Jasnější komety v prvním čtvrtletí 2022
Autor: Miroslav Lošťák
Ve článku přinášíme přehled jasnějších komet, které by měly být v průběhu první čtvrtiny roku 2022 ve vizuálním dosahu běžných amatérských dalekohledů o průměru okolo 20 cm.
19P/BorRelly
Kometu 19P objevil Alphonse Louis Nicolas Borrelly z Marseille ve Francii 28. prosince 1904. Pro zajímavost uveďme, že kometu detailně prozkoumala kosmická sonda Deep Space 1 v roce 2001, která ukázala, že tvar jádra je velmi nepravidelný a podobá se burskému oříšku. Letošní návrat této komety je poměrně příznivý, maximální jasnosti dosáhne na přelomu ledna a února. Přísluním prochází 1. února 2022. Tou dobou bude její jasnost okolo 9. hvězdné velikosti, to kometu nalezneme na pomezí souhvězdí Velryby a Ryb. Pak se bude postupně pohybovat z Ryb do Berana, v půlce března vstoupí do Persea. Tou dobou by měla zeslábnout na zhruba 11 magnitudu.
104P/Kowal
104P byla objevena Charlesem Kowalem na fotografické desce pořízené 27. ledna 1979 na 122cm Schmidtově komoře na Mount Palomaru v Kalifornii. Letošní návrat je poměrně příznivý, kometa nejprve zjasňovala relativně pomalu, ale na přelomu roku 2021/2022 její jasnost výrazně vzrostla. Přísluním prošla 11. ledna 2022, v té době také dosáhla maximální jasnosti, a to zhruba 10. hvězdné velikosti. Na konci ledna a v první polovině února ji nalezneme v souhvězdí Velryby, poté vstoupí do Býka a začátkem března přeleze do Oriona. Tou dobou očekáváme zeslábnutí na 12 mag.
C/2019 L3 (ATLAS)
Autor: Miroslav Lošťák
67P/Čurjumov-Gerasimenko
Autor: Roman Hujer
Současný návrat je velmi příznivý, přísluním kometa prošla již 2. listopadu 2021, v této době dosáhla 9. hvězdné velikosti. 67P vykazuje tzv. poperihelovou asymetrii, tj. slábnutí po průchodu přísluním bývá pozvolnější než rychlost zjasňování před přísluním. I začátkem letošního roku si kometa udržuje poměrně vysokou jasnost mezi 9. – 10. hvězdnou velikostí. Po celou dobu, od ledna do března, kometu spatříme v souhvězdí Raka. Na konci období očekáváme, že bude okolo 12. – 13. hvězdné velikosti.
C/2017 K2 (Panstarrs)
Tato kometa byla objevena systémem Pan-STARRS na Havajských ostrovech 21. května 2017 při jasnosti téměř 21 mag. Jasnější 12. hvězdné velikosti je od začátku roku 2022. Od ledna do března ji můžeme sledovat na ranní obloze, nejprve v Hadonoši, v první třetině března pak přejde do východní části souhvězdí Orla. Ke konci března by její jasnost mohla vzrůst k 11 mag. Průchod přísluním nastane až 19. prosince 2022.
29P/Swassmann-Wachmann
Krátkoperiodická kometa, která je zajímavá tím, že obíhá po téměř kruhové dráze za drahou planety Jupiter s dobou oběhu kolem Slunce necelých 15 let. Byla objevena na fotografických deskách z 15. listopadu 1927 v Německu na observatoři Bergedorf poblíž Hamburku (Arnold Schwassmann a Arno Arthur Wachmann), později se ji podařilo dohledat na předobjevových snímcích pořízených roku 1902.
Kometa bývá obvykle slabá, mimo vizuální dosah běžných amatérských dalekohledů. Několikrát ročně ale prodělává outbursty (náhlá výrazná zjasnění), při nich se jasnost může přechodně zvýšit až k 10. hvězdné velikosti. Jeden takový outburst proběhl v průběhu podzimu 2021. Kometa se bude pomalu posouvat severní částí souhvězdí Býka. Je zajímavé ji průběžně sledovat, může se stát, že budete první, kdo kometární komunitě nahlásí náhlé zvýšení jasnosti!
Závěrem:
Do vizuálního dosahu amatérských dalekohledů o průměru objektivu 20 cm by se mohlo v první čtvrtině roku 2022 dostat až 6 komet. U komety 29P není její viditelnost jistá. Nejjasnějšími kometami v tomto období jsou 19P/Borelly a C/2019 L3 (ATLAS), které nyní dosahují zhruba 9. hvězdné velikosti, a jsou tak pohodlně viditelné i velkými triedry (např. 20×80 nebo 25×100). V článku pochopitelně nejsou zahrnuty nečekané objevy – může se stát, že se v průběhu tohoto období objeví další zajímavá kometa, která nás překvapí.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cometography
[2] Aerith
O autorovi
Martin Mašek
Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
