Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa PanSTARRS popadla druhý dech!

Kometa PanSTARRS popadla druhý dech!

Kometa PanSTARRS z 12. února 2013. Autor: Tom Herradine.
Kometa PanSTARRS z 12. února 2013.
Autor: Tom Herradine.
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se zdá být velice záludná. Ještě před několika dny jsme ji zatracovali a nyní už zase přitahuje větší pozornost. Po svém objevení začala zjasňovat s neočekávanou rychlostí, což vedlo k velice optimistickým předpovědím pro letošní rok. Pokud by tento trend pokračoval, mohla být velice jasná a dosáhnout dokonce záporné magnitudy. Bohužel, jak se obvyklé stává v případě dynamicky nových komet, mezi které kometa PanSTARRS patří, když se přiblíží pod 3 AU od Slunce, rychlost zjasňování velice zpomalí. To u komety vedlo k opačným, velice pesimistickým scénářům: maximální jasnost mezi 3-4 mag, navíc v době nepozorovatelnosti komety. Nicméně, vizuální odhady jasnosti komety v posledních týdnech naznačují další změnu v rychlosti zjasňování. Jasnost komety je opět větší, než se očekávalo, a zdá se, že kometa chytla druhý dech.

Vývoj jasnosti komety založený na 227 pozorování ze světa ukazuje zrychlení zjasňování někdy v posledních týdnech tak, že by kometa měla v maximu dosáhnout pěkných 1,9 mag. Tým astronomů pracující s robotickým dalekohledem FRAM, nacházejícím se v argentinské pampě, pravidelně monitoruje jasnost komety a potvrdil trend zjasňování popsaný v novém článku. Výhodou je to, že se jedná o měření provedená s jedním dalekohledem a s jednou technikou zpracování, takže výsledky pozorování nejsou zkresleny dalšími faktory.

Přesto CCD měření pro komety není tak přesné jako např. u proměnných hvězd. Komety jako difúzní objekty jsou velice citlivé k pozorovacím podmínkám, hvězdám v komě a podobně. Proto jsou i tato pozorování zatížena jistou chybou, která je ale řádově menší, než v případě vizuálních pozorování. Viz vývoj jasnosti založený na 47 CCD měření v R-filtru na FRAMu.

Je vidět, že data z dalekohledu FRAM jsou v dobrém souladu s datz od vizuálních pozorovatelů na jižní polokouli. Kometa skutečně zrychlila zjasňování. Je velice pravděpodobné, že dosáhne jasnosti 1,9 mag (nebo i větší) a stane se dobře viditelná pouhým okem po průletu kolem Slunce. Při současném trendu by měla kometa na naší obloze vyjít jako objekt s jasností kolem 2,5 mag, tedy s jasností srovnatelnou s hvězdami ve "Velkém voze". Poté by měla slábnout a ještě na konci března, kdy na večerní obloze přestane rušit Měsíc bude mít kolem 5. magnitudy a bude na hranici viditelnosti pouhým okem.

Další velice zajímavá věc je barva komety. Tým dalekohledu FRAM změřil jasnosti ve V-filtru odpovídajícím zelené barvě a v R-filtru odpovídajím barvě červené. Zatímco v zelené barvě přichází nejvíce světla od ionizovaných molekul plynu, v červené tvoří hlavní složku sluneční světlo odražené na zrnkách prachu. Kometa PanSTARRS je výrazně jasnější v červené barvě, což ji ukazuje jako velice neobvyklou, na prach bohatou kometu. Podíl prachové složky navíc podle měření dál roste.

To, že je kometa bohatá na prach, je vidět také z fotografií komety. PanSTARRS se honosí již téměř 1° dlouhým širokým a velice jasným prachovým ohonem. To může zaručit velice pěkné představení na březnové obloze, protože ohon se po průletu kolem Slunce ještě protáhne a zjasní.

Video: Vycházející kometa PanSTARRS v Argentině
(Video bylo pořízeno přes širokoúhlou kameru u dalekohledu FRAM 17. února 2013)


Převzato: www.kommet.cz (web SMPH)

Doporučujeme:
[1] Komety hrají karty, nejvíc es má ISON (Petr Horálek)
[2] Kometa PanSTARRS šlápla na brzdu (Jakub Černý)
[3] Komety PanSTARRS a ISON na Astro.cz




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa PanSTARRS, Kometa 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »