Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Unikátní kometa C/2017 K2 (PanSTARRS)
Marek Biely Vytisknout článek

Unikátní kometa C/2017 K2 (PanSTARRS)

Zatím slabá kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) na snímku Rolanda Fichtla
Autor: Roland Fichtl

Psal se 21. květen 2017 a havajský teleskop PanSTARRS objevil slabou kometu s jasností 20,8 mag, jež posléze obdržela označení C/2017 K2 (PanSTARRS). Na tom by ještě nebylo nic zvláštního. Zajímavá situace to začala být až po trochu důkladnějším spočítání dráhy komety.

Po několika korekcích dráhy vyšlo najevo, že kometa proletí perihelem až 19. prosince 2022, kdy se bude nacházet přibližně 1,80 AU od Slunce. Co to pro ni znamená v současnosti? Jedná se o vůbec nejvzdálenější již aktivní kometu, která kdy byla zachycena! Když byl tento objekt nalezen, nacházel se přibližně 16 AU od Slunce, tedy mezi oběžnou dráhou Saturnu a Uranu. Vnější obálka komety (koma) se však dle vědců musela vytvořit ještě mnohem dříve. Objev takto aktivní komety je nevídaný a do budoucna se tak pro nás otevírá spousta zajímavých scénářů.

Podle všeho to vypadá, že koma nevzniká vypařováním vodního ledu, na to je totiž kometa příliš daleko od Slunce. Nejreálnější variantou je tím pádem sublimace těkavých látek. To je poměrně typické pro nové komety z Oortova oblaku, mezi něž dle dostupných informací patří i C/2017 K2 (PanSTARRS). Tyto komety ovšem tuhle pomyslnou „energii ze sublimace“ ztrácejí s tím, jak se stále více blíží ke Slunci. Jestli to bude i případ komety C/2017 K2 (PanSTARRS), zatím není jisté. Maximum jasnosti se tak může pohybovat reálně někde v rozmezí 2-8 mag, z čehož vychází, že tak jako tak uvidíme kometu buď pro pouhé oko, nebo v tom horším případě pro menší triedry.

Na tuhle dobu si ovšem ještě musíme několik let počkat... Na závěr ale ještě zmiňme pozitivní zprávy ohledně viditelnosti komety. Tu totiž budeme moci pozorovat téměř nepřetržitě až do roku 2022, kdy proletí perihelem. Lehce nepříjemnou věcí je to, že kometa bude v maximu jasnosti pravděpodobně v zimě 2022/2023, zatímco my ji z dohledu ztratíme už na začátku podzimu 2022. U nás na obloze se objeví opět na podzim 2023 a my ji budeme moci sledovat ve fázi slábnutí zase skoro nepřetržitě až do doby, než se úplně vytratí z vizuálního dosahu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek o kometě na stránkách cobs.si
[2] Informace o kometě na stránkách aerith.net

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa PanSTARRS, C/2017 K2


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »