Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez Autor: Martin Gembec
V těchto dnech jsou v dosahu malých dalekohledů a větších triedrů hned tři komety, a to konkrétně C/2017 T2 (Panstarrs), C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2019 Y4 (ATLAS). Pojďme se na ně podívat.
C/2017 T2 (Panstarrs)
Vyhledávací mapka pro kometu C/2017 T2 Autor: Martin Mašek, Guide9Je dlouhoperiodickou kometou, která byla objevena přehlídkovým dalekohledem Panstarrs na Havaji 2. října 2017 jako objekt zhruba 20. hvězdné velikosti. Průchod přísluním nastane 4. května 2020 (1,61 AU od Slunce). Většími amatérskými přístroji je tato vlasatice pozorovatelná již od loňského léta, hranici 12 mag překonala v září a na začátku letošního roku se jasnost pohybovala zhruba na 10 mag.
V těchto dnech (polovina března) jsou odhady její jasnosti okolo 8,5 – 9 mag, kometa je tak snadno viditelná i v malých dalekohledech či větších triedrech. Na její spatření by měl na tmavší obloze stačit bez problému dalekohled o průměru 8 cm.
Kometa C/2017 T2 (Panstarrs) 14. března 2020, 31×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8. Autor: Martin GembecC/2017 T2 bude z našich zeměpisných šířek až do začátku července cirkumpolární, tedy nikdy nezapadne pod obzor. Doporučujeme večerní pozorování, hned po soumraku, kdy bude kometa nejvýše nad obzorem. V současnosti se kometa pohybuje souhvězdím Cassiopeje, a to až do 10. dubna, kdy přejde hranici se souhvězdím Žirafy. Kometa bude nejjasnější začátkem května, očekávaná maximální jasnost je okolo 8. hvězdné velikosti. V druhé polovině května přejde do Velké medvědice a koncem června do souhvězdí Honicích psů. To již bude kometa pomalu slábnout, ale při jasnosti okolo 9 mag bude stále v dostupnosti malých dalekohledů. V druhé polovině července kometa vstoupí do souhvězdí Vlasů Bereniky. Rozloučíme se s ní v druhé polovině srpna, kdy nám zmizí ve světle večerního soumraku. V té době bude jasnost komety okolo 10. hvězdné velikosti a bude se pohybovat v jižní části souhvězdí Pastýře.
Těleso bylo objeveno přehlídkovým systémem ATLAS na Havajských ostrovech dne 16. prosince 2019 při jasnosti okolo 18 mag. Velkou zajímavostí této komety je velká podobnost drah s jinými kometami, které byly pozorované v minulosti, a to konkrétně C/1988 A1 (Liller), C/1996 Q1 (Tabur) a C/2015 F3 (SWAN). Tato podobnost vede k hypotéze, že všechny tyto komety mají společný původ v jedné velké kometě, která fragmentovala.
Vyhledávací mapka pro kometu C/2019 Y1 Autor: Martin Mašek, Guide9Průchod přísluním nastal již 15. března 2020 (0,83 AU od Slunce) a v současné době dosáhla nejvyšší jasnosti okolo 8. hvězdné velikosti. Kometa je viditelná jen zvečera velmi nízko na soumrakové obloze na pomezí souhvězdí Pegase a Andromedy. Doporučujeme C/2019 Y1 pozorovat ještě před začátkem astronomické noci, kdy je výše nad obzorem. V druhé půli března bude procházet Andromedou, 26. března bude necelých 6° od slavné Velké galaxie v Andromedě (M31). Kometa se stane cirkumpolárním objektem, ale stále bude platit nejlepší viditelnost zvečera ještě před začátkem astronomické noci, později v noci bude velmi nízko nad severním obzorem. Poslední březnový den vstoupí do souhvězdí Cassiopeje. Pod 10. hvězdnou velikost by měla klesnout v druhé polovině dubna. I přes klesající jasnost se bude viditelnost postupně zlepšovat, na začátku a na konci astronomické noci bude výše než 30° nad obzorem. 1. května projde necelých 7° od Polárky a pod 12 mag by měla jasnost klesnout v první polovině května.
Poslední kometa uvedená v tomto článku byla též objevena přehlídkovým systémem ATLAS, konkrétně 28. prosince 2019 při jasnosti okolo 19,6 mag. Zde je opět zajímavost s podobností drah, a to s Velkou kometou z roku 1844. Je možné, že jde o fragment onoho tělesa z minulosti.
Vyhledávací mapka pro kometu C/2019 Y4 Autor: Martin Mašek, Guide9V současné době se jasnost C/2019 Y4 pohybuje okolo 8,5 mag a nachází se ve východní části souhvězdí Velké medvědice, je tedy cirkumpolární a velmi vysoko nad obzorem. Na konci března přejde do souhvězdí Žirafy, jasnost bude postupně narůstat. Předpověď jasnosti do budoucna je nejistá, některé velmi optimistické odhady tvrdí, že by v nejvyšším lesku mohla dosáhnout až záporných hodnot v době největšího přiblížení ke Slunci, ale může to být i méně (pravděpodobnější scénář). Průchod přísluním nastane 31. května (0,25 AU od Slunce), tou dobou ale nebude kometa pozorovatelná, neboť bude úhlově blízko Slunce. Její pozorovatelnost na denní obloze by zajistila jen případná (a spíše nepravděpodobná) velmi vysoká jasnost.
Příznivé pozorovací období bude trvat zhruba do první poloviny května, touto dobou kometa přejde ze Žirafy do Persea a bude viditelná jen na začátku noci nevysoko (cca 15°) nad severoseverozápadním obzorem, poté se budou podmínky výrazně zhoršovat s klesající výškou nad obzorem.
Závěrem lze říci, že máme relativně vzácnou příležitost vidět najednou tři komety, které jsou viditelné (na tmavší obloze dále od měst) i v malých dalekohledech o průměru okolo 8 cm. Nezbývá popřát dobré počasí a tmavé nebe!
Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety.
Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.