Západočeská pobočka České astronomické společnosti vás zve na výjimečný večer pod hvězdami, který se uskuteční v sobotu 16. srpna 2025 na manětínském letišti. V jednom z nejtmavších míst Česka budete mít možnost pozorovat stovky hvězd, mlhoviny i galaxie dovezenou astronomickou technikou. ...
Astronomická společnost v americkém státě New Hampshire začala od prosince roku 2008 dávat do vybraných knihoven dalekohledy a vzdělávací materiály. Cílem bylo podporovat povědomí o vědě, stimulovat zájem o astronomii a dát lidem, kteří se nikdy dalekohledem nedívali, možnost zakusit vzrušující...
Planetárním králem večerní oblohy je bezesporu planeta Jupiter, kterou již nyní můžeme i pouhým okem spatřit za jasného počasí nad jihovýhodním obzorem. Co ale spatříme, při patřičném přiblížení velkým astronomickým dalekohledem? ...
V sobotu 6. dubna od 18:00 do 22:00 nedaleko správy NP České Švýcarsko v Krásné Lípě budou pro Vás připraveny zajímavé přednášky o vesmíru. V případě jasného počasí bude následovat pozorování noční oblohy plné hvězd pomocí astronomických dalekohledů. Více ZDE. ...
Západočeská pobočka České astronomické společnosti vás zve na výjimečný večer pod hvězdami, který se uskuteční v sobotu 16. srpna 2025 na manětínském letišti. V jednom z nejtmavších míst Česka budete mít možnost pozorovat stovky hvězd, mlhoviny i galaxie dovezenou astronomickou technikou. ...
Astronomická společnost v americkém státě New Hampshire začala od prosince roku 2008 dávat do vybraných knihoven dalekohledy a vzdělávací materiály. Cílem bylo podporovat povědomí o vědě, stimulovat zájem o astronomii a dát lidem, kteří se nikdy dalekohledem nedívali, možnost zakusit vzrušující...
Planetárním králem večerní oblohy je bezesporu planeta Jupiter, kterou již nyní můžeme i pouhým okem spatřit za jasného počasí nad jihovýhodním obzorem. Co ale spatříme, při patřičném přiblížení velkým astronomickým dalekohledem? ...
V sobotu 6. dubna od 18:00 do 22:00 nedaleko správy NP České Švýcarsko v Krásné Lípě budou pro Vás připraveny zajímavé přednášky o vesmíru. V případě jasného počasí bude následovat pozorování noční oblohy plné hvězd pomocí astronomických dalekohledů. Více ZDE. ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
