Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pro dalekohled do knihovny

Pro dalekohled do knihovny

Dalekohled Orion StarBlast 4.5" upravený pro půjčování v knihovnách
Autor: St. Louis County Library

Astronomická společnost v americkém státě New Hampshire začala od prosince roku 2008 dávat do vybraných knihoven dalekohledy a vzdělávací materiály. Cílem bylo podporovat povědomí o vědě, stimulovat zájem o astronomii a dát lidem, kteří se nikdy dalekohledem nedívali, možnost zakusit vzrušující pocity, které přicházejí s objevováním. Inspirací byla báseň Roberta Frosta z roku 1923, kde se praví, že v každé vesnici by měl být někdo s dalekohledem. Společnost začala v roce 2008 se dvěma dalekohledy, v roce 2009 jich bylo v knihovnách už deset. Jiskra nápadu zanedlouho přeskočila i do jiných amerických států a s nadsázkou se dá říci, že se šíří jak prérijní požár.

Dalekohled, který si můžete půjčit v knihovně, má své výhody. Především, knihovny jsou na půjčování zařízené. Dalekohled si sice můžete půjčit i ze školy nebo z hvězdárny, ale ty jednak vůbec musí nějaký dalekohled vhodný na zapůjčení mít a na celou agendu kolem půjčování a vracení nejsou zařízené.

Při výběru dalekohledu do knihoven byl brán ohled

  1. aby lidi neštval
  2. měl krátkou přípravu k pozorování
  3. aby nebylo třeba rozsáhlého výcviku, tím odpadají německá ekvatoreální a vidlicová montáž
  4. měl by mít dobrou optiku a široké zorné pole, aby lidi nemuseli objekty pořád nahánět
  5. měl by být poměrně levný
  6. odolný
  7. přenosný a poměrně soběstačný jen s málem součástek, které by se mohly ztratit
  8. měl by být stabilní, což vylučuje levné trojnožky
  9. měl by mít dobrý hledáček, aby se lidi mohli posouvat od hvězdy k hvězdě při hledání slabých objektů

Mapka knihoven, které ve státě New Hampshire půjčují dalekohledy. Autor: New Hampshire Astronomical Society
Mapka knihoven, které ve státě New Hampshire půjčují dalekohledy.
Autor: New Hampshire Astronomical Society
Pokud je to možné, tak nad dalekohledem v knihovně převezme péči některý z členů místního astronomického kroužku nebo hvězdárny. Zajistí pravidelné čištění a seřízení dalekohledu a funguje také jako spojka mezi návštěvníky knihovny a místní astronomickou komunitou. Může spolupracovat s členem knihovny nebo s nějakým studentem, který se od něho zaučí, jak o dalekohled pečovat.

New Hampshire Astronomical Society (NHAS) si za dalekohled do knihoven vybrala Orion StarBlast 4.5" o průměru zrcadla 114 mm s vysokou světelností f/3.9 a ohniskovou vzdáleností 450 mm.  Jde o dalekohled typu Newton na jednoduché azimutální montáži s dřevěným podstavcem s hledáčkem s červeně osvětleným zaměřovacím bodem. K tomu přidala okulár s proměnným zvětšením se čtyřmi zaskakovacími polohami. Při zvětšení 18x se dá přehlednout zorné pole 2,5 stupně, při největším zvětšení 75x je zorné pole 0,4 stupně. K dalekohledu jsou další pomůcky. Po půjčení se doma nemusí nic montovat. Uživatelský manuál je přepsaný, zalaminované listy jsou svázané kroužkovou vazbou. Dalekohled je dostatečně robustní a dá se snadno přenášet. Přitom má poměrně velký tubus a na rozdíl od dalekohledů pro začátečníky s menší aperturou má i slušný výkon. Stačí, když si jej večer postavíte třeba na stůl na zahradě nebo na vhodnou lavičku v parku a můžete začít pozorovat. Při pozorování Měsíce, planet, hvězdokup a mlhovin se dá rozlišit mnoho podrobností. Dalekohled má také poměrně velké zorné pole, takže se objekty dají déle pozorovat, než je třeba dalekohled pootočit.

Úvodní video k programu LTP (6m 15s). Další: 2, 3, 4, 5, 6.
New Hampshire Astronomical Society

Nálepka Měsíce s moři a krátery pro dalekohled pro půjčování v knihovnách. Autor: Tom Cocchiaro
Nálepka Měsíce s moři a krátery pro dalekohled pro půjčování v knihovnách.
Autor: Tom Cocchiaro

Na stránkách společnosti NHAS je dokumentace, jak dalekohled pro knihovnu připravit. Nejpodstatnější úpravou je zřejmě výměna okulárů za jediný okulár s proměnným zvětšením Celestron 8-24mm Zoom. Tím pro uživatele odpadá nutnost výměny okulárů, a tím také možnost jejich ztráty. K dalším úpravám patří náhrada kolimačních šroubů,  úprava ložisek, napájení hledáčku ze snadněji dostupných a levnějších baterií AAA, a další drobné úpravy.

Dají se vytisknou nálepky s tabulkou zvětšení, varování nepozorovat Slunce, mapka Měsíce i štítek s údaji, kdo dalekohled věnoval a umístit na dalekohled.

K dalekohledu patří i malý batůžek s čelovkou s červeným světlem, s knížečkou průvodce po souhvězdích a laminované instrukce, jak dalekohled používat. Víko objektivu má menší odnímací otvor, který je vhodný pro pozorování příliš jasného Měsíce. Víko samotné je na provázku, aby se neztratilo, stejně jako krytka okuláru je také na provázku.

Dalekohledy v knihovnách jsou financovány z různých zdrojů. Jednak z rozpočtu NHAS, ale také od jednotlivých astronomů nebo členů knihoven, kteří mají zájem podporovat své komunity. Hodně knihoven si dalekohledy zakoupilo ze svých zdrojů, ale přistoupily na doporučení a podporu společnosti. Cena jedné soupravy dalekohledu je celkem 335 USD.

Program LPT - Library Telescope Program má velice dobrou odezvu. Každá knihovna má typicky seznam čekatelů na dalekohled a dalekohledy jsou většinou v centru výstavek knih. Společnost NHAS je ráda, když jiné organizace tento program včetně materiálů kopírují.

Najde program dalekohledů v knihovnách odezvu také v České republice?

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] New Hampshire Astronomical Society
[2] NHAS Library Telescope Program
[3] RYE Public Library NH
[4] St. Louis Library Telescope Program
[5] Heather Cook: Library makes it easy to scope the stars
[6] Facebook: LibraryTelescopeProgram
[7] Central Arkansas Library Telescope Program
[8] Kalamazoo Astronomical Society, Michigan - Library Telescope Program
[9] Grafton, Wisconsin: Library Loaner Telescope Program - Users Manual
[10] Astronomical League: Put telescopes in the hands of those who are most interested: The Library Telescope Program



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Dalekohled, Astronomie, Knihovny, Veřejnost


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »