Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. říjen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. říjen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Dvě komety na jižní obloze

Uznání a copyright: Jose J. Chambo (Cometografia)

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS), která směřuje ke svému nejtěsnějšímu přiblížení ke Slunci neboli perihelu 20. prosince, zůstává při svém pohybu na jižní obloze planety Země zajímavou podívanou pro teleskopické pozorovatele. Tato kometa PanSTARRS přiletěla ze vzdáleného Oortova mračna poprvé a na hloubkovém snímku z 21. září předvádí vlevo nahoře nazelenalou komu a bělavý, půl stupně dlouhý ohon. Hvězdnaté pole v souhvězdí Štíra (Scorpius) sdílí s další kometou 73P/Schwassmann-Wachmann 3, která je vidět asi 1 stupeň vlevo dole pod kometou PanSTARRS. Astronomové odhadují, že kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) je na cestě z Oortova oblaku po hyperbolické dráze ke své první návštěvě už asi 3 milióny let. Kometa Schwassmann-Wachmann 3 je ovšem lépe známá. Tato periodická kometa se pohybuje po své eliptické dráze zpoza orbity Jupiteru do blízkosti orbity Země jednou za 5,4 roku. Kometa PanSTARRS na snímku z 21. září je při svém průletu nocí vzdálená asi 20 světelných minut. Kometa Schwassmann-Wachmann 3, která se od roku 1995 rozpadá, byla asi 7,8 světelných minut daleko.

Seznam odkazů v popisu

  1. EarthSky.org: Look for comet C/2017 K2 now in dark
  2. NASA: Oort Cloud
  3. HubbleSite.org: NASA'S HUBBLE OBSERVES THE FARTHEST ACTIVE INBOUND COMET YET SEEN
  4. APOD: 2022-07-21 Messier 10 a kometa
  5. Wikipedia: Schwassmann–Wachmann
  6. APOD: 2017K2_2022-09-21_web-label.jpg
  7. Wikipedia: 2017_K2_(PanSTARRS)
  8. APOD: 2022-06-04 Tau Herkulidy z vesmíru
  9. Cometografia.es: Cometa C/2017 K2 (PANSTARRS) y 73P/Schwassmann-Wachmann, 21-Sep-2022 Compartir
  10. APOD: 2006-05-13 Drobící se kometa

Štítky: C/2017 K2, C/2017 K2, Panstarrs, Panstarrs, 73P, 73P, Schwassmann-Wachmann, Schwassmann-Wachmann, Schwassmann-Wachmann, Kometa, Kometa, Kometa


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »