Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) míjí hvězdokupu M10

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) míjí hvězdokupu M10

Poloha komety C/2017 K2 (PanSTARRS) 15. a 16. 7. 2022 - přibližná podoba komety ve snímku M10 (ED80/600, Canon 30D, ISO 800, 60 s)
Autor: Martin Gembec

Přestože Měsíc je ve fázi krátce po úplňku, pozorovatel komet nesmí polevit. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše a v těchto dnech zdánlivě míjí kulovou hvězdokupu M10. K největšímu přiblížení dojde 15. 7. na úhlovou vzdálenost asi půl stupně. Zatímco kometa bude od nás 1,8 au, což je 270 mil. km, a světlo k nám bude putovat 15 minut, hvězdokupa je vzdálena asi 13 tisíc světelných roků. Pokud bude hezky, nenechte si tuto příležitost ujít, i když kometa bude pouze slabě viditelný obláček ve větším dalekohledu.

Pozorovatelé vybaveni dalekohledy nad 10 cm mají nepochybně výhodu, protože slabší mlhavý obláček – hlava komety 2017 K2 – bude viditelný mnohem snadněji, než třeba ve velkém triedru. Každým dnem bude kometa snáze viditelná, protože s pokračujícím soumrakem už nebude svítit Měsíc. Za ideálních podmínek by mohl být vidět i kousek ohonu. 

Výhodu budou mít fotografové. Kometa je snadno zachytitelná teleobjektivem, který navíc již od ohniska 135 mm umí rozložit na jednotlivé hvězdy okrajové části kulových hvězdokup. Pomocí malého dalekohledu (např. od průměru 7 nebo 8 cm) zachytíme již třicetisekundovou expozicí i náznak ohonu komety. Pokud pořídíme sadu snímků a složíme je, kometa s ohonem vynikne ještě lépe.

K vyhledání komety se může hodit mapka. Ta se dá jednoduše vygenerovat pomocí stránky Czsky.cz. Polohu hvězdokupy M10 a blízké hvězdy 30 Ophiuchii ukazují i přiložené fotografie. 

Poloha souhvězdí Hadonoše s hvězdokupou M10 na širokoúhlém záběru z chorvatských hor Autor: Martin Gembec
Poloha souhvězdí Hadonoše s hvězdokupou M10 na širokoúhlém záběru z chorvatských hor
Autor: Martin Gembec

Pokud se vám také podaří kometu pozorovat nebo dokonce vyfotografovat, můžete snímek vložit pomocí formuláře sdílet společně s námi svou radost ze snímku ve fotogalerii

Poloha kulové hvězdokupy M10 na širokoúhlém snímku letní Mléčné dráhy během Lyrid 2020. Canon 6D a Sigma 35 mm, ISO 1600, 13×60 s. Autor: Martin Gembec
Poloha kulové hvězdokupy M10 na širokoúhlém snímku letní Mléčné dráhy během Lyrid 2020. Canon 6D a Sigma 35 mm, ISO 1600, 13×60 s.
Autor: Martin Gembec

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) u IC 4665 Autor: Martin Gembec
Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) u IC 4665
Autor: Martin Gembec




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2017 K2 (Panstarrs)


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »