Psalo se před sto lety; leden – únor 1926

Josef Klepešta: Astronomie v umění.

V minulých dobách využívalo umění více symbolisace různých odvětví lidské vědy. Zvláště mythus oblohy zlákal mnohé umělce k výtvorům, jimž se dnes obdivujeme. V naší zemi máme málo příkladů podobného druhu a bylo by dobře, aby členové Společnosti si všeho všímali, co se nám zachovalo v tomto oboru a oznámili to redakci tohoto listu.  Týká se to i literárních pozůstatků chudé astronomické literatury české, různých starých kalendářů, minucí či prognostyk zvaných ze 16.–17. století. Naše Zemské museum často v poslední chvíli zachránilo tyto vzácné tisky od zkázy na půdách neb v truhlicích dědečků a babiček, kteří ještě nejspíše různé ty snáře a astronomicko-astrologické předpovědi si uschovali.

Případy, aby veřejné budovy byly astronomickými náměty ozdobeny, jsou u nás jistě velmi skrovné. Pokud mi známo, na veřejných budovách pražských, kromě známého staroměstského orloje, Atlanta na Klementinské věži aj., nezachovalo se nám skoro ničeho. Tím zajímavější je pro nás moderní palác Assicurazioni Generali Adriatica na Národní třídě, kde neznámý umělec použil k výzdobě jedné stěny dvorany symbolů zvířetníku. Seskupení dvanácti bronzových soch na mramorových výstupcích působí skutečně krásným dojmem. Méně potěšující je však skutečnost, že při nástavbě severního křídla budoucí národní knihovny v Klementinu bylo z vnitřní strany bezohledně zedníky zamalováno několik krásných slunečních hodin, pravděpodobně členy řádu jezuitského zde nakreslených. Doufejme, že zbytek na straně severozápadní zůstane tohoto vandalismu ušetřen.

Po sto letech…

Po sto letech se mnohé věci mají jinak. Česká astronomická literatura je velmi bohatá. Díky elektronické podobě mnoha v minulosti vydaných knih, publikací a periodik je umožněno širší veřejnosti nahlížet také do historie naší vědy. Rovněž vychází množství titulů: ať už popularizačních či striktně vědeckých, od našich i světových významných astronomů.

Astronomie je zájemcům zprostředkována množstvím dokumentárních filmů (pravda - rozličné kvality), ale opravdový zájemce může poměrně slušně oddělit zrno od plev.

V době, kdy se v našem oboru objevují takřka každodenně nějaké novinky, je elektronický věk ideální pro jejich šíření. I zde je ovšem namístě dávat pozor a oddělit reálné objevy od nechtěných či dokonce záměrných mystifikací.

Ve výtvarném umění se ovšem s astronomickými tématy za posledních sto let rozhodně nešetří. Ať už se jedná o čistě realistická díla nebo o vědeckofantastické motivy, které se objevily zejména v době nástupu kosmonautiky. V neposlední řadě zde máme řadu motivů čistě fantazijních astronomických vizí, v nichž rozhodně neplatí fyzikální zákony. Fantazií se můžeme nechat unášet, avšak objevují se, bohužel nezřídka, i jedinci, kteří ji vnímají jako realitu.

Uplynulé století tedy astronomickými motivy v umění rozhodně nešetřilo. Nás však především zajímá, jak jsou na tom artefakty zmíněné v článku Josefa Klepešty. Vypravme se do těch míst…

Staroměstský orloj: 

Staroměstský nebo také Pražský orloj jsou středověké astronomické hodiny, poprvé zmíněné v roce 1410. Tento orloj patří mezi symboly Prahy a je mu a jeho historii věnována celá řada odborných a podrobných publikací. Také Josef Klepešta jej zmiňuje v článku jako „známý“, přesto se však u něj na chvilku zastavíme.  Dnešní orloj totiž není úplně tím, který vídával Klepešta v roce 1926. V době Pražského povstání, dne 8. 5. 1945, byla věž s orlojem zasažena dělostřeleckým granátem. Při následném požáru kompletně shořela dřevěná konstrukce s apoštoly. Naštěstí nedošlo k realizaci návrhu vytvořit orloj nový a moderní, podařilo se jej po značném úsilí zrekonstruovat. Při této rekonstrukci však došlo k chybnému znázornění horizontů na astronomickém ciferníku, a tak se východy a západy Slunce rozcházely s realitou až do rekonstrukce v roce 1979. V současné době, po poslední rekonstrukci z roku 2017, je původní mechanismus poháněn elektromotory a došlo též, v pořadí podruhé za sto let, k výměně Mánesova kalendáře.

Atlas na věži Klementina: 

Navštívit Astronomickou věž Klementina by mělo být povinností každého, kdo se astronomií zabývá. Josefem Klepeštou zmíněného Atlanta, jímž je obr Atlas, ovšem z vnitřku věže neuvidíte. Podaří-li se vám vystoupat téměř dvě stovky schodů, ocitnete se na ochozu přímo pod ním. Výborně však toto dílo, pocházející z dílny Matyáše Brauna (1684 – 1738), můžeme spatřit hned od vstupní brány Klementina. Josef Klepešta by měl dozajista radost; tento bájný obr, nesoucí na zádech nebeskou klenbu, na nás shlíží beze změny již více než tři století.

Sluneční hodiny v Klementinu:

Klepeštou zmiňované sluneční hodiny můžeme pozorovat jak z ochozu Astronomické věže, tak i z cest klikatících se celým areálem. Věž sloužila od roku 1751 astronomickým pozorováním a je v ní dodnes umístěno velké množství historických astronomických přístrojů a zobrazení. Josef Klepešta hořekoval, že při rekonstrukci bylo zamalováno několik slunečních hodin, neuvedl však bohužel počet zničených ani těch, které zbyly. Autor článku jich napočítal devět, tedy polovinu toho, co uvádí Katalog slunečních hodin.

Dvanáct soch zvířetníku v paláci Assicurazioni Generali Adriatica:

Na závěr navštívíme budovu pojišťovny Assicurazioni Generali Adriatica, dnes nazývanou zkráceně palác Adria. Druhý pražský orloj, o kterém Josef Klepešta píše, je pořád na svém místě v poměrně dobrém stavu. Tedy až na skutečnost, že není v provozu, což je opravdu škoda. Původně ukazoval aktuální čas, fáze Měsíce a stávající znamení zvěrokruhu.

Na rozdíl od Josefa Klepešty se nám podařilo zjistit autora tohoto monumentu.

Palác Adria byl postaven v letech 1922-1925. Sochy postav, symbolizujících den a noc stejně tak jako znamení zvěrokruhu, jsou dílem významného sochaře Bohumila Kafky (1878–1942).

Návštěva tohoto druhého pražského orloje sebou nese jednu nemalou výhodu – určitě se u něj návštěvník nebude muset prodírat davem a tlačenicí.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Říše hvězd
[2] Astronomická mapa
[3] Josef Klepešta
[4] Wikipedia/Staroměstský orloj
[5] Astronomická věž
[6] Adria
[7] Sluneční hodiny - Praha 1, Klementinum

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice