Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte kometu ATLAS

Pozorujte kometu ATLAS

Kometa C/2020 R4 (ATLAS), 5. 4. 2021 (po 4h SELČ), Celestron EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4, filtr Optolong L-Pro, kamera ZWO ASI294MC Pro, 60×30sec.
Autor: Roman Hujer

V následujících týdnech máme možnost vidět kometu i za pomocí malých dalekohledů. Kometa s označením C/2020 R4 (ATLAS) je těchto dnech pozorovatelná na ranní obloze, v průběhu dubna se bude její viditelnost zlepšovat.

Tato kometa byla, jak její název napovídá, objevena přehlídkovým systémem ATLAS, který se nachází na Havajských ostrovech. V době objevu (12. září 2020) mělo těleso jasnost okolo 20. hvězdné velikosti. V průběhu prosince 2020 kometa výrazně zjasnila, zhruba na 13 mag, a tím se dostala do vizuální viditelnosti s většími dalekohledy.

V průběhu ledna a února 2021 nebyla kometa pozorovatelná, neboť se úhlově přiblížila ke Slunci, které znemožnilo její pozorování. Nejblíže ke Slunci (přísluní) se přiblížila 1. března 2021, a to na vzdálenost 1,03 AU (154 milionů km). Nejblíže k Zemi bude kometa 23. dubna, tou dobou bude vzdálena 0,464 AU (69 milionů km) od naší planety. V současné době (začátek dubna) se odhady její jasnosti pohybují mezi 9. - 10. hvězdnou velikostí. Nejjasnější by měla být v druhé polovině dubna, v době kdy bude nejblíže Zemi. Očekávaná maximální jasnost je mezi 8. – 9. mag.

Již nyní svým leskem umožňuje její spatření v malých astronomických dalekohledech o průměru optiky alespoň 70 mm (např. refraktory 70/700 mm, nebo 80/400 mm apod.), případně ve větších triedrech o témže průměru (např. 15×70). Samozřejmostí je tmavší obloha mimo rušivý vliv měst, další podmínkou pro její dobrou viditelnost je absence Měsíce na obloze. Dobré pozorovací podmínky nastaly již začátkem dubna, kometa je viditelná v souhvězdí Orla na ranní obloze těsně před svítáním.

Náhledová mapka pro kometu C/2020 R4 (ATLAS) vygenerovaná na projektu CzSky. Autor: https://www.czsky.cz/
Náhledová mapka pro kometu C/2020 R4 (ATLAS) vygenerovaná na projektu CzSky.
Autor: https://www.czsky.cz/

Pro nalezení komety je nutná podrobnější vyhledávací mapka. Aktuální mapku pro C/2020 R4 si pro jednotlivé dny můžete vygenerovat na příslušné stránce projektu CzSky (výborná stránka hlavně pro pozorovatele objektů hlubokého vesmíru). 

12. dubna kometa přejde ze souhvězdí Orla do východního cípu Hadonoše a o den později do Herkula. Po 20. dubnu začne výrazněji rušit Měsíc, kdy nastane první čtvrť (Měsíc bude zapadat až za svítání), 27. nastane úplněk. Další bezměsíčné pozorovací okno se otevře 29. dubna večer. V následujících dnech se bude kometa pohybovat vysoko na obloze souhvězdími Pastýře a Honicích psů. Jelikož se tou dobou kometa bude vzdalovat jak od Slunce i od Země, tak se očekává rychlé slábnutí. Pod 10. hvězdnou velikost se dostane pravděpodobně již v půlce května, ke 12. mag pak začátkem června.

Pro majitele větších dalekohledů (průměr optiky alespoň 20 cm) máme ještě jeden tip. Kometa C/2020 T2 (Palomar) má v současné době jasnost okolo 12. hvězdné velikosti a v průběhu června by se mohla dostat k 11 mag. V průběhu dubna až června se bude pohybovat vysoko na obloze souhvězdími Honicích psů a Pastýře (mapka na CzSky). Pozorovatelům přejeme jasnou a temnou oblohu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aerith
[2] Minor Planet Center



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Kometa , CzSky, C/2020 R4 (ATLAS)


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »