Úvodní strana  >  Rady  >  Světelné znečištění  >  Hvězdná obloha

Hvězdná obloha

Proč přicházíme o hvězdnou oblohu?

Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě Autor: Miroslav Znášik
Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě
Autor: Miroslav Znášik
Světelné znečištění způsobují umělé zdroje světla – veřejné osvětlení, reklamní poutače, průmyslové objekty, nebo nákupní zóny. Dobrá nejsou ta svítidla, která svítí bez užitku do horního poloprostoru, lidem do oken bytů apod. Světlo z umělých zdrojů osvětlení se rozptyluje na částicích v zemské atmosféře a způsobuje zesvětlení oblohy.

Začátečníci, nebo laici si mohou myslet, že stačí vyjet pár kilometrů za město a tam již bude dobrá obloha. Realita je bohužel trochu jiná. Světelné znečištění se netýká jen měst a jejich blízkého okolí! Rozptýlené světlo se projevuje na desítky kilometrů od velkých měst, takže ovlivňuje jas oblohy a světlost krajiny i daleko v horách (např. světlo z Prahy je viditelné až z Krkonoš!). V České republice již bohužel nenajdeme jedinou lokalitu, kde by byla přírodně tmavá obloha, bez vlivu světelného znečištění! I ty nejtmavší lokality u nás jsou do určité míry zasaženy světlem z několika desítek kilometrů vzdálených měst.

Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi
Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí.
Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi

Obloha uprostřed velkoměst je natolik světlá, že zde lze pouhým okem spatřit jen několik nejjasnějších hvězd. Ve středně velkých městech jsou to desítky, za městem až stovky hvězd. Daleko od měst je pak možné pouhým okem spatřit až několik tisíc hvězd. Na Šumavě, Jizerských horách, Beskydech, v NP Poddyjí a podobných odlehlejších lokalitách je to kolem 2000 hvězd. A na nejtmavších lokalitách na světě (vrcholky Havajských či Kanárských ostrovů, poušť Atacama v Chile, neosídlené oblasti Afriky či Austrálie) je to 3000-4000 hvězd!

Za přírodně tmavou oblohou je nutno cestovat. Nejbližší lokality s téměř přírodní oblohou jsou v rakouských Alpách (okolí Grossglockneru) a Bieszczady v Polsku.

Více informací o hledání tmavé oblohy naleznete na stránkách svetelneznecisteni.cz. Pokud vlastníte přístroj na měření jasu oblohy (SQM), můžete se aktivně zapojit do projektu mapování jasu noční oblohy.

Srovnání různě tmavé oblohy z celooblohového objektivu. Vlevo je ukázka místa s relativně vysokou mírou světelného znečištění (v blízkém okolí měst). Vpravo je snímek s relativně slušnou oblohou (avšak stále ne přírodní – ta se v ČR již nevyskytuje!), světlo z měst je patrné jen podél obzoru. Autor: Vojtěch Kohout, Michal Bareš
Srovnání různě tmavé oblohy z celooblohového objektivu. Vlevo je ukázka místa s relativně vysokou mírou světelného znečištění (v blízkém okolí měst). Vpravo je snímek s relativně slušnou oblohou (avšak stále ne přírodní – ta se v ČR již nevyskytuje!), světlo z měst je patrné jen podél obzoru.
Autor: Vojtěch Kohout, Michal Bareš

 



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Světelné znečištění, Mapa světelného znečištění, Jas oblohy, Umělý jas oblohy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »