Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Výročí kosmonautiky: únor 2026

Výročí kosmonautiky: únor 2026

Stanice MIR napomohla v mnoha ohledech. Přinesla cenná data, pokusy, ale i nečekané partnerství.
Autor: NASA

V únorových kulatých výročích kosmonautiky si připomeneme 100 let od narození Konstantina Feokistova, přistání Luny 9 na Měsíci a sondy Near Shoemaker na planetce Eros. Dozvíme se o budování stanice Mir a také o psích kosmonautech a druhé misi k planetě Venuši.

Dne 7. 2. jsme si připomínali sté výročí od narození sovětského kosmonauta Konstantina Petroviče Feokistova, sovětského kosmonauta ruské národnosti, vědce a také konstruktéra kosmických lodí a stanic.

Konstantin Petrovič Feokistov Autor: Únorové výročí: Konstantin Petrovič Feoktistov, Václav Kalaš, Astro.cz.
Konstantin Petrovič Feokistov
Autor: Únorové výročí: Konstantin Petrovič Feoktistov, Václav Kalaš, Astro.cz.

Po absolvování základní školy Konstantin Petrovič Feokistov dobrovolně nastoupil v období 2. světové války do armády, kdy byl při průzkumu chycen nacisty. Za dramatických okolností unikl trestu smrti, byl vyléčen ze zranění a poslán do civilu. Od roku 1943 začal se studiem na moskevské Baumanově vysoké technické škole. Po absolvování studia si prošel praxí v různých raketových montovnách, až nakonec v roce 1957 zakotvil v OKB-1 Sergeje Koroljova. Zde se stal šéfprojektantem a řídil vývoj kosmické lodi Vostok a jejího derivátu, lodi Voschod.

Montáž kosmické lodi Voschod 1. Autor: Sovětský svaz vypustil Voschod 1, Martin Reichman, Stoplusjednicka.cz.
Montáž kosmické lodi Voschod 1.
Autor: Sovětský svaz vypustil Voschod 1, Martin Reichman, Stoplusjednicka.cz.

Feokistovův nadřízený, Sergej Koroljov, si let svého technického specialisty musel přímo vyvzdorovat v armádě: Konstantin Feokistov se tak stal první nevojenskou osobou, která byla v Sovětském svazu vybrána pro kosmický let. Faktem také zůstává, že byl první a za dobu existence sovětského impéria jediný kosmonaut, který nebyl členem Komunistické strany.

Kosmická loď Voschod 1 byla politickým zadáním, v USA se v té době připravovala k letu dvoumístná loď Gemini (první orbitální let proběhl 23. 3. 1965). To bylo podnětem k tomu, aby se veškeré úsilí OKB-1 nasměrovalo k vypuštění tří sovětských kosmonautů najednou.

Zařízení na udržení života byla přesunuta mimo loď, kosmonauti neměli pro misi skafandry, takže spoléhali na hermetičnost kabiny a, na rozdíl od Vostoků, přistávali v kosmické lodi.  Voschod 1 byl vypuštěn na oběžnou dráhu 12. 10. 1964 a posádka Komarov, Feokistov a Jegorov po 17 obletech Země a jednodenním letu úspěšně přistála na Zemi. Jednalo se o nejnebezpečnější úspěšný let v dějinách kosmonautiky.

Připomínka Feokistovova letu kosmickou lodí Voschod byla zvěčněna jeho portrétem 
na poštovní známce někdejšího Sovětského svazu. Autor: Známka s Konstantinem Feoktistovem, Matsievsky, Wikimedia.
Připomínka Feokistovova letu kosmickou lodí Voschod byla zvěčněna jeho portrétem na poštovní známce někdejšího Sovětského svazu.
Autor: Známka s Konstantinem Feoktistovem, Matsievsky, Wikimedia.

Feokistov se po svém prvním a jediném letu podílel na vývoji lodí Sojuz a kosmických stanic Saljut. Jeho činnost byla zaměřena také na nakonec nerealizovaný sovětský lunární program. Ještě dvakrát, a to na počátku 80. let, měl šanci na další výpravu do kosmu, ale zdravotní stav mu to neumožnil. Feokistov sledoval i dění v NASA, k myšlence amerického raketoplánu se stavěl skepticky – byl toho názoru, že se ekonomicky nevyplatí. Navzdory jeho varování však Sovětský svaz započal s vývojem raketoplánu Buran, který byl sice technologicky výtečný, ale nakonec velmi neefektivní. Po roce 1990 Feokistov přednášel na Baumanově vysoké technické škole.

Další výročí kosmonautiky

3. 2. 1966  proběhlo první měkké přistání na Měsíci sovětskou sondou Luna 9. Sonda byla vypuštěna 31. 1. 1966 a navazovala na řadu předchozích co se měkkého přistání týče neúspěšných výprav sovětských automatů k Měsíci. Tentokrát však byla mise korunována úspěchem – sondě se podařilo měkce přistát na měsíčním povrchu. Poté, co byla stabilizována, vyslala na Zemi mnoho detailních fotografií. Přistáním Luny 9 se mimo jiné také potvrdilo, že je povrch Měsíce pevný: nemálo oborníků do té doby připouštělo možnost jeho sypkosti.

Umělecká představa přistání sondy Luna 9 na měsíčním povrchu. Autor: Luna 9, Dan Beaumont, Flickr.com.
Umělecká představa přistání sondy Luna 9 na měsíčním povrchu.
Autor: Luna 9, Dan Beaumont, Flickr.com.

17. 2. 1996 odstartovala americká sonda NEAR, jejíž název byl v průběhu letu doplněn na NEAR-Shoemaker na počest astronoma Eugena Shoemakera. Jejím cílem byla planetka (433) Eros. Cestou také proletěla poměrně blízko planetky (253) Mathilde. Její činnost v blízkosti Erosu byla bezchybná, na Zemi zaslala velké množství snímků a dat. Ačkoliv to nebylo v původním záměru mise, uskutečnilo se na závěr i historicky první přistáni na planetce.

Vizualizace sondy Near Shoemaker nad planetkou Eros. Autor: NEAR, John Hopkins Applied Physics Laboratory.
Vizualizace sondy Near Shoemaker nad planetkou Eros.
Autor: NEAR, John Hopkins Applied Physics Laboratory.

19. 2. 1986 proběhl start Základního bloku sovětské, později ruské kosmické stanice Mir. Konstrukčně vycházela z předešlých stanic typu Saljut či Almaz. Její výhodou byl dělený spojovací uzel, ke kterému se mohlo později připojit více výzkumných a technických bloků. Další modul, astrofyzikální laboratoř Kvant-1, se k Základnímu bloku připojil o rok později. Poslední modul, Priroda, dotvořil sestavu kosmické stanice v roce 1996.

Průřez Základním blokem kosmické stanice Mir. Autor: Mir (modul), NASA, Wikimedia.
Průřez Základním blokem kosmické stanice Mir.
Autor: Mir (modul), NASA, Wikimedia.

22. 2. 1966 se vypravila na oběžnou dráhu kosmická loď Kosmos 110.

Roztomilí psíci–kosmonauti  byli zobrazeni také na poštovní známce. Autor: Známka s Uhlíkem a Vetříkem, Matsievsky, Wikimedia.
Roztomilí psíci–kosmonauti byli zobrazeni také na poštovní známce.
Autor: Známka s Uhlíkem a Vetříkem, Matsievsky, Wikimedia.

Na její palubě se nacházeli dva psí kosmonauti, Uhlík a Větřík. Mezi psy, kteří se vrátili živí na Zemi, tvoří tato dvojice bezpochyby rekord v pobytu na oběžné dráze. V kosmu strávili bezmála 22 dní. O tom, jak se stravovali a venčili, se nepodařilo získat žádné informace. Mise byla předobrazem zamýšlené, ale nikdy nerealizované lidské mise Voschod 3. Na palubě probíhaly experimenty s klíčením rostlin a zkoumal se vliv Van Allenových radiačních pásů na živé organizmy.

Sonda Veněra 2.  Autor: Venera 2 & 3: Touching the Face of Venus, Andrew LePage, DrewExMachina.com.
Sonda Veněra 2. 
Autor: Venera 2 & 3: Touching the Face of Venus, Andrew LePage, DrewExMachina.com.

27. 2. 1966 prolétla kolem Venuše sovětská sonda Veněra 2. Sonda byla vypuštěna v listopadu předešlého roku a pomocí vrchního stupně nosné rakety byla nasměrována k Venuši. K planetě se přiblížila na vzdálenost 24 000 km, na povely k zahájení fotografování však nereagovala. Veněra 2 se dnes pravděpodobně pohybuje po heliocentrické dráze.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Konstantin Petrovič Feoktistov, Václav Kalaš, Astro.cz.
[2] Sovětský svaz vypustil Voschod 1, Martin Reichman, Stoplusjednicka.cz.
[3] Známka s Konstantinem Feoktistovem, Matsievsky, Wikimedia.
[4] Luna 9, Dan Beaumont, Flickr.com.
[5] NEAR, John Hopkins Applied Physics Laboratory.
[6] Mir (modul), NASA, Wikimedia.
[7] Známka s Uhlíkem a Vetříkem, Matsievsky, Wikimedia.
[8] Venera 2 & 3: Touching the Face of Venus, Andrew LePage, DrewExMachina.com.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice



O autorovi

Štítky: Základní blok, Mir, NEAR-Shoemaker, NEAR spacecraft, Měsíc, Luna 9, Konstantin Feoktistov


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »