Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS), která směřuje ke svému nejtěsnějšímu přiblížení ke Slunci neboli perihelu 20. prosince, zůstává při svém pohybu na jižní obloze planety Země zajímavou podívanou pro teleskopické pozorovatele. Tato kometa PanSTARRS přiletěla ze vzdáleného Oortova mračna poprvé a na...
Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) zůstává při svém průletu souhvězdím Štíra (Scorpius) pro pozorovatele dalekohledem zajímavou podívanou a blíží se ke svému nejtěsnějšímu setkání se Sluncem v perihelu 19. prosince. Na hlubokém snímku z 18. srpna kometa nyní předvádí nazelenalou komu, dlouhý bělavý...
Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) měla při svém zobrazení 15. července 2022 Messierovu chvilku, neboť sdílela širokoúhlé teleskopické pole s kulovou hvězdokupou Messier 10. Hvězdokupu M10 samozřejmě katalogizoval lovec komet z 18. století Charles Messier jako desátou položku ve svém seznamu věcí, které...
Toto širokoúhlé teleskopické zorné pole u hvězdnatého okraje Mléčné dráhy zachycené 20. června 2022 sdílí kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) s otevřenou hvězdokupou IC 4665 a s jasnou hvězdou Beta Ophiuchi. Tato kometa PanSTARRS byla na své první cestě do vnitřní Sluneční soustavy ze slabého a vzdáleného...
V průběhu pozdního jara a léta máme možnost pozorovat relativně jasnou kometu, která je viditelná i v malých dalekohledech či větších triedrech. Těleso s označením C/2017 K2 (Panstarrs) je nejjasnější očekávanou kometou, kterou bude možné v následujících měsících spatřit. Kometa bude...
V článku přinášíme přehled jasnějších komet, které by měly být v průběhu druhé čtvrtiny roku 2022 ve vizuálním dosahu běžných amatérských dalekohledů o průměru okolo 20 cm. Chybět tedy nemůže stálice oblohy C/2019 L3 (ATLAS), která při stále podobné jasnosti brázdí oblohu v souhvězdí Blíženců....
Psal se 21. květen 2017 a havajský teleskop PanSTARRS objevil slabou kometu s jasností 20,8 mag, jež posléze obdržela označení C/2017 K2 (PanSTARRS). Na tom by ještě nebylo nic zvláštního. Zajímavá situace to začala být až po trochu důkladnějším spočítání dráhy komety. ...
Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS), která směřuje ke svému nejtěsnějšímu přiblížení ke Slunci neboli perihelu 20. prosince, zůstává při svém pohybu na jižní obloze planety Země zajímavou podívanou pro teleskopické pozorovatele. Tato kometa PanSTARRS přiletěla ze vzdáleného Oortova mračna poprvé a na...
Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) zůstává při svém průletu souhvězdím Štíra (Scorpius) pro pozorovatele dalekohledem zajímavou podívanou a blíží se ke svému nejtěsnějšímu setkání se Sluncem v perihelu 19. prosince. Na hlubokém snímku z 18. srpna kometa nyní předvádí nazelenalou komu, dlouhý bělavý...
Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) měla při svém zobrazení 15. července 2022 Messierovu chvilku, neboť sdílela širokoúhlé teleskopické pole s kulovou hvězdokupou Messier 10. Hvězdokupu M10 samozřejmě katalogizoval lovec komet z 18. století Charles Messier jako desátou položku ve svém seznamu věcí, které...
Toto širokoúhlé teleskopické zorné pole u hvězdnatého okraje Mléčné dráhy zachycené 20. června 2022 sdílí kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) s otevřenou hvězdokupou IC 4665 a s jasnou hvězdou Beta Ophiuchi. Tato kometa PanSTARRS byla na své první cestě do vnitřní Sluneční soustavy ze slabého a vzdáleného...
V průběhu pozdního jara a léta máme možnost pozorovat relativně jasnou kometu, která je viditelná i v malých dalekohledech či větších triedrech. Těleso s označením C/2017 K2 (Panstarrs) je nejjasnější očekávanou kometou, kterou bude možné v následujících měsících spatřit. Kometa bude...
V článku přinášíme přehled jasnějších komet, které by měly být v průběhu druhé čtvrtiny roku 2022 ve vizuálním dosahu běžných amatérských dalekohledů o průměru okolo 20 cm. Chybět tedy nemůže stálice oblohy C/2019 L3 (ATLAS), která při stále podobné jasnosti brázdí oblohu v souhvězdí Blíženců....
Psal se 21. květen 2017 a havajský teleskop PanSTARRS objevil slabou kometu s jasností 20,8 mag, jež posléze obdržela označení C/2017 K2 (PanSTARRS). Na tom by ještě nebylo nic zvláštního. Zajímavá situace to začala být až po trochu důkladnějším spočítání dráhy komety. ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
