Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte kometu C/2017 K2 (Panstarrs)

Pozorujte kometu C/2017 K2 (Panstarrs)

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS) na snímku z HST
Autor: NASA, ESA, and D. Jewitt (UCLA)

V průběhu pozdního jara a léta máme možnost pozorovat relativně jasnou kometu, která je viditelná i v malých dalekohledech či větších triedrech. Těleso s označením C/2017 K2 (Panstarrs) je nejjasnější očekávanou kometou, kterou bude možné v následujících měsících spatřit. Kometa bude dosahovat jasnosti mezi 9 a 10 mag a procházet bude souhvězdím Hadonoše a Štíra. Na její lov tak budou vhodné bezměsíčné noci daleko od zdrojů světelného znečištění.

Objev komety

Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce. Autor: Rob Ratkowski
Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce.
Autor: Rob Ratkowski
Kometu C/2017 K2 (Panstarrs) objevila automatická přehlídka PanStarrs (Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System) na Havaji (ostrov Haleakala) 21. května 2017, následně byla dohledána i na archivních předobjevových snímcích z let 2016, 2015 a 2013 (Catalina Sky Survey a Mauna Kea). V době objevu měla kometa jasnost okolo 20. hvězdné velikosti. Video o tom, jak se komety objevují, si můžete pustit zde.

Zajímavostí je, že se na tuto kometu, krátce po jejím objevu, zaměřil i Hubbleův vesmírný dalekohled. Těleso mělo velkou kometární aktivitu i ve velké vzdálenosti od Slunce, aktivita komety ve vnějších částech Sluneční soustavy byla způsobena sublimací supertěkavého ledu (např. oxid uhelnatý).

Dráha komety

Dráha komety C/2017 K2 (Panstarrs) ve Sluneční soustavě Autor: JPL Horizons
Dráha komety C/2017 K2 (Panstarrs) ve Sluneční soustavě
Autor: JPL Horizons
C/2017 K2 byla objevena více než 6 let před průchodem přísluním. Nejblíže ke Slunci bude 19. prosince 2022, a to ve vzdálenosti 1,797 Astronomické jednotky (268,8 milionů km). Sklon dráhy k ekliptice je 87°, kometa tedy přilétá téměř kolmo k rovině oběžné dráhy Země okolo Slunce. Nejblíže k Zemi se přiblíží 14. července 2022 na vzdálenost 1,808 Astronomické jednotky (270,4 milionů km). Ke Slunci pravděpodobně přilétá z Oortova oblaku zcela poprvé, po průletu vnitřní částí Sluneční soustavy se dráha zkrátí a její příští návrat nastane za několik desítek tisíc let.

Pozorovatelnost

Ve vizuálním dosahu středně velkých amatérských přístrojů (průměr optiky cca 30 - 40 cm) je tato kometa již zhruba od června loňského roku, kdy překonala jasnost 14 mag. Od února letošního roku, po konjunkci se Sluncem, začala být viditelná na ranní obloze při jasnosti okolo 12 mag.  

V průběhu května překonala hranici 10. hvězdné velikosti a díky tomu je možné ji pozorovat i v menších přístrojích. Na spatření C/2017 K2 budou stačit i dalekohledy o průměru optiky 60 - 70 mm (na tmavší obloze s menší mírou světelného znečištění). Lze úspěšně využít i větší triedry, např. 15×70 nebo 20×80. Očekávaná jasnost komety v průběhu června až srpna se bude pohybovat okolo 9,5 – 9 mag.

Světelná křivka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) Autor: COBS
Světelná křivka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs)
Autor: COBS

Začátkem června se kometa pohybuje v západní části souhvězdí Hadonoše, kterým se bude postupně přesouvat. Večer 22. června projde pár úhlových minut od jasné hvězdy Cebalrai (Beta Oph, 2,7 mag), o dvě noci dříve projde nedaleko otevřené hvězdokupy IC 4665. V Hadonoši bude kometa i v průběhu července, večer 15. 7. projde zhruba 25‘ od středu kulové hvězdokupy M 10 (6,6 mag). Kometě bude postupně klesat deklinace i výška nad obzorem, Hadonoše opustí začátkem srpna a přesune se do souhvězdí Štíra, kde setrvá až do konce měsíce (s malou výjimkou 24. – 25. 8., kdy na skok přeběhne západního cípu souhvězdí Váhy). Pozorovatelnost komety skončí koncem srpna, kdy už bude jen velmi nízko nad obzorem na konci soumraku. Dále bude kometa objektem jižní oblohy.

Schématická mapka s dráhou komety C/2017 K2 (Panstarrs) na období od června do srpna 2022 Autor: CzSky
Schématická mapka s dráhou komety C/2017 K2 (Panstarrs) na období od června do srpna 2022
Autor: CzSky

Podrobné vyhledávací mapky pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) si můžete vygenerovat na příslušné stránce projektu CzSky. Lze volit časový úsek, přiblížení, limitní magnituda hvězd i deep-sky objektů. Mapka lze samozřejmě exportovat i do formátu PDF.

U komet je možné provádět vizuální odhady či elektronická měření jasnosti komety. Pokud jsou odhady a měření správně provedené, jsou tato data od amatérských pozorovatelů velmi cenná. Zde je návod na vizuální pozorování komet. Zpracování vizuálních i elektronických (CCD a DSLR snímky) pozorovaní lze provádět v programu KOPR. Představení programu a práce v něm je ukázana v tomto videu (záznam přednášky Jakuba Černého, který je zároveň autorem tohoto programu).

Pro rychlou orientaci jsme připravili mapky pro následující tři měsíce.

Červen

Podrobná vyhledávací mapka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) pro červen 2022 Autor: CzSky
Podrobná vyhledávací mapka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) pro červen 2022
Autor: CzSky

Červenec

Podrobná vyhledávací mapka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) pro červenec 2022 Autor: CzSky
Podrobná vyhledávací mapka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) pro červenec 2022
Autor: CzSky

Srpen

Podrobná vyhledávací mapka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) pro srpen 2022 Autor: CzSky
Podrobná vyhledávací mapka pro kometu C/2017 K2 (Panstarrs) pro srpen 2022
Autor: CzSky

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] COBS
[2] CzSky
[3] Minor Planet Center



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: C/2017 K2, C/2017 K2 (Panstarrs)


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »