Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Nalezneme u nás tmavou oblohu?

Nalezneme u nás tmavou oblohu?

Světelná reklama není v současné době nijak regulována, může přitom poškozovat noční oblohu i desítky kilometrů daleko.
Autor: Martin Mašek

Řada lidí si myslí, že stačí vyjet kousek za město a dostanou se mimo přesvětlenou oblohu. Astronomové občas čelí kritice a otázkám, proč brojí proti světelnému znečištění, když mohou vyrazit třeba do některých z oblastí tmavé oblohy, které v České republice máme. Bohužel tak jednoduché to není.

Na úvod jedno malé srovnání: noční obloha nad národním parkem Grand Teton v USA a na Jizerce v Jizerské oblasti tmavé oblohy – na první pohled je viditelný zřetelný rozdíl. Zatímco v odlehlém Grand Tetonu je obloha tmavá až k horizontu, na Jizerce je obloha především při obzoru nápadně světlejší, ale ani zenit není zcela temný. V zemské atmosféře je rozptýlené umělé světlo z velkých měst viditelné na desítky kilometrů daleko. Na přírodně tmavou noční oblohu zkrátka v hustě osídlené střední Evropě už nenarazíme. Odjet deset, dvacet kilometrů od nejbližšího města rozhodně nestačí.

Srovnání noční oblohy nad Grand Tetonem (USA) a Jizerkou (Jizerská oblast tmavé oblohy). Autor: Petr Horálek
Srovnání noční oblohy nad Grand Tetonem (USA) a Jizerkou (Jizerská oblast tmavé oblohy).
Autor: Petr Horálek

Na přiložené mapě umělého jasu noční oblohy nad Českou republikou lze dobře vidět, že nejvíce světla je v okolí velkých měst a aglomerací. Světle modré oblasti jsou naopak místa s nejnižší mírou světelného znečištění, které se u nás nacházejí především v jižních Čechách v oblasti Šumavy. Bohužel ani tam není obloha zcela přírodně tmavá, bez vlivu světelného znečištění. Černé, šedé, ani tmavě modré lokality (viz legenda v mapě) se u nás již nenacházejí.

Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi
Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí.
Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi

Ke zjišťování míry světelného znečištění lze použít řadu metod. Jednou z objektivních možností jak měřit jas oblohy je digitální fotoaparát vybavený objektivem s velmi krátkou ohniskovou vzdáleností (rybí oko). Velkou předností takové sestavy je, že umožní na jednom snímku zaznamenat celou oblohu, včetně situace na obzoru. Právě v okolí obzoru jsou projevy světelného znečištění nejvíc patrné. Pro úplnost je vhodné zmínit fakt, že obloha v okolí obzoru zabírá nemalou část z celkové plochy viditelné oblohy.

Na přiložených celooblohových snímcích převedených do jasové mapy (každá barva vyjadřuje určitý jas) jsou tři rozdílné lokality. Na prvním snímku (vlevo) vidíme typickou příměstskou lokalitu několik málo kilometrů za městem. Obloha u obzoru je velmi světlá, ani zenit není příliš dobrý, můžeme zde vidět pouze náznak Mléčné dráhy. 
Na prostředním obrázku je typická venkovská obloha, se kterou se můžeme setkat na řadě míst naší republiky. Mléčnou dráhu zde již uvidíme pomerně slušně, obzor je stále světlý, především ve směru nad městy, ale i okolí nadhlavníku není zcela tmavé.
Na posledním celooblohovém snímku (vpravo) je zachycena situace nad centrální Šumavou, která je jedním z nejtmavších míst u nás. Bohužel ani zde není obloha zcela přírodně tmavá. Zenit je již slušně temný, ale nad obzorem lze stále dobrě vidět zvýšený jas od vzdálených měst. 

Jasové mapy z celooblohovéno snímku Autor: Vojtěch Kohout, Michal Bareš
Jasové mapy z celooblohovéno snímku
Autor: Vojtěch Kohout, Michal Bareš

Když v České republice již nenalezneme přírodně tmavou oblohu, zvídavého čtenáře možná napadne otázka, kam se vydat za nejbližší ještě tmavší oblohou. Na to nám odpoví další mapka, která tentoráte zobrazuje situaci v celé Evropě. Nejbližšími tmavými lokalitami, kde se jas oblohy již blíží přírodnímu jasu, jsou rakouské Alpy (např. okolí Grossglockneru), dále pak Slovensko-Polsko-Ukrajinské pomezí v místech národních parků Poloniny a Bieszczady. 

Mapa světelného znečištění nad Evropou (převzato z Falchi et al. 2016). Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi
Mapa světelného znečištění nad Evropou (převzato z Falchi et al. 2016).
Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi

Každopádně tímto nechceme odradit od návštěvy oblastí tmavé oblohy, které u nás máme. I pohled na noční oblohu tam stojí za to, např. Mléčnou dráhu spatříte velmi dobře. Astronomové se přirozeně snaží o ochranu míst, kde je ještě relativní tma, od stále zvetšujícího se světelného znečištění. V oblastech tmavé oblohy (a nejen tam) je noční nebe pořád temnější než ve městech a jejich blízkém okolí. Jen je třeba mít na paměti, že za skutečně přírodně tmavou oblohou je potřeba cestovat dál než jen pár desítek kilometrů od města. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Světelné znečištění
[2] Petr Horálek



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Mapa světelného znečištění, Světelné znečištění, Umělý jas oblohy, Jas oblohy


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »