Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasnější komety v prvním čtvrtletí 2022

Jasnější komety v prvním čtvrtletí 2022

Kometa 19P/Borrelly
Autor: Miroslav Lošťák

Ve článku přinášíme přehled jasnějších komet, které by měly být v průběhu první čtvrtiny roku 2022 ve vizuálním dosahu běžných amatérských dalekohledů o průměru okolo 20 cm.

19P/BorRelly

Kometu 19P objevil Alphonse Louis Nicolas Borrelly z Marseille ve Francii 28. prosince 1904. Pro zajímavost uveďme, že kometu detailně prozkoumala kosmická sonda Deep Space 1 v roce 2001, která ukázala, že tvar jádra je velmi nepravidelný a podobá se burskému oříšku. Letošní návrat této komety je poměrně příznivý, maximální jasnosti dosáhne na přelomu ledna a února. Přísluním prochází 1. února 2022. Tou dobou bude její jasnost okolo 9. hvězdné velikosti, to kometu nalezneme na pomezí souhvězdí Velryby a Ryb. Pak se bude postupně pohybovat z Ryb do Berana, v půlce března vstoupí do Persea. Tou dobou by měla zeslábnout na zhruba 11 magnitudu.

104P/Kowal

104P byla objevena Charlesem Kowalem na fotografické desce pořízené 27. ledna 1979 na 122cm Schmidtově komoře na Mount Palomaru v Kalifornii. Letošní návrat je poměrně příznivý, kometa nejprve zjasňovala relativně pomalu, ale na přelomu roku 2021/2022 její jasnost výrazně vzrostla. Přísluním prošla 11. ledna 2022, v té době také dosáhla maximální jasnosti, a to zhruba 10. hvězdné velikosti. Na konci ledna a v první polovině února ji nalezneme v souhvězdí Velryby, poté vstoupí do Býka a začátkem března přeleze do Oriona. Tou dobou očekáváme zeslábnutí na 12 mag.

C/2019 L3 (ATLAS)

Snímek komety C/2019 L3 (Atlas). Autor: Miroslav Lošťák
Snímek komety C/2019 L3 (Atlas).
Autor: Miroslav Lošťák
Kometa byla objevena 10. června 2019 v rámci projektu ATLAS (Asteroid Terrestrial-Impact Last Alert System) na Havaji, který se specializuje na hledání nebezpečných blízkozemních planetek. V době objevu mělo těleso 18 mag. V červenci 2021 překonala 12. hvězdnou velikost a tím se dostala do vizuálního dosahu dalekohledů o průměru objektivu cca 20 cm. C/2019 L3 prošla přísluním 9. ledna letošního roku, v té době také dosáhla nejvyšší jasnosti 9 mag. Kometa se po celou dobu (leden až březen) bude pohybovat souhvězdím Blíženců. Ke konci března očekáváme stále vysokou jasnost okolo 10 mag.

67P/Čurjumov-Gerasimenko

67P/Čurjumov-Gerasimenko u  M1 Autor: Roman Hujer
67P/Čurjumov-Gerasimenko u M1
Autor: Roman Hujer
67P/Čurjumov-Gerasimenko je známou kometou, která byla navštívena kosmickou sondou Rosetta a přistávacím pouzdrem Philae. Kometu objevil Klim Čurjumov na fotografické desce exponované Světlanou Gerasimenko na 50cm dalekohledu v Almaty (tehdy Alma-Ata v Kazašské sovětské socialistické republice). Objevový snímek byl pořízen 11. září 1969 za účelem zachycení komety 32P/Comas Solá. Objev komety 67P umožnilo její přiblížení k Jupiteru v roce 1959, kdy došlo ke snížení vzdálenosti přísluní.

Současný návrat je velmi příznivý, přísluním kometa prošla již 2. listopadu 2021, v této době dosáhla 9. hvězdné velikosti. 67P vykazuje tzv. poperihelovou asymetrii, tj. slábnutí po průchodu přísluním bývá pozvolnější než rychlost zjasňování před přísluním. I začátkem letošního roku si kometa udržuje poměrně vysokou jasnost mezi 9. – 10. hvězdnou velikostí. Po celou dobu, od ledna do března, kometu spatříme v souhvězdí Raka. Na konci období očekáváme, že bude okolo 12. – 13. hvězdné velikosti.

C/2017 K2 (Panstarrs)

Tato kometa byla objevena systémem Pan-STARRS na Havajských ostrovech 21. května 2017 při jasnosti téměř 21 mag. Jasnější 12. hvězdné velikosti je od začátku roku 2022. Od ledna do března ji můžeme sledovat na ranní obloze, nejprve v Hadonoši, v první třetině března pak přejde do východní části souhvězdí Orla. Ke konci března by její jasnost mohla vzrůst k 11 mag. Průchod přísluním nastane až 19. prosince 2022.

29P/Swassmann-Wachmann

Krátkoperiodická kometa, která je zajímavá tím, že obíhá po téměř kruhové dráze za drahou planety Jupiter s dobou oběhu kolem Slunce necelých 15 let. Byla objevena na fotografických deskách z 15. listopadu 1927 v Německu na observatoři Bergedorf poblíž Hamburku (Arnold Schwassmann a Arno Arthur Wachmann), později se ji podařilo dohledat na předobjevových snímcích pořízených roku 1902.

Kometa bývá obvykle slabá, mimo vizuální dosah běžných amatérských dalekohledů. Několikrát ročně ale prodělává outbursty (náhlá výrazná zjasnění), při nich se jasnost může přechodně zvýšit až k 10. hvězdné velikosti. Jeden takový outburst proběhl v průběhu podzimu 2021. Kometa se bude pomalu posouvat severní částí souhvězdí Býka. Je zajímavé ji průběžně sledovat, může se stát, že budete první, kdo kometární komunitě nahlásí náhlé zvýšení jasnosti!

Závěrem:

Do vizuálního dosahu amatérských dalekohledů o průměru objektivu 20 cm by se mohlo v první čtvrtině roku 2022 dostat až 6 komet. U komety 29P není její viditelnost jistá. Nejjasnějšími kometami v tomto období jsou 19P/Borelly a C/2019 L3 (ATLAS), které nyní dosahují zhruba 9. hvězdné velikosti, a jsou tak pohodlně viditelné i velkými triedry (např. 20×80 nebo 25×100). V článku pochopitelně nejsou zahrnuty nečekané objevy – může se stát, že se v průběhu tohoto období objeví další zajímavá kometa, která nás překvapí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cometography
[2] Aerith



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 104P/Kowal, C/2019 L3 (ATLAS), C/2017 K2 (Panstarrs), 67P/Čurjumov-Gerasimenko, 29P/Schwassmann-Wachmann, 19P/Borrelly, Komety 2022


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »