Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Messier 10 a kometa

Uznání a copyright: German Penelas Perez

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) měla při svém zobrazení 15. července 2022 Messierovu chvilku, neboť sdílela širokoúhlé teleskopické pole s kulovou hvězdokupou Messier 10. Hvězdokupu M10 samozřejmě katalogizoval lovec komet z 18. století Charles Messier jako desátou položku ve svém seznamu věcí, které rozhodně kometami nejsou. Zatímco M10 je od nás asi 14 tisíc světelných roků daleko, tak tato kometa PanSTARRS byla po svém nejtěsnějším přiblížení k naší milé planetě 14. července ve vzdálenosti pouhých asi 15 světelných minut. Nazelenalá koma a prachový ohon komety C/2017 K2 nyní baví pozorovatele komet 21. století a očekává se, že bude i nadále pěknou teleskopickou kometou letní severní oblohy. Tato kometa PanSTARRS byla na své první cestě ze vzdáleného Oortova mračna objevena v květnu 2017, když byla za orbitou Saturnu. Tehdy se stala nejvzdálenější známou aktivní přilétající kometou. Ke Slunci se nejvíce přiblíží 19. prosince na vzdálenost 1,8 astronomické jednotky, tedy za oběžnou dráhu Marsu.
Oprava: Na chybu ve vzdálenosti komety upozornil Jan Kynčl.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: 2017_K2_(PanSTARRS)
  2. NASA: Charles Messier (1730–1817)
  3. APOD: 2001-06-30 Vodík, hélium a hvězdy v M10
  4. APOD: 2022-06-30 Comet C 2017 K2 (PanSTARRS)
  5. In-The-Sky.org: C/2017 K2 (PANSTARRS)
  6. NASA: Oort Cloud
  7. HubbleSite.org: NASA'S HUBBLE OBSERVES THE FARTHEST ACTIVE INBOUND COMET YET SEEN
  8. NASA: Cosmic Distances

Štítky: M10, C/2017 K2, Kometa


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »