Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte kometu C/2017 K2 (Panstarrs)

Pozorujte kometu C/2017 K2 (Panstarrs)

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS) na snímku z HST
Autor: NASA, ESA, and D. Jewitt (UCLA)

V průběhu pozdního jara a léta máme možnost pozorovat relativně jasnou kometu, která je viditelná i v malých dalekohledech či větších triedrech. Těleso s označením C/2017 K2 (Panstarrs) je nejjasnější očekávanou kometou, kterou bude možné v následujících měsících spatřit. Kometa bude dosahovat jasnosti mezi 9 a 10 mag a procházet bude souhvězdím Hadonoše a Štíra. Na její lov tak budou vhodné bezměsíčné noci daleko od zdrojů světelného znečištění.

Objev komety

Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce. Autor: Rob Ratkowski
Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce.
Autor: Rob Ratkowski
Kometu C/2017 K2 (Panstarrs) objevila automatická přehlídka PanStarrs (Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System) na Havaji (ostrov Haleakala) 21. května 2017, následně byla dohledána i na archivních předobjevových snímcích z let 2016, 2015 a 2013 (Catalina Sky Survey a Mauna Kea). V době objevu měla kometa jasnost okolo 20. hvězdné velikosti. Video o tom, jak se komety objevují, si můžete pustit zde.

Zajímavostí je, že se na tuto kometu, krátce po jejím objevu, zaměřil i Hubbleův vesmírný dalekohled. Těleso mělo velkou kometární aktivitu i ve velké vzdálenosti od Slunce, aktivita komety ve vnějších částech Sluneční soustavy byla způsobena sublimací supertěkavého ledu (např. oxid uhelnatý).

Dráha komety

Dráha komety C/2017 K2 (Panstarrs) ve Sluneční soustavě Autor: JPL Horizons
Dráha komety C/2017 K2 (Panstarrs) ve Sluneční soustavě
Autor: JPL Horizons
C/2017 K2 byla objevena více než 6 let před průchodem přísluním. Nejblíže ke Slunci bude 19. prosince 2022, a to ve vzdálenosti 1,797 Astronomické jednotky (268,8 milionů km). Sklon dráhy k ekliptice je 87°, kometa tedy přilétá téměř kolmo k rovině oběžné dráhy Země okolo Slunce. Nejblíže k Zemi se přiblíží 14. července 2022 na vzdálenost 1,808 Astronomické jednotky (270,4 milionů km). Ke Slunci pravděpodobně přilétá z Oortova oblaku zcela poprvé, po průletu vnitřní částí Sluneční soustavy se dráha zkrátí a její příští návrat nastane za několik desítek tisíc let.

Pozorovatelnost

Ve vizuálním dosahu středně velkých amatérských přístrojů (průměr optiky cca 30 - 40 cm) je tato kometa již zhruba od června loňského roku, kdy překonala jasnost 14 mag. Od února letošního roku, po konjunkci se Sluncem, začala být viditelná na ranní obloze při jasnosti okolo 12 mag.  

V průběhu května překonala hranici 10. hvězdné velikosti a díky tomu je možné ji pozorovat i v menších přístrojích. Na spatření C/2017 K2 budou stačit i dalekohledy o průměru optiky 60 - 70 mm (na tmavší obloze s menší mírou světelného znečištění). Lze úspěšně využít i větší triedry, např. 15×70 nebo 20×80. Očekávaná jasnost komety v průběhu června až srpna se bude pohybovat okolo 9,5 – 9 mag.

Světelná křivka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) Autor: COBS
Světelná křivka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs)
Autor: COBS

Začátkem června se kometa pohybuje v západní části souhvězdí Hadonoše, kterým se bude postupně přesouvat. Večer 22. června projde pár úhlových minut od jasné hvězdy Cebalrai (Beta Oph, 2,7 mag), o dvě noci dříve projde nedaleko otevřené hvězdokupy IC 4665. V Hadonoši bude kometa i v průběhu července, večer 15. 7. projde zhruba 25‘ od středu kulové hvězdokupy M 10 (6,6 mag). Kometě bude postupně klesat deklinace i výška nad obzorem, Hadonoše opustí začátkem srpna a přesune se do souhvězdí Štíra, kde setrvá až do konce měsíce (s malou výjimkou 24. – 25. 8., kdy na skok přeběhne západního cípu souhvězdí Váhy). Pozorovatelnost komety skončí koncem srpna, kdy už bude jen velmi nízko nad obzorem na konci soumraku. Dále bude kometa objektem jižní oblohy.

Schématická mapka s dráhou komety C/2017 K2 (Panstarrs) na období od června do srpna 2022 Autor: CzSky
Schématická mapka s dráhou komety C/2017 K2 (Panstarrs) na období od června do srpna 2022
Autor: CzSky

Podrobné vyhledávací mapky pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) si můžete vygenerovat na příslušné stránce projektu CzSky. Lze volit časový úsek, přiblížení, limitní magnituda hvězd i deep-sky objektů. Mapka lze samozřejmě exportovat i do formátu PDF.

U komet je možné provádět vizuální odhady či elektronická měření jasnosti komety. Pokud jsou odhady a měření správně provedené, jsou tato data od amatérských pozorovatelů velmi cenná. Zde je návod na vizuální pozorování komet. Zpracování vizuálních i elektronických (CCD a DSLR snímky) pozorovaní lze provádět v programu KOPR. Představení programu a práce v něm je ukázana v tomto videu (záznam přednášky Jakuba Černého, který je zároveň autorem tohoto programu).

Pro rychlou orientaci jsme připravili mapky pro následující tři měsíce.

Červen

Podrobná vyhledávací mapka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) pro červen 2022 Autor: CzSky
Podrobná vyhledávací mapka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) pro červen 2022
Autor: CzSky

Červenec

Podrobná vyhledávací mapka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) pro červenec 2022 Autor: CzSky
Podrobná vyhledávací mapka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) pro červenec 2022
Autor: CzSky

Srpen

Podrobná vyhledávací mapka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) pro srpen 2022 Autor: CzSky
Podrobná vyhledávací mapka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) pro srpen 2022
Autor: CzSky

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] COBS
[2] CzSky
[3] Minor Planet Center



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: C/2017 K2, C/2017 K2 (Panstarrs)


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »