Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) míjí hvězdokupu M10

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) míjí hvězdokupu M10

Poloha komety C/2017 K2 (PanSTARRS) 15. a 16. 7. 2022 - přibližná podoba komety ve snímku M10 (ED80/600, Canon 30D, ISO 800, 60 s)
Autor: Martin Gembec

Přestože Měsíc je ve fázi krátce po úplňku, pozorovatel komet nesmí polevit. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše a v těchto dnech zdánlivě míjí kulovou hvězdokupu M10. K největšímu přiblížení dojde 15. 7. na úhlovou vzdálenost asi půl stupně. Zatímco kometa bude od nás 1,8 au, což je 270 mil. km, a světlo k nám bude putovat 15 minut, hvězdokupa je vzdálena asi 13 tisíc světelných roků. Pokud bude hezky, nenechte si tuto příležitost ujít, i když kometa bude pouze slabě viditelný obláček ve větším dalekohledu.

Pozorovatelé vybaveni dalekohledy nad 10 cm mají nepochybně výhodu, protože slabší mlhavý obláček – hlava komety 2017 K2 – bude viditelný mnohem snadněji, než třeba ve velkém triedru. Každým dnem bude kometa snáze viditelná, protože s pokračujícím soumrakem už nebude svítit Měsíc. Za ideálních podmínek by mohl být vidět i kousek ohonu. 

Výhodu budou mít fotografové. Kometa je snadno zachytitelná teleobjektivem, který navíc již od ohniska 135 mm umí rozložit na jednotlivé hvězdy okrajové části kulových hvězdokup. Pomocí malého dalekohledu (např. od průměru 7 nebo 8 cm) zachytíme již třicetisekundovou expozicí i náznak ohonu komety. Pokud pořídíme sadu snímků a složíme je, kometa s ohonem vynikne ještě lépe.

K vyhledání komety se může hodit mapka. Ta se dá jednoduše vygenerovat pomocí stránky Czsky.cz. Polohu hvězdokupy M10 a blízké hvězdy 30 Ophiuchii ukazují i přiložené fotografie. 

Poloha souhvězdí Hadonoše s hvězdokupou M10 na širokoúhlém záběru z chorvatských hor Autor: Martin Gembec
Poloha souhvězdí Hadonoše s hvězdokupou M10 na širokoúhlém záběru z chorvatských hor
Autor: Martin Gembec

Pokud se vám také podaří kometu pozorovat nebo dokonce vyfotografovat, můžete snímek vložit pomocí formuláře sdílet společně s námi svou radost ze snímku ve fotogalerii

Poloha kulové hvězdokupy M10 na širokoúhlém snímku letní Mléčné dráhy během Lyrid 2020. Canon 6D a Sigma 35 mm, ISO 1600, 13×60 s. Autor: Martin Gembec
Poloha kulové hvězdokupy M10 na širokoúhlém snímku letní Mléčné dráhy během Lyrid 2020. Canon 6D a Sigma 35 mm, ISO 1600, 13×60 s.
Autor: Martin Gembec

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) u IC 4665 Autor: Martin Gembec
Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) u IC 4665
Autor: Martin Gembec




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2017 K2 (Panstarrs)


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »