Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa PanSTARRS popadla druhý dech!

Kometa PanSTARRS popadla druhý dech!

Kometa PanSTARRS z 12. února 2013. Autor: Tom Herradine.
Kometa PanSTARRS z 12. února 2013.
Autor: Tom Herradine.
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se zdá být velice záludná. Ještě před několika dny jsme ji zatracovali a nyní už zase přitahuje větší pozornost. Po svém objevení začala zjasňovat s neočekávanou rychlostí, což vedlo k velice optimistickým předpovědím pro letošní rok. Pokud by tento trend pokračoval, mohla být velice jasná a dosáhnout dokonce záporné magnitudy. Bohužel, jak se obvyklé stává v případě dynamicky nových komet, mezi které kometa PanSTARRS patří, když se přiblíží pod 3 AU od Slunce, rychlost zjasňování velice zpomalí. To u komety vedlo k opačným, velice pesimistickým scénářům: maximální jasnost mezi 3-4 mag, navíc v době nepozorovatelnosti komety. Nicméně, vizuální odhady jasnosti komety v posledních týdnech naznačují další změnu v rychlosti zjasňování. Jasnost komety je opět větší, než se očekávalo, a zdá se, že kometa chytla druhý dech.

Vývoj jasnosti komety založený na 227 pozorování ze světa ukazuje zrychlení zjasňování někdy v posledních týdnech tak, že by kometa měla v maximu dosáhnout pěkných 1,9 mag. Tým astronomů pracující s robotickým dalekohledem FRAM, nacházejícím se v argentinské pampě, pravidelně monitoruje jasnost komety a potvrdil trend zjasňování popsaný v novém článku. Výhodou je to, že se jedná o měření provedená s jedním dalekohledem a s jednou technikou zpracování, takže výsledky pozorování nejsou zkresleny dalšími faktory.

Přesto CCD měření pro komety není tak přesné jako např. u proměnných hvězd. Komety jako difúzní objekty jsou velice citlivé k pozorovacím podmínkám, hvězdám v komě a podobně. Proto jsou i tato pozorování zatížena jistou chybou, která je ale řádově menší, než v případě vizuálních pozorování. Viz vývoj jasnosti založený na 47 CCD měření v R-filtru na FRAMu.

Je vidět, že data z dalekohledu FRAM jsou v dobrém souladu s datz od vizuálních pozorovatelů na jižní polokouli. Kometa skutečně zrychlila zjasňování. Je velice pravděpodobné, že dosáhne jasnosti 1,9 mag (nebo i větší) a stane se dobře viditelná pouhým okem po průletu kolem Slunce. Při současném trendu by měla kometa na naší obloze vyjít jako objekt s jasností kolem 2,5 mag, tedy s jasností srovnatelnou s hvězdami ve "Velkém voze". Poté by měla slábnout a ještě na konci března, kdy na večerní obloze přestane rušit Měsíc bude mít kolem 5. magnitudy a bude na hranici viditelnosti pouhým okem.

Další velice zajímavá věc je barva komety. Tým dalekohledu FRAM změřil jasnosti ve V-filtru odpovídajícím zelené barvě a v R-filtru odpovídajím barvě červené. Zatímco v zelené barvě přichází nejvíce světla od ionizovaných molekul plynu, v červené tvoří hlavní složku sluneční světlo odražené na zrnkách prachu. Kometa PanSTARRS je výrazně jasnější v červené barvě, což ji ukazuje jako velice neobvyklou, na prach bohatou kometu. Podíl prachové složky navíc podle měření dál roste.

To, že je kometa bohatá na prach, je vidět také z fotografií komety. PanSTARRS se honosí již téměř 1° dlouhým širokým a velice jasným prachovým ohonem. To může zaručit velice pěkné představení na březnové obloze, protože ohon se po průletu kolem Slunce ještě protáhne a zjasní.

Video: Vycházející kometa PanSTARRS v Argentině
(Video bylo pořízeno přes širokoúhlou kameru u dalekohledu FRAM 17. února 2013)


Převzato: www.kommet.cz (web SMPH)

Doporučujeme:
[1] Komety hrají karty, nejvíc es má ISON (Petr Horálek)
[2] Kometa PanSTARRS šlápla na brzdu (Jakub Černý)
[3] Komety PanSTARRS a ISON na Astro.cz




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa PanSTARRS, Kometa 


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »