Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte kometu ATLAS

Pozorujte kometu ATLAS

Kometa C/2020 R4 (ATLAS), 5. 4. 2021 (po 4h SELČ), Celestron EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4, filtr Optolong L-Pro, kamera ZWO ASI294MC Pro, 60×30sec.
Autor: Roman Hujer

V následujících týdnech máme možnost vidět kometu i za pomocí malých dalekohledů. Kometa s označením C/2020 R4 (ATLAS) je těchto dnech pozorovatelná na ranní obloze, v průběhu dubna se bude její viditelnost zlepšovat.

Tato kometa byla, jak její název napovídá, objevena přehlídkovým systémem ATLAS, který se nachází na Havajských ostrovech. V době objevu (12. září 2020) mělo těleso jasnost okolo 20. hvězdné velikosti. V průběhu prosince 2020 kometa výrazně zjasnila, zhruba na 13 mag, a tím se dostala do vizuální viditelnosti s většími dalekohledy.

V průběhu ledna a února 2021 nebyla kometa pozorovatelná, neboť se úhlově přiblížila ke Slunci, které znemožnilo její pozorování. Nejblíže ke Slunci (přísluní) se přiblížila 1. března 2021, a to na vzdálenost 1,03 AU (154 milionů km). Nejblíže k Zemi bude kometa 23. dubna, tou dobou bude vzdálena 0,464 AU (69 milionů km) od naší planety. V současné době (začátek dubna) se odhady její jasnosti pohybují mezi 9. - 10. hvězdnou velikostí. Nejjasnější by měla být v druhé polovině dubna, v době kdy bude nejblíže Zemi. Očekávaná maximální jasnost je mezi 8. – 9. mag.

Již nyní svým leskem umožňuje její spatření v malých astronomických dalekohledech o průměru optiky alespoň 70 mm (např. refraktory 70/700 mm, nebo 80/400 mm apod.), případně ve větších triedrech o témže průměru (např. 15×70). Samozřejmostí je tmavší obloha mimo rušivý vliv měst, další podmínkou pro její dobrou viditelnost je absence Měsíce na obloze. Dobré pozorovací podmínky nastaly již začátkem dubna, kometa je viditelná v souhvězdí Orla na ranní obloze těsně před svítáním.

Náhledová mapka pro kometu C/2020 R4 (ATLAS) vygenerovaná na projektu CzSky. Autor: https://www.czsky.cz/
Náhledová mapka pro kometu C/2020 R4 (ATLAS) vygenerovaná na projektu CzSky.
Autor: https://www.czsky.cz/

Pro nalezení komety je nutná podrobnější vyhledávací mapka. Aktuální mapku pro C/2020 R4 si pro jednotlivé dny můžete vygenerovat na příslušné stránce projektu CzSky (výborná stránka hlavně pro pozorovatele objektů hlubokého vesmíru). 

12. dubna kometa přejde ze souhvězdí Orla do východního cípu Hadonoše a o den později do Herkula. Po 20. dubnu začne výrazněji rušit Měsíc, kdy nastane první čtvrť (Měsíc bude zapadat až za svítání), 27. nastane úplněk. Další bezměsíčné pozorovací okno se otevře 29. dubna večer. V následujících dnech se bude kometa pohybovat vysoko na obloze souhvězdími Pastýře a Honicích psů. Jelikož se tou dobou kometa bude vzdalovat jak od Slunce i od Země, tak se očekává rychlé slábnutí. Pod 10. hvězdnou velikost se dostane pravděpodobně již v půlce května, ke 12. mag pak začátkem června.

Pro majitele větších dalekohledů (průměr optiky alespoň 20 cm) máme ještě jeden tip. Kometa C/2020 T2 (Palomar) má v současné době jasnost okolo 12. hvězdné velikosti a v průběhu června by se mohla dostat k 11 mag. V průběhu dubna až června se bude pohybovat vysoko na obloze souhvězdími Honicích psů a Pastýře (mapka na CzSky). Pozorovatelům přejeme jasnou a temnou oblohu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aerith
[2] Minor Planet Center



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Kometa , CzSky, C/2020 R4 (ATLAS)


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »