Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez Autor: Martin Gembec
V těchto dnech jsou v dosahu malých dalekohledů a větších triedrů hned tři komety, a to konkrétně C/2017 T2 (Panstarrs), C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2019 Y4 (ATLAS). Pojďme se na ně podívat.
C/2017 T2 (Panstarrs)
Vyhledávací mapka pro kometu C/2017 T2 Autor: Martin Mašek, Guide9Je dlouhoperiodickou kometou, která byla objevena přehlídkovým dalekohledem Panstarrs na Havaji 2. října 2017 jako objekt zhruba 20. hvězdné velikosti. Průchod přísluním nastane 4. května 2020 (1,61 AU od Slunce). Většími amatérskými přístroji je tato vlasatice pozorovatelná již od loňského léta, hranici 12 mag překonala v září a na začátku letošního roku se jasnost pohybovala zhruba na 10 mag.
V těchto dnech (polovina března) jsou odhady její jasnosti okolo 8,5 – 9 mag, kometa je tak snadno viditelná i v malých dalekohledech či větších triedrech. Na její spatření by měl na tmavší obloze stačit bez problému dalekohled o průměru 8 cm.
Kometa C/2017 T2 (Panstarrs) 14. března 2020, 31×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8. Autor: Martin GembecC/2017 T2 bude z našich zeměpisných šířek až do začátku července cirkumpolární, tedy nikdy nezapadne pod obzor. Doporučujeme večerní pozorování, hned po soumraku, kdy bude kometa nejvýše nad obzorem. V současnosti se kometa pohybuje souhvězdím Cassiopeje, a to až do 10. dubna, kdy přejde hranici se souhvězdím Žirafy. Kometa bude nejjasnější začátkem května, očekávaná maximální jasnost je okolo 8. hvězdné velikosti. V druhé polovině května přejde do Velké medvědice a koncem června do souhvězdí Honicích psů. To již bude kometa pomalu slábnout, ale při jasnosti okolo 9 mag bude stále v dostupnosti malých dalekohledů. V druhé polovině července kometa vstoupí do souhvězdí Vlasů Bereniky. Rozloučíme se s ní v druhé polovině srpna, kdy nám zmizí ve světle večerního soumraku. V té době bude jasnost komety okolo 10. hvězdné velikosti a bude se pohybovat v jižní části souhvězdí Pastýře.
Těleso bylo objeveno přehlídkovým systémem ATLAS na Havajských ostrovech dne 16. prosince 2019 při jasnosti okolo 18 mag. Velkou zajímavostí této komety je velká podobnost drah s jinými kometami, které byly pozorované v minulosti, a to konkrétně C/1988 A1 (Liller), C/1996 Q1 (Tabur) a C/2015 F3 (SWAN). Tato podobnost vede k hypotéze, že všechny tyto komety mají společný původ v jedné velké kometě, která fragmentovala.
Vyhledávací mapka pro kometu C/2019 Y1 Autor: Martin Mašek, Guide9Průchod přísluním nastal již 15. března 2020 (0,83 AU od Slunce) a v současné době dosáhla nejvyšší jasnosti okolo 8. hvězdné velikosti. Kometa je viditelná jen zvečera velmi nízko na soumrakové obloze na pomezí souhvězdí Pegase a Andromedy. Doporučujeme C/2019 Y1 pozorovat ještě před začátkem astronomické noci, kdy je výše nad obzorem. V druhé půli března bude procházet Andromedou, 26. března bude necelých 6° od slavné Velké galaxie v Andromedě (M31). Kometa se stane cirkumpolárním objektem, ale stále bude platit nejlepší viditelnost zvečera ještě před začátkem astronomické noci, později v noci bude velmi nízko nad severním obzorem. Poslední březnový den vstoupí do souhvězdí Cassiopeje. Pod 10. hvězdnou velikost by měla klesnout v druhé polovině dubna. I přes klesající jasnost se bude viditelnost postupně zlepšovat, na začátku a na konci astronomické noci bude výše než 30° nad obzorem. 1. května projde necelých 7° od Polárky a pod 12 mag by měla jasnost klesnout v první polovině května.
Poslední kometa uvedená v tomto článku byla též objevena přehlídkovým systémem ATLAS, konkrétně 28. prosince 2019 při jasnosti okolo 19,6 mag. Zde je opět zajímavost s podobností drah, a to s Velkou kometou z roku 1844. Je možné, že jde o fragment onoho tělesa z minulosti.
Vyhledávací mapka pro kometu C/2019 Y4 Autor: Martin Mašek, Guide9V současné době se jasnost C/2019 Y4 pohybuje okolo 8,5 mag a nachází se ve východní části souhvězdí Velké medvědice, je tedy cirkumpolární a velmi vysoko nad obzorem. Na konci března přejde do souhvězdí Žirafy, jasnost bude postupně narůstat. Předpověď jasnosti do budoucna je nejistá, některé velmi optimistické odhady tvrdí, že by v nejvyšším lesku mohla dosáhnout až záporných hodnot v době největšího přiblížení ke Slunci, ale může to být i méně (pravděpodobnější scénář). Průchod přísluním nastane 31. května (0,25 AU od Slunce), tou dobou ale nebude kometa pozorovatelná, neboť bude úhlově blízko Slunce. Její pozorovatelnost na denní obloze by zajistila jen případná (a spíše nepravděpodobná) velmi vysoká jasnost.
Příznivé pozorovací období bude trvat zhruba do první poloviny května, touto dobou kometa přejde ze Žirafy do Persea a bude viditelná jen na začátku noci nevysoko (cca 15°) nad severoseverozápadním obzorem, poté se budou podmínky výrazně zhoršovat s klesající výškou nad obzorem.
Závěrem lze říci, že máme relativně vzácnou příležitost vidět najednou tři komety, které jsou viditelné (na tmavší obloze dále od měst) i v malých dalekohledech o průměru okolo 8 cm. Nezbývá popřát dobré počasí a tmavé nebe!
Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4