Jedrzejów město slunečních hodin

V tomto městě, nacházejícím se 76 km severně od Krakova, je možno navštívit muzeum slunečních hodin. Jeho zakladatelem byl Feliks Przypkowski (1872-1951), který se již od mládí zajímal o astronomii a gnómoniku (nauka o slunečních hodinách). V roce 1895 zakládá sbírku slunečních hodin, která se postupem času stále rozrůstá. V současnosti se ve sbírkách nachází více než 500 slunečních hodin a je tak po sbírkách Planetária v Chicagu a vědeckého muzea v Oxfordu třetí největší na světě a druhá v Evropě.

3. února 1962 věnovala rodina Przypkowskich své sbírky státu. Současně vzniklo Státní muzeum Przypkowskich v Jedrzejówě, jehož expozice mapují různorodé zájmy této rodiny.

Muzeum se nachází ve dvou domech na náměstí T. Kościuszki č. 7 a 8. Jedná se o původní dům rodiny z XIX. století, na jehož střeše je dnes již nefunkční kopule hvězdárny, a přilehlé budovy lékárny z roku 1712.  Expozice představují obytné prostory rodiny Przypkowskich z období před I. světovou válkou, apartmá ve stylu 18. století, sbírku slunečních a mechanických hodin a expozici dávné gastronomie, farmacie a obchodu.

Nás nejvíce zajímala sbírka slunečních hodin, která obsahuje snad všechny typy slunečních hodin vyráběných v XVI. – XIX. století. Jednotlivé exponáty jsou pečlivě a přehledně uloženy v prosklených vitrínách. Jsou zde k vidění jak kapesní typy (norimberské, augsburské, Dieppe, pařížské, rovníkové, a další) pocházející z různých koutů Evropy, Japonska, Koreji nebo z Ameriky, tak i kolekce sloupových, stolních a také několik slunečních hodin z pevných stanovišť, které se původně nacházely na budovách v různých koutech Polska.

Kromě slunečních hodin se zde nachází sbírka vodních, přesýpacích, svíčkových a také mechanických hodin, od miniaturních kapesních, přes stolní a skříňové, až po různé typy závěsných.

Značnou část naší návštěvy jsme strávili také v knihovně muzea, ve které se nalézají velmi zajímavé a cenné tisky, zabývající se gnómonikou, astronomií a dalšími obory lidského vědění.

Díky našemu průvodci Rafaelu Zaczkowskému jsme měli jedinečnou příležitost nahlédnout do některých z těchto knih, které nás zaujaly svým obsahem a detailním provedením.

Nemalá část sbírky slunečních hodin se nachází v „Zahradě času“, která přiléhá k budově muzea. Zde se nachází zástupci několika typů slunečních hodin, na kterých lze, svíti-li Slunce, vidět, jak takové hodiny vlastně fungují.

Kousek za vstupem se nachází rozměrný číselník svislých hodin, který je namalován na fasádě budovy. Jeho autorem je Tadeusz Przypkowski. Kromě slunečního času ukazují tyto hodiny také přibližné kalendářní datum a polohu Slunce v oblasti zvěrokruhu. Zatímco čas se odečítá pomocí stínu šikmého ukazatele, který je rovnoběžný se zemskou osou, datum lze určit z polohy dopadu slunečního paprsku, procházejícího malým otvorem ve stínítku na konci ukazatele. U těchto hodin je čas odvozen z hodinového úhlu Slunce a datum, či spíše poloha Slunce ve zvěrokruhu, je odvozena z deklinace Slunce.

Stejně jako samotná zahrada času, tak i většina slunečních hodin v zahradě prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Slavnostně byla otevřena v roce 2014. Kromě několika původních exponátů jsou zde k vidění i několikery nové sluneční hodiny.

Svislé sluneční hodiny z roku 1808 musely projít rekonstrukcí a tak dnes vypadají jako nové.

Že lze číselník slunečních hodin vynést na jakýkoliv povrch, je vidět na slunečních hodinách, které jsou dílem T. Przypkowského. Na valounu je kromě číselníku vidět rok zhotovení a erb rodu Przypkowskich.

Hodinové čáry byly vynesené pomocí speciálního zařízení, gnómonografu, který navrhl a zkonstruoval Wojciech Jastrzabowski.

Nachází se zde i několik nově vyhotovených slunečních hodin, na kterých lze docela jednoduše předvést, jakým způsobem lze z polohy Slunce na obloze provést měření času.

A že to není až tak jednoduché, lze ukázat na válcových slunečních hodinách. U těchto hodin je čas odvozen z výšky Slunce nad obzorem, proto nazýváme tento typ také jako výškové sluneční hodiny. Při zjišťování času zde musíme znát datum.

Hodiny se skládají ze tří částí. Základnou je pevný podstavec, na kterém je otočně kolem svislé osy posazená válcová část, obsahující datovou a hodinovou stupnicí. Nad válcovou části je otočně uchycen stínový ukazatel. U hodin nejdříve nastavíme ukazatel nad příslušné datum na datové stupnici a pak natočíme celým válcem tak, aby stín ukazatele směřoval svisle dolů. Z polohy konce stínu ukazatele mezi hodinovými ryskami odečteme sluneční čas.

Prstencové sluneční hodiny jsou tvořeny prstencem, který je otočný kolem svislé osy. Na jeho vnitřní stěně je hodinová stupnice a na vnější straně je datová stupnice kolem svislé štěrbiny. Ve štěrbině je pohyblivě umístěn ukazatel s otvorem.

Ukazatel nastavíme dle data a natočíme prstenec ke Slunci tak, aby sluneční paprsek, procházející otvorem ukazatele, dopadl na hodinovou stupnici. Zde můžeme odečíst sluneční čas.

Návštěva muzea pro nás byla, zejména díky osobnímu přístupu pana Zaczkowského, velmi přínosná, za což mu jistě patří naše poděkování.

Jako upomínku jsme od pana Zaczkowského dostali knihu o exponátech muzea. Na oplátku mu Miloš Nosek daroval výtisk své knihy Sluneční hodiny Královehradeckého kraje. Za nás jsme věnovali našemu průvodci výtisk Povětroně, ve kterém je článek o naší poslední návštěvě v roce 2014 a děkovný list.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Muzeum Pryzpkowskich v Jedrzejówě
[2] ASHK | pracovní skupina Sluneční hodiny
[3] Skvosty hvězdárny a planetária v Chorzowě
[4] Na cestách v Polsku? Navštivte Niepołomice!

Převzato: Astronomická společnost Hradec Králové