Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Exkluzivně: Kometu Catalina hledejte u Venuše

Exkluzivně: Kometu Catalina hledejte u Venuše

Kometa C/2013 US10 (Catalina) z 6. 12. 2015
Autor: Rolando Ligustri

Po téměř roce máme možnost pozorovat jasnější kometu, která je snadno spatřitelná triedrem, nebo malým amatérským dalekohledem. Kometa C/2013 US10 (Catalina) se v průběhu minulého týdne začala pomalu objevovat pozorovatelům na severní polokouli. Pozorovací podmínky se každým dnem zlepšují a nyní nám k jejímu vyhledání pomůže planeta Venuše.

Objev komety a její vývoj

Kometu s označením C/2013 US10 (Catalina) objevil 31. října 2013 Richard Kowalski pomocí 68cm přehlídkového dalekohledu v rámci projektu Catalina Sky Survey. Jasnost komety při objevu byla zhruba 18,5 mag. Krátce po objevu nebyla rozpoznána kometární charakteristika tělesa a bylo mu přiděleno planetkové označení 2013 US10. Až pozdější pozorování odhalila, že se jedná o kometu.

Kometa postupně zjasňovala, na přelomu června a července letošního roku přesáhla hranici jasnosti 10 mag. V té době byla kometa pozorovatelná pouze na jižní obloze. V průběhu listopadu prošla perihéliem (nejbližší bod dráhy komety ke Slunci) a zároveň konjunkcí se Sluncem. Na konci listopadu se objevila prvním šťastlivcům na severní polokouli, kteří ji mohli odpozorovat nízko nad obzorem za ranního svítání.

Pokuste se najít kometu i vy - pomůže vám Venuše!

Pozorovací podmínky komety C/2013 US10 (Catalina) se každým dnem zlepšují. Momentálně se nachází v západní části souhvězdí Panny nedaleko hranice se souhvězdím Vah. Ideální pozorovací okno je těsně před začátkem svítání, před 6:00 SEČ ráno.

V té době se bude kometa nacházet zhruba 15° nad jihovýchodním obzorem, tudíž bude potřeba najít místo s volným výhledem tímto směrem. K vyhledání komety si můžeme pomoci planetou Venuší, která se momentálně nachází jen pár úhlových stupňů od vlasatice. 7. a 8. prosince navíc nedaleko projde Měsíc jako ubývající srpek. Připravili jsme pro vás mapky, které zobrazují polohy komety vůči velmi jasné Venuši. 

Jasnost komety se momentálně pohybuje okolo 6,5 mag. Jasnost tedy nedovoluje viditelnost komety pouhým okem, ale je dostatečná na to, aby byla kometa dobře nalezitelná jako mlhavý obláček v triedru nebo v malém dalekohledu. Za dobrých podmínek, na tmavé obloze mimo město, by ve větším dalekohledu (o průměru objektivu 10 cm a výše) měly být viditelné i dva ohony.

Kometa C/2013 US10 (Catalina), 7. 12. 2015 Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 7. 12. 2015
Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 8. 12. 2015 Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 8. 12. 2015
Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 9. 12. 2015 Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 9. 12. 2015
Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 10. 12. 2015 Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 10. 12. 2015
Autor: Stellarium

Celkový pohled nad jihovýchodní, jižní a jihozápadní obzor okolo 6. hodiny ranní. Nad jihem svítí planeta Jupiter v souhvězdí Lva. Nad jihovýchodem pak naleznete zářivou Venuši, u které lze nalézt kometu. Autor: Stellarium
Celkový pohled nad jihovýchodní, jižní a jihozápadní obzor okolo 6. hodiny ranní. Nad jihem svítí planeta Jupiter v souhvězdí Lva. Nad jihovýchodem pak naleznete zářivou Venuši, u které lze nalézt kometu.
Autor: Stellarium

Vývoj do dalších týdnů

Pozorovací podmínky se budou nadále zlepšovat, kometa bude stoupat stále výše nad obzor. 15. prosince bude na konci noci již 25° nad obzorem. O Vánocích to bude již 40°, ale v této době bude rušit Měsíc v úplňku. Úplně nejlepších pozorovacích podmínek se dočkáme za měsíc, v polovině ledna 2016. Od 7. ledna přestane svým svitem rušit Měsíc a kometa bude ve výšce přes 60° nad obzorem. Kometa se sice již vzdaluje od Slunce, ale blíží se k Zemi, takže se dá očekávat mírný nárůst jasnosti. V polovině ledna by mohla mít jasnost zhruba 6,0 – 5,5 mag, tedy jasnost na hranici viditelnosti pouhým okem. 

Dráha komety Catalina na ranní obloze od Panny (Virgo) přes Pastýře (Bootes) až do Honících psů (Canes Venatici) od 20. listopadu 2015 až do poloviny ledna 2016. Autor: Sky and Telescope.
Dráha komety Catalina na ranní obloze od Panny (Virgo) přes Pastýře (Bootes) až do Honících psů (Canes Venatici) od 20. listopadu 2015 až do poloviny ledna 2016.
Autor: Sky and Telescope.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa C/2013 US10 (Catalina) je pozorovatelná na ranní obloze
[2] Kometa Catalina v databázi komet Seiichi Yoshidy



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Venuše, C/2013 US10 (Catalina), Kometa 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »