Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasnější komety ve druhé polovině roku 2019

Jasnější komety ve druhé polovině roku 2019

Snímek komety 260P/McNaught z robotického dalekohledu FRAM
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek

Rok 2019 není na jasné komety příliš bohatý, nicméně je tu několik očekávaných komet, které by ve druhé polovině roku mohly být v dosahu běžných amatérských dalekohledů. V článku přinášíme jejich přehled.

C/2018 W2 (Africano)

Kometu C/2018 W2 objevil Brian Africano pomocí 1,5m dalekohledu umístěném na Mount Lemmon, Arizona, v rámci přehlídky Catalina Sky Survey. Stalo se tak 27. listopadu 2018 a kometa měla v té době jasnost okolo 18,3 mag. V červenci 2019 překonala hranici 12. hvězdné velikosti a je tedy již viditelná v amatérských dalekohledech o průměru optiky 20 cm.

Perihéliem projde 5. září (1.45 AU od Slunce) a nejblíže k Zemi bude 28. září (0.49 AU od naší planety). Na konci září také očekáváme nejvyšší jasnost, to by kometa mohla dosáhnout i 8. hvězdné velikosti, takže na tmavší obloze dále od měst by měla být viditelná i v triedrech. V průběhu září se bude rychle pohybovat z Persea přes Andromedu a Pegasa směrem do souhvězdí Ryb. Bude tedy pozorovatelná v dobrých podmínkách vysoko nad obzorem. V říjnu bude postupně slábnout a přesouvat se níže k obzoru přes souhvězdí Vodnáře a Jižní ryby, kde nám ze střední Evropy zmizí z dohledu.
C/2018 W2 (Africano) na Aerith

C/2018 N2 (ASASSN)

Kometa C/2018 N2 (ASASSN) na snímku z robotického dalekohledu FRAM Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Kometa C/2018 N2 (ASASSN) na snímku z robotického dalekohledu FRAM
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Tato kometa byla nalezena na snímcích, které byly pořízeny v rámci projektu ASAS-SN (All Sky Automated Survey for Supernovae; automatická celooblohová přehlídka pro supernovy) mezi 7. a 11. červencem 2018. V době objevu byla její jasnost zhruba 16,5 mag. Na začátku července 2019 měla jasnost okolo 13 mag.

V průběhu léta a podzimu bude viditelná v amatérských dalekohledech, pro její bezproblémové spatření by měly na tmavé obloze dostačovat dalekohledy s průměrem objektivu okolo 20 cm. Nejvyšší jasnosti dosáhne na konci října (to bude nejblíže k Zemi, 2.21 AU daleko), kdy by mohla být mírně jasnější než 12 mag. Průchod přísluním nastane 10. listopadu (3,12 AU od Slunce). Její pozorovací podmínky budou dobré, pohybovat se bude vysoko na obloze. Postupně projde z Berana do Trojúhelníku a Andromedy, kde ji zastihne konec roku.
C/2018 N2 (ASASSN) na Aerith

260P/McNaught

Krátkoperiodická kometa, která se vrací ke Slunci každých 7 let, letos jde o její třetí pozorovaný návrat. Poprvé byla pozorována v roce 2005, 20. května toho roku ji nalezl známý objevitel mnoha komet Robert McNaught v Austrálii na observatoři Siding Spring. Zajímavostí je, že v dalších návratech (2012 a 2019) byla znovunalezena autorem článku pomocí robotického dalekohledu FRAM v Argentině.

Na začátku července měla jasnost okolo 15,5 mag. Přibližně 13. hvězdné velikosti by mohla dosáhnout v polovině srpna. Nejjasnější bude krátce po průchodu nejbližším bodem její dráhy ke Slunci (1,41 AU od Slunce, 9. 9. 2019). Předpokládá se, že se maximální jasnost komety bude pohybovat okolo 12 mag. Letošní návrat je velmi příznivý, kometa bude pozorovatelná v dobrých podmínkách vysoko nad obzorem, v době nejvyšší jasnosti se bude nacházet na pomezí souhvězdí Berana a Trojúhelníku.
260P/McNaught na Aerith

168P/Hergenrother

Další krátkoperiodickou kometou, u které je očekáván návrat v roce 2019, je těleso s označením 168P. Kometa je známá od roku 1998, kdy ji 22. listopadu objevil Carl Hergenrother v rámci přehlídky Catalina Sky Survey, a byla sledována v dalších dvou návratech ke Slunci (2005 a 2012).

Při letošním návratu zatím nebyla pozorována, na začátku července byla slabší 19. hvězdné velikosti (autor článku se pokusil o její pozorování robotickým dalekohledem FRAM). V předchozím návratu v roce 2012 překvapila, když dosáhla jasnosti okolo 9 mag, takže byla viditelná i v malých dalekohledech. Vyšší jasnost (o několik magnitud, než bylo očekáváno) byla způsobena štěpením kometárního jádra. V průběhu října a listopadu toho roku bylo pozorováno několik slabších úlomků poblíž hlavní složky komety.

Optimistické předpovědi hovoří o tom, že by 168P mohla letos dosáhnout až 12. hvězdné velikosti. Tato předpověď je ale založena na fotometrickém chování komety při minulém návratu. Vzhledem k tomu, že v době psaní článku nebyla kometa zatím znovunalezena, není jednoduché předpovědět její budoucí viditelnost (nelze vyloučit úplný zánik). Přísluním by měla projít 5. srpna (1,36 AU od Slunce), nejvyšší jasnost lze očekávat začátkem září, kdy se bude pohybovat na pomezí souhvězdí Persea a Vozky.
168P/Hergenrother na Aerith

29P/Schwassman-Wachmann

Krátkoperiodická kometa, která je zajímavá tím, že obíhá po téměř kruhové dráze za drahou planety Jupiter s dobou oběhu kolem Slunce necelých 15 let. Byla objevena již v roce 1927 v Německu na observatoři Bergedorf poblíž Hamburku, později se ji podařilo dohledat na předobjevových snímcích pořízených roku 1902.

Kometa bývá obvykle slabá, mimo vizuální dosah běžných amatérských dalekohledů. Několikrát ročně ale prodělává outbursty (náhlá výrazná zjasnění), při nich se jasnost může zvýšit až k 10. hvězdné velikosti. Jeden takový outburst proběhl v průběhu června, kdy kometa měla zhruba 12 mag. Kometa se bude pomalu posouvat souhvězdím Ryb. Je zajímavé ji průběžně sledovat, může se stát, že budete první, kdo nahlásí náhlé zvýšení jasnosti!
29P/Schwassman-Wachmann na Aerith

C/2017 T2 (PanSTARRS)

Tato dlouhoperiodická kometa byla objevena 2. října 2017 automatickou přehlídkou Pan-STARRS, která je umístěna na Havaji na ostrově Haleakala. V té době měla jasnost okolo 20 mag.

Průchod přísluním nastane až 4. května 2020 (1,61 AU od Slunce) a v této době bude kometa nejjasnější. Jelikož jde o dynamicky novou kometu, která je poprvé u Slunce, je předpověď maximální jasnosti nejistá. Patrně to bude v rozmezí 8–9 mag, tedy v pohodlném dosahu větších triedrů a malých dalekohledů. Již v průběhu října by mohla být jasnější 12. hvězdné velikosti, koncem roku pak bude u hranice 10 mag. Postupně se bude přesouvat ze souhvězdí Býka do Vozky, Persea a Žirafy, bude se tedy nacházet v dobrých podmínkách vysoko nad obzorem.
C/2017 T2 (Panstarrs) na Aerith

Závěrem:

Do vizuálního dosahu amatérských dalekohledů o průměru kolem 20 cm by se mohlo dostat až 6 komet. U komet 29P a 168P ale jejich viditelnost není jistá. Nejjasnější kometou v druhé polovině roku bude pravděpodobně C/2018 W2 (Africano), která by se mohla dostat do dosahu triedrů. V článku pochopitelně nejsou zahrnuty nečekané objevy - může se stát, že se do konce roku objeví další zajímavá kometa, která nás překvapí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] COBS
[2] Aerith

Převzato: Společnost pro meziplanetární hmotu



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Kometa PanSTARRS, 260P/McNaught, 29P/Schwassmann-Wachmann, Kometa , Komety 2019


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »