Ve středu 10. dubna od 10 hodin bude za pomoci těžké techniky instalován zpět do kopule největší dalekohled Štefánikovy hvězdárny. Tento jedinečný přístroj vážící 5,5 tuny prošel v uplynulých dvou letech v německé Jeně kompletní renovací. Pro veřejná pozorování bude dalekohled k dispozici v květnu, kdy se zároveň návštěvníci hvězdárny budou moci podrobně seznámit s jeho historií v rámci připravované výstavy „Návrat krále“.
Jak Mikuláš Koperník vypadal, víme z kopií jeho autoportrétu. Je známý hlavně díky své práci, která výrazně změnila náš pohled na Sluneční soustavu a s ní i na celý tehdy známý Vesmír. Koperníka můžeme směle pokládat za jednu z největších postav polské historie a světové vědy. S tím, jak je polský národ na svého rodáka hrdý, se v Polsku můžeme setkat téměř na každém kroku.
Astronomové vědí, že mnoho hvězd má arabské jméno. Navíc i mezi běžně používanými slovy najdeme překvapivě mnoho slov arabského původu. Pojďme se ve stručnosti podívat, co za tím vězí - kde se ten arabský vliv u nás vzal.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Už od roku 2016 provozuje Slezská univerzita dalekohled WHOO! (White Hole Observatory Opava), který od začátku svého provozu posloužil již několika studentům k významným závěrečným pracím v oboru astronomie a astrofyziky. Observatoř se dokonce podílí i na spolupráci s agenturami ESA a NASA. Vedle těchto možností pro vědecko-výzkumné aktivity je ale dalekohled použitelný také pro běžná astronomická pozorování a očekává se, že po dalších stádiích rozvolňování bude zase nabízet dvakrát do měsíce pozorování objektů noční oblohy pro širokou veřejnost.
Jako členové Astronomické společnosti v Hradci Králové – pracovní skupiny Sluneční hodiny, pořádáme dvakrát do roka společné výlety za slunečními hodinami. Ve dnech 10. až 12. 6. 2016 jsme se vydali na náš první zahraniční výlet za slunečními hodinami. Hlavním cílem naší cesty bylo muzeum slunečních hodin v Jedrzejově.
Kosmický dalekohled ARKYDAutor: Planetary ResourcesTohle může některým znít jako scifi, nicméně opak se dnes stává skutečností! Dokonce to ani není vzletné prohlášení politika. Nemůžete tomu uvěřit?? Také jsem byl zprvu šokován.
Z akce MHV 2013.Autor: Pražská pobočka ČAS. Nedávný květnový víkend 10. – 12. května 2013 se konalo třinácté dostaveníčko příznivců hvězdného nebe, pod zkratkou MHV, v astronomické hantýrce to znamená „Mezní hvězdná velikost“ pod záštitou Pražské pobočky ČAS. Místo akce bylo již tradiční – Zubří nedaleko Nového města na Moravě. Ve středu byl státní svátek, a tudíž se přímo vybízelo si akci prodloužit. A kdo ve středu přijel, chybu neudělal. Předpověď počasí na akci nebyla vůbec příznivá, tedy na hlavní část o víkendu. Osobně jsem tipoval, že se bude pozorovat jen na prodloužené části v noci ze středy na čtvrtek. Ve čtvrtek navečer se už přihnala oblačnost, ovšem než se setmělo, byla pryč. Hurá, pozorovalo se druhou noc!
Nejvýznamnější Prefátovo díloAutor: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě V letošním roce uplyne 490 let od narození českého cestovatele, spisovatele, astronoma a matematika Oldřicha Prefáta. Jeho nejznámějším dílem se stal cestopis, ve kterém popisuje svou cestu do Palestiny. Úplný název cestopisu je velmi dlouhý, často se proto zkracuje na „Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny“.
SkyWatcher TelescopeSnem každého správného astronoma je bezesporu vlastnit ten nejlepší astronomický dalekohled. Tušíte ovšem, který to je? Nebo jej snad už máte doma, ale tak nějak nevíte co s ním? Pak je právě pro vás určen cyklus čtyř mimořádných říjnových workshopů zaměřených na astronomickou optiku organizovaných Hvězdárnou a planetáriem Brno.
Millsova observatoř, kde J. Císař působilAutor: http://en.wikipedia.org/ Jaroslav Císař, od jehož úmrtí letos 17. dubna uplyne dvacet let, se během svého života věnoval řadě činností. Působil jako diplomat, překladatel, redaktor, vydavatel, básník, matematik a v neposlední řadě i jako astronom. Narodil se v Jemnici, kde jeho rodiče měli malé papírnictví a knihkupectví. Měl tři sourozence, z toho dva starší. Roku 1900 se celá rodina přestěhovala do Brna, protože otec zde získal práci. Zde ji bohužel o dva roky později nečekaně postihla smutná událost. V době, kdy bylo Jaroslavovi pouhých osm let, mu zemřela matka a otec zůstal se čtyřmi dětmi sám.
Perkův dalekohledDalekohled Astronomického ústavu AV ČR o průměru hlavního zrcadla 2 metry, který je největším dalekohledem v České republice, bude 6. srpna 2012 na observatoři v Ondřejově slavnostně pojmenován po českém astronomovi doc. Luboši Perkovi. Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. ze dne 6. 8. 2012. Doplnění: Fotogalerie ze slavnostního setkání
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
