Úvodní strana  >  Rady  >  Světelné znečištění  >  Hvězdná obloha

Hvězdná obloha

Proč přicházíme o hvězdnou oblohu?

Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě Autor: Miroslav Znášik
Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě
Autor: Miroslav Znášik
Světelné znečištění způsobují umělé zdroje světla – veřejné osvětlení, reklamní poutače, průmyslové objekty, nebo nákupní zóny. Dobrá nejsou ta svítidla, která svítí bez užitku do horního poloprostoru, lidem do oken bytů apod. Světlo z umělých zdrojů osvětlení se rozptyluje na částicích v zemské atmosféře a způsobuje zesvětlení oblohy.

Začátečníci, nebo laici si mohou myslet, že stačí vyjet pár kilometrů za město a tam již bude dobrá obloha. Realita je bohužel trochu jiná. Světelné znečištění se netýká jen měst a jejich blízkého okolí! Rozptýlené světlo se projevuje na desítky kilometrů od velkých měst, takže ovlivňuje jas oblohy a světlost krajiny i daleko v horách (např. světlo z Prahy je viditelné až z Krkonoš!). V České republice již bohužel nenajdeme jedinou lokalitu, kde by byla přírodně tmavá obloha, bez vlivu světelného znečištění! I ty nejtmavší lokality u nás jsou do určité míry zasaženy světlem z několika desítek kilometrů vzdálených měst.

Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi
Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí.
Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi

Obloha uprostřed velkoměst je natolik světlá, že zde lze pouhým okem spatřit jen několik nejjasnějších hvězd. Ve středně velkých městech jsou to desítky, za městem až stovky hvězd. Daleko od měst je pak možné pouhým okem spatřit až několik tisíc hvězd. Na Šumavě, Jizerských horách, Beskydech, v NP Poddyjí a podobných odlehlejších lokalitách je to kolem 2000 hvězd. A na nejtmavších lokalitách na světě (vrcholky Havajských či Kanárských ostrovů, poušť Atacama v Chile, neosídlené oblasti Afriky či Austrálie) je to 3000-4000 hvězd!

Za přírodně tmavou oblohou je nutno cestovat. Nejbližší lokality s téměř přírodní oblohou jsou v rakouských Alpách (okolí Grossglockneru) a Bieszczady v Polsku.

Více informací o hledání tmavé oblohy naleznete na stránkách svetelneznecisteni.cz. Pokud vlastníte přístroj na měření jasu oblohy (SQM), můžete se aktivně zapojit do projektu mapování jasu noční oblohy.

Srovnání různě tmavé oblohy z celooblohového objektivu. Vlevo je ukázka místa s relativně vysokou mírou světelného znečištění (v blízkém okolí měst). Vpravo je snímek s relativně slušnou oblohou (avšak stále ne přírodní – ta se v ČR již nevyskytuje!), světlo z měst je patrné jen podél obzoru. Autor: Vojtěch Kohout, Michal Bareš
Srovnání různě tmavé oblohy z celooblohového objektivu. Vlevo je ukázka místa s relativně vysokou mírou světelného znečištění (v blízkém okolí měst). Vpravo je snímek s relativně slušnou oblohou (avšak stále ne přírodní – ta se v ČR již nevyskytuje!), světlo z měst je patrné jen podél obzoru.
Autor: Vojtěch Kohout, Michal Bareš

 



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Světelné znečištění, Mapa světelného znečištění, Jas oblohy, Umělý jas oblohy


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »