílové těleso pro setkání s lodí Gemini 6A.

Pro posádku Gemini 7 se jednalo o čtrnáctidenní let, což bylo ve stísněném prostoru lodi značně vyčerpávající. Bylo nutno vyřešit otázku biologických odpadů, synchronizace spánku s pozemním personálem řídícího střediska a rovněž volný čas. Pro tento případ se astronauti vybavili knihami. 

Na palubě lodi Gemini 7 proběhla celá řada experimentů. Je nutno si uvědomit, že se ocitáme v raných dobách kosmonautiky, takže většina experimentů byla spojena s funkčností lodí, pohodlím, respektive nepohodlím skafandrů, se stravováním a odpady. Jedním z výsledků činnosti astronautů byl mimo jiné návrh, aby se moč neskladovala v odpadních kontejnerech, ale aby se vypouštěla do volného prostoru.

Kosmická loď Gemini 6A odstartovala 15. 12. 1965 v sestavě velitel Walter Schirra a pilot Thomas Stafford. Po více než třech hodinách se lodě na oběžné dráze setkaly a přiblížily se dokonce až na 30 cm. Posádky byly nepřetržitě v rádiovém spojení.

 Lodě nebyly ovšem vybaveny zařízením pro přímé spojení, takže po několika hodinách společného letu rozpustily sestavu. Gemini 6A se následující den vrátila na Zemi, posádka Gemini 7 zůstala na oběžné dráze ještě další tři dny. Ty ovšem byly provázeny drobnými výpadky palubních zařízení, takže na ně astronauti později nevzpomínali zrovna v dobrém.

Další výročí kosmonautiky

2. 12. 1995

Byla vypuštěna společná sonda kosmických agentur ESA a NASA pojmenovaná SOHO. Ta obíhá na takzvané halo orbitě, což je eliptická dráha kolem libračního bodu L1, díky čemuž je zachována poměrně stabilní pozice vůči Slunci a Zemi. Ačkoliv byla její činnost plánována na dva roky, je stále aktivní. Hlavním úkolem sondy, jehož se zhostila obdivuhodným způsobem, je studium sluneční chromosféry, koróny a slunečního větru. Významným úkolem SOHO je také předpověď a varování přes slunečními erupcemi.

3. 12. 1965

K Měsíci byla vypuštěna sonda Luna 8. Jednalo se o čtvrtou sondu druhé generace, jejímž cílem bylo měkké přistání na Měsíci. Ačkoli let probíhal až k Měsíci bez potíží, kvůli nesprávné funkci brzdícího motoru sonda narazila do měsíčního povrchu příliš tvrdě a roztříštila se. Místo dopadu, Oceán bouří, bylo nedaleko území, kam narazila její předchůdkyně Luna 7.

16. 12. 1965

Sonda Pioneer 6 se vypravila na svou kosmickou pouť. Jednalo se o sondu určenou k měření aktivity slunečních částic a magnetických polí v prostoru mezi Zemí a Venuší. Navázala na sondu Pioneer 5 vypuštěnou o pět let dříve, typově se však nejednalo o analogický subjekt, ale o těleso úplně nové konstrukce. Sonda Pioneer 6 jako první prolétla za odvrácenou stranou Slunce při pohledu ze Země. Podávala informace o činnosti naší hvězdy, fungovala dobře navzdory tomu, že erupce částečně poškodily některé její solární panely. V roce 1974 prolétla dokonce i ohonem komety Kohoutek. Poslední kontakt se sondou byl navázán 8. 12. 2000.

21. 12. 2005

Raketa ESA Ariane 5-AR525 vynesla dvojici satelitů INSAT-4A a Meteosat 9. INSAT-4A byl satelitem poskytujícím přenos signálu ve vysoké kvalitě. Po ukončení činnosti v roce 2019 byl přesunut na tzv. hřbitovní dráhu, aby nerozšiřoval už tak velký počet kosmického smetí, alespoň prozatím. Meteosat 9 byl meteorologickou družicí, která výrazně přispěla k získání klimatologických dat. Nyní je přesunuta, aby mohla snímat Indický oceán a na hlavní pozici ji nahradily novější Meteosaty druhé a už i třetí generace, které snímají Afriku a Evropu.

28. 12. 2005

Pomocí nosné rakety Sojuz FG / Fregat z kosmodromu Bajkonur odstartovala sonda Giove-A. Jednalo se o první družici sloužící k ověřování funkčnosti pozemních komponentů navigačního systému Galileo. Satelit je umístěn přibližně 23 000 km nad povrchem a kolem Země oběhne za 14 hodin.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia (CZ): Gemini 7
[2] Wikipedie (CZ): Gemini 6A
[3] Wikipedia Commons: Gemini 7 in orbit
[4] Drew Ex Machina: Rendezvous in Space: Gemini 6 and 7
[5] Wikipedia Commons: SOHO ESA
[6] Wikipedia Commons: Luna 9 Musee du Bourget
[7] Wikipedia (CZ): Pioneer 6
[8] Wikipedia Commons: INSAT-4A Spacecraft
[9] eoPortal: GIOVE-A (Galileo In-Orbit Validation Element-A)
[10] Wikipedia (CZ): GIOVE-A

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice