Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Unikátní kometa C/2017 K2 (PanSTARRS)
Marek Biely Vytisknout článek

Unikátní kometa C/2017 K2 (PanSTARRS)

Zatím slabá kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) na snímku Rolanda Fichtla
Autor: Roland Fichtl

Psal se 21. květen 2017 a havajský teleskop PanSTARRS objevil slabou kometu s jasností 20,8 mag, jež posléze obdržela označení C/2017 K2 (PanSTARRS). Na tom by ještě nebylo nic zvláštního. Zajímavá situace to začala být až po trochu důkladnějším spočítání dráhy komety.

Po několika korekcích dráhy vyšlo najevo, že kometa proletí perihelem až 19. prosince 2022, kdy se bude nacházet přibližně 1,80 AU od Slunce. Co to pro ni znamená v současnosti? Jedná se o vůbec nejvzdálenější již aktivní kometu, která kdy byla zachycena! Když byl tento objekt nalezen, nacházel se přibližně 16 AU od Slunce, tedy mezi oběžnou dráhou Saturnu a Uranu. Vnější obálka komety (koma) se však dle vědců musela vytvořit ještě mnohem dříve. Objev takto aktivní komety je nevídaný a do budoucna se tak pro nás otevírá spousta zajímavých scénářů.

Podle všeho to vypadá, že koma nevzniká vypařováním vodního ledu, na to je totiž kometa příliš daleko od Slunce. Nejreálnější variantou je tím pádem sublimace těkavých látek. To je poměrně typické pro nové komety z Oortova oblaku, mezi něž dle dostupných informací patří i C/2017 K2 (PanSTARRS). Tyto komety ovšem tuhle pomyslnou „energii ze sublimace“ ztrácejí s tím, jak se stále více blíží ke Slunci. Jestli to bude i případ komety C/2017 K2 (PanSTARRS), zatím není jisté. Maximum jasnosti se tak může pohybovat reálně někde v rozmezí 2-8 mag, z čehož vychází, že tak jako tak uvidíme kometu buď pro pouhé oko, nebo v tom horším případě pro menší triedry.

Na tuhle dobu si ovšem ještě musíme několik let počkat... Na závěr ale ještě zmiňme pozitivní zprávy ohledně viditelnosti komety. Tu totiž budeme moci pozorovat téměř nepřetržitě až do roku 2022, kdy proletí perihelem. Lehce nepříjemnou věcí je to, že kometa bude v maximu jasnosti pravděpodobně v zimě 2022/2023, zatímco my ji z dohledu ztratíme už na začátku podzimu 2022. U nás na obloze se objeví opět na podzim 2023 a my ji budeme moci sledovat ve fázi slábnutí zase skoro nepřetržitě až do doby, než se úplně vytratí z vizuálního dosahu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek o kometě na stránkách cobs.si
[2] Informace o kometě na stránkách aerith.net

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa PanSTARRS, C/2017 K2


43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars 21.10.2020

Newton 150/750 + ZWO camera ASI 178 + Barlow 2x

Další informace »