Komu vadí?

Aneb jak může přebytečné světlo vadit

Pojem světelné znečištění označuje nežádoucí jevy provázející umělé venkovní osvětlení. Dopady světelného znečištění jsou rozmanité a postihují téměř všechny obyvatele vyspělého světa, aniž by si to mnohdy uvědomovali. Světelné znečištění představuje riziko bezpečnostní, zdravotní i ekologické, ochuzuje nás o pohled na hvězdnou oblohu a stojí mnoho peněz i energie – zbytečně.

Noční příroda
Život na Zemi je od samého počátku formován střídáním dne a noci, světla a tmy. Rostliny, živočichové i lidé mají tento rytmus zakódovaný hluboko v genech. Mnoho druhů navázalo svůj životní cyklus na periodické změny délky dne během ročních období. Značná část živočichů se přizpůsobila životu ve tmě a je na ní zcela závislá při obživě, migraci nebo rozmnožování. Masivní rozvoj umělého osvětlení v posledních desetiletích však změnil tvář nočního prostředí k nepoznání. Pouliční lampy, výkonné světlomety továren a reklamní panely obchodních center prozářily krajinu a setřely rozdíl mezi dnem a nocí. To ovšem není bez důsledků, pro mnoho druhů fatálních. Hejna hmyzu krouží kolem svítidel až do úhynu vyčerpáním, některé stromy v blízkosti nevhodně situovaných svítidel na podzim včas neshodí listí a zmrznou. Jiné druhy jsou osvětlením naopak zvýhodněny, což narušuje rovnováhu a vazby v celém ekosystému.

Plýtvání energií
Kromě silnice svítíme i do oken obyvatel přilehlých domů, kromě kostela svítíme i do nebe, kromě zahrady osvětlujeme i blízký les – podobné příklady nacházíme všude kolem sebe. V mnoha případech velká část světla směřuje i do míst, která být osvětlená nemusí, anebo vyloženě nemají. Často je použito osvětlení technicky nevhodné, zbytečně silné, zastaralé nebo málo účinné. Naplno svítíme i pozdě v noci, kdy po ulicích nikdo nechodí. To vše vede ke zbytečnému plýtvání elektrickou energií. Jen za veřejné osvětlení se přitom ročně utratí zhruba 2 miliardy korun z rozpočtu obcí.

Bezpečnost
Nekvalitní, špatně zvolené, nebo chybně nainstalované osvětlení může nepříjemně oslňovat a vytvářet náhlé přechody mezi silně nasvícenými místy a tmavými stíny. Oslnění vytváří prostor pro vznik nebezpečných situací zejména v dopravě, ale nejen tam. Zejména pro zrak starších osob je nerovnoměrné osvětlení velkou zátěží. Kombinace intenzivního světla a hlubokých stínů může poskytovat příležitost pro nepozorované páchání trestné činnosti, tedy přesný opak toho, čemu by mělo správné osvětlení předcházet.

Zdravotní rizika
Lidský organismus je přizpůsobený pravidelnému dennímu cyklu, jehož nedílnou součástí je spánek. Jeho nedostatek či špatná kvalita vede k pocitu únavy, snížení pozornosti a výkonnosti, významně zhoršuje kvalitu života a může být příčinou vzniku závažných zdravotních komplikací. Častou příčinou snížené kvality spánku jsou civilizační vlivy, mezi které patří i přítomnost nadměrného množství světla v noci. Většina z nás přirozeně spí lépe ve tmě – je to důsledek milionů let vývoje, kdy naši předci spali ve zcela tmavém prostředí. Klíčovou roli zde sehrává “spánkový” hormon melatonin, pro jehož tvorbu je úplná tma nezbytná. Melatonin je zároveň silným antioxidantem, který má patrně i další důležité úlohy, jež jsou předmětem intenzivního výzkumu lékařů: je velmi pravděpodobné, že působí preventivně proti vzniku rakoviny, zpomaluje proces stárnutí a pomáhá proti Alzheimerově či Parkinsonově chorobě.

Hvězdná obloha
Zvýšený jas noční oblohy, známý též jako “světelný smog” je jedním z nápadných projevů světelného znečištění. Ve volné přírodě, daleko od civilizace, jsou na noční obloze vidět tisíce hvězd a úchvatný pás Mléčné dráhy je nepřehlédnutelná dominanta. Tak tomu bylo ještě před několika desítkami let nad většinou našeho území. Dnes je bohužel situace zcela jiná a stále se zhoršuje. Nad každým městem je již z dálky viditelný oranžový příkrov, skrze který prosvítá jen několik desítek, nanejvýš stovek hvězd. Mléčnou dráhu mnoho lidí vůbec nezná a ani na venkově už nemůžeme spatřit hvězdné nebe v celé jeho kráse. Příčinou je umělé světlo směřující vzhůru, které se rozptyluje v ovzduší až do vzdálenosti desítek kilometrů. Toto rozptýlené světlo činí oblohu světlejší a způsobuje, že se na ní mnoho hvězd a dalších nebeských objektů ztrácí.