Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasnější komety ve druhé polovině roku 2019

Jasnější komety ve druhé polovině roku 2019

Snímek komety 260P/McNaught z robotického dalekohledu FRAM
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek

Rok 2019 není na jasné komety příliš bohatý, nicméně je tu několik očekávaných komet, které by ve druhé polovině roku mohly být v dosahu běžných amatérských dalekohledů. V článku přinášíme jejich přehled.

C/2018 W2 (Africano)

Kometu C/2018 W2 objevil Brian Africano pomocí 1,5m dalekohledu umístěném na Mount Lemmon, Arizona, v rámci přehlídky Catalina Sky Survey. Stalo se tak 27. listopadu 2018 a kometa měla v té době jasnost okolo 18,3 mag. V červenci 2019 překonala hranici 12. hvězdné velikosti a je tedy již viditelná v amatérských dalekohledech o průměru optiky 20 cm.

Perihéliem projde 5. září (1.45 AU od Slunce) a nejblíže k Zemi bude 28. září (0.49 AU od naší planety). Na konci září také očekáváme nejvyšší jasnost, to by kometa mohla dosáhnout i 8. hvězdné velikosti, takže na tmavší obloze dále od měst by měla být viditelná i v triedrech. V průběhu září se bude rychle pohybovat z Persea přes Andromedu a Pegasa směrem do souhvězdí Ryb. Bude tedy pozorovatelná v dobrých podmínkách vysoko nad obzorem. V říjnu bude postupně slábnout a přesouvat se níže k obzoru přes souhvězdí Vodnáře a Jižní ryby, kde nám ze střední Evropy zmizí z dohledu.
C/2018 W2 (Africano) na Aerith

C/2018 N2 (ASASSN)

Kometa C/2018 N2 (ASASSN) na snímku z robotického dalekohledu FRAM Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Kometa C/2018 N2 (ASASSN) na snímku z robotického dalekohledu FRAM
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Tato kometa byla nalezena na snímcích, které byly pořízeny v rámci projektu ASAS-SN (All Sky Automated Survey for Supernovae; automatická celooblohová přehlídka pro supernovy) mezi 7. a 11. červencem 2018. V době objevu byla její jasnost zhruba 16,5 mag. Na začátku července 2019 měla jasnost okolo 13 mag.

V průběhu léta a podzimu bude viditelná v amatérských dalekohledech, pro její bezproblémové spatření by měly na tmavé obloze dostačovat dalekohledy s průměrem objektivu okolo 20 cm. Nejvyšší jasnosti dosáhne na konci října (to bude nejblíže k Zemi, 2.21 AU daleko), kdy by mohla být mírně jasnější než 12 mag. Průchod přísluním nastane 10. listopadu (3,12 AU od Slunce). Její pozorovací podmínky budou dobré, pohybovat se bude vysoko na obloze. Postupně projde z Berana do Trojúhelníku a Andromedy, kde ji zastihne konec roku.
C/2018 N2 (ASASSN) na Aerith

260P/McNaught

Krátkoperiodická kometa, která se vrací ke Slunci každých 7 let, letos jde o její třetí pozorovaný návrat. Poprvé byla pozorována v roce 2005, 20. května toho roku ji nalezl známý objevitel mnoha komet Robert McNaught v Austrálii na observatoři Siding Spring. Zajímavostí je, že v dalších návratech (2012 a 2019) byla znovunalezena autorem článku pomocí robotického dalekohledu FRAM v Argentině.

Na začátku července měla jasnost okolo 15,5 mag. Přibližně 13. hvězdné velikosti by mohla dosáhnout v polovině srpna. Nejjasnější bude krátce po průchodu nejbližším bodem její dráhy ke Slunci (1,41 AU od Slunce, 9. 9. 2019). Předpokládá se, že se maximální jasnost komety bude pohybovat okolo 12 mag. Letošní návrat je velmi příznivý, kometa bude pozorovatelná v dobrých podmínkách vysoko nad obzorem, v době nejvyšší jasnosti se bude nacházet na pomezí souhvězdí Berana a Trojúhelníku.
260P/McNaught na Aerith

168P/Hergenrother

Další krátkoperiodickou kometou, u které je očekáván návrat v roce 2019, je těleso s označením 168P. Kometa je známá od roku 1998, kdy ji 22. listopadu objevil Carl Hergenrother v rámci přehlídky Catalina Sky Survey, a byla sledována v dalších dvou návratech ke Slunci (2005 a 2012).

Při letošním návratu zatím nebyla pozorována, na začátku července byla slabší 19. hvězdné velikosti (autor článku se pokusil o její pozorování robotickým dalekohledem FRAM). V předchozím návratu v roce 2012 překvapila, když dosáhla jasnosti okolo 9 mag, takže byla viditelná i v malých dalekohledech. Vyšší jasnost (o několik magnitud, než bylo očekáváno) byla způsobena štěpením kometárního jádra. V průběhu října a listopadu toho roku bylo pozorováno několik slabších úlomků poblíž hlavní složky komety.

Optimistické předpovědi hovoří o tom, že by 168P mohla letos dosáhnout až 12. hvězdné velikosti. Tato předpověď je ale založena na fotometrickém chování komety při minulém návratu. Vzhledem k tomu, že v době psaní článku nebyla kometa zatím znovunalezena, není jednoduché předpovědět její budoucí viditelnost (nelze vyloučit úplný zánik). Přísluním by měla projít 5. srpna (1,36 AU od Slunce), nejvyšší jasnost lze očekávat začátkem září, kdy se bude pohybovat na pomezí souhvězdí Persea a Vozky.
168P/Hergenrother na Aerith

29P/Schwassman-Wachmann

Krátkoperiodická kometa, která je zajímavá tím, že obíhá po téměř kruhové dráze za drahou planety Jupiter s dobou oběhu kolem Slunce necelých 15 let. Byla objevena již v roce 1927 v Německu na observatoři Bergedorf poblíž Hamburku, později se ji podařilo dohledat na předobjevových snímcích pořízených roku 1902.

Kometa bývá obvykle slabá, mimo vizuální dosah běžných amatérských dalekohledů. Několikrát ročně ale prodělává outbursty (náhlá výrazná zjasnění), při nich se jasnost může zvýšit až k 10. hvězdné velikosti. Jeden takový outburst proběhl v průběhu června, kdy kometa měla zhruba 12 mag. Kometa se bude pomalu posouvat souhvězdím Ryb. Je zajímavé ji průběžně sledovat, může se stát, že budete první, kdo nahlásí náhlé zvýšení jasnosti!
29P/Schwassman-Wachmann na Aerith

C/2017 T2 (PanSTARRS)

Tato dlouhoperiodická kometa byla objevena 2. října 2017 automatickou přehlídkou Pan-STARRS, která je umístěna na Havaji na ostrově Haleakala. V té době měla jasnost okolo 20 mag.

Průchod přísluním nastane až 4. května 2020 (1,61 AU od Slunce) a v této době bude kometa nejjasnější. Jelikož jde o dynamicky novou kometu, která je poprvé u Slunce, je předpověď maximální jasnosti nejistá. Patrně to bude v rozmezí 8–9 mag, tedy v pohodlném dosahu větších triedrů a malých dalekohledů. Již v průběhu října by mohla být jasnější 12. hvězdné velikosti, koncem roku pak bude u hranice 10 mag. Postupně se bude přesouvat ze souhvězdí Býka do Vozky, Persea a Žirafy, bude se tedy nacházet v dobrých podmínkách vysoko nad obzorem.
C/2017 T2 (Panstarrs) na Aerith

Závěrem:

Do vizuálního dosahu amatérských dalekohledů o průměru kolem 20 cm by se mohlo dostat až 6 komet. U komet 29P a 168P ale jejich viditelnost není jistá. Nejjasnější kometou v druhé polovině roku bude pravděpodobně C/2018 W2 (Africano), která by se mohla dostat do dosahu triedrů. V článku pochopitelně nejsou zahrnuty nečekané objevy - může se stát, že se do konce roku objeví další zajímavá kometa, která nás překvapí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] COBS
[2] Aerith

Převzato: Společnost pro meziplanetární hmotu



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Kometa PanSTARRS, 260P/McNaught, 29P/Schwassmann-Wachmann, Kometa , Komety 2019


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »