Hvězdná obloha

Proč přicházíme o hvězdnou oblohu?

Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě Autor: Miroslav Znášik — Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě
*Autor: Miroslav Znášik*

Světelné znečištění způsobují umělé zdroje světla – veřejné osvětlení, reklamní poutače, průmyslové objekty, nebo nákupní zóny. Dobrá nejsou ta svítidla, která svítí bez užitku do horního poloprostoru, lidem do oken bytů apod. Světlo z umělých zdrojů osvětlení se rozptyluje na částicích v zemské atmosféře a způsobuje zesvětlení oblohy.

Začátečníci, nebo laici si mohou myslet, že stačí vyjet pár kilometrů za město a tam již bude dobrá obloha. Realita je bohužel trochu jiná. Světelné znečištění se netýká jen měst a jejich blízkého okolí! Rozptýlené světlo se projevuje na desítky kilometrů od velkých měst, takže ovlivňuje jas oblohy a světlost krajiny i daleko v horách (např. světlo z Prahy je viditelné až z Krkonoš!). V České republice již bohužel nenajdeme jedinou lokalitu, kde by byla přírodně tmavá obloha, bez vlivu světelného znečištění! I ty nejtmavší lokality u nás jsou do určité míry zasaženy světlem z několika desítek kilometrů vzdálených měst.

Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi — Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí.
*Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi*

Obloha uprostřed velkoměst je natolik světlá, že zde lze pouhým okem spatřit jen několik nejjasnějších hvězd. Ve středně velkých městech jsou to desítky, za městem až stovky hvězd. Daleko od měst je pak možné pouhým okem spatřit až několik tisíc hvězd. Na Šumavě, Jizerských horách, Beskydech, v NP Poddyjí a podobných odlehlejších lokalitách je to kolem 2000 hvězd. A na nejtmavších lokalitách na světě (vrcholky Havajských či Kanárských ostrovů, poušť Atacama v Chile, neosídlené oblasti Afriky či Austrálie) je to 3000-4000 hvězd!

Za přírodně tmavou oblohou je nutno cestovat. Nejbližší lokality s téměř přírodní oblohou jsou v rakouských Alpách (okolí Grossglockneru) a Bieszczady v Polsku.

Více informací o hledání tmavé oblohy naleznete na stránkách svetelneznecisteni.cz. Pokud vlastníte přístroj na měření jasu oblohy (SQM), můžete se aktivně zapojit do projektu mapování jasu noční oblohy.

Srovnání různě tmavé oblohy z celooblohového objektivu. Vlevo je ukázka místa s relativně vysokou mírou světelného znečištění (v blízkém okolí měst). Vpravo je snímek s relativně slušnou oblohou (avšak stále ne přírodní – ta se v ČR již nevyskytuje!), světlo z měst je patrné jen podél obzoru. Autor: Vojtěch Kohout, Michal Bareš — Srovnání různě tmavé oblohy z celooblohového objektivu. Vlevo je ukázka místa s relativně vysokou mírou světelného znečištění (v blízkém okolí měst). Vpravo je snímek s relativně slušnou oblohou (avšak stále ne přírodní – ta se v ČR již nevyskytuje!), světlo z měst je patrné jen podél obzoru.
*Autor: Vojtěch Kohout, Michal Bareš*

O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Další články autora (910)

Kometa C/2025 R3 v koronografu SOHO

V zorném poli koronografu LASCO C3 už je vidět kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Ta nyní projde jakoby mezi Sluncem a Zemí ve vzdálenosti přibližně poloviny cesty ke Slunci, tedy 75 mil. km. Můžeme očekávat, že uvidíme její pěkný iontový ohon. Aktuální snímek zde: https://soho.nascom.nasa.gov/data/realtime/c3/512/

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

Nalezneme u nás tmavou oblohu?

Řada lidí si myslí, že stačí vyjet kousek za město a dostanou se mimo přesvětlenou oblohu. Astronomové občas čelí kritice a otázkám, proč brojí proti světelnému znečištění, když mohou vyrazit třeba do některých z oblastí tmavé oblohy, které v České republice máme. Bohužel tak jednoduché to není.

Aktuální mapy světelného znečištění

Pokud se dlouhodobě zajímáte o problematiku světelného znečištění, nebude pro vás novinkou, že v České republice již nenajdeme přírodně tmavou oblohu. Co je ovšem ještě víc alarmující, že o mnoho lépe na tom nejsou ani oblasti tmavé oblohy. S náznaky pěkně tmavé oblohy s výraznou Mléčnou dráhou se zde ještě setkáme, ale teprve pokud navštívíme lokality s oblohou téměř dokonale tmavou nebo úplně přírodní, zjistíme, že obloha nad Českem je tristní a ani na Šumavě či v Novohradských horách to není žádná výhra. Motivací k napsání článku bylo nejen poukázat na to, že některé mapy světelného znečištění nejsou vhodné, ale také to, že u nás vznikly aktuální mapy, které situaci vystihují celkem přesně, byť to není pozitivní pohled.

Broumovsko chrání svou oblohu

U příležitosti podpisu Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Broumovskupořádá Strategická rada regionu Broumovsko ve čtvrtek 16. 4. od 18 hodin v Městskéknihovně v Broumově veřejný program věnovaný ochraně nočního prostředí. Jehosoučástí bude přednáška odborníka na světelné znečištění Pavla Suchana zAstronomického ústavu Akademie věd ČR a také přednáška astrofotografa PetraHorálka z Fyzikálního ústavu v Opavě s názvem Tajemství snímků NASA. Následovatbude slavnostní podpis memoranda a při příznivém počasí i ukázka astronomickéfototechniky a pozorování noční oblohy v klášterní zahradě, kterým provedou PetrHorálek a členové místního astronomického klubu.

Hvězdná obloha

Proč přicházíme o hvězdnou oblohu?

O autorovi

Redakce Astro.cz

Další články autora (910)

18. vesmírný týden 2026

Česká astrofotografie měsíce

Poslední čtenářská fotografie

Zajímavé odkazy

Další astronomické informace

Vybrané weby ČAS