Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Bílé LED osvětlení: o kolik horší pro nás je?

Bílé LED osvětlení: o kolik horší pro nás je?

O kolik je horší jsou bílé LED osvětlení pro naši noc? Srovnání současného stavu (vlevo) a situace, kdy by venkovní osvětlení bylo vyměněno za 4000K LED svítidla o stejném světelném toku (vpravo).
Autor: Falchi et al.

Internetem se nyní šíří nový Atlas umělého jasu noční oblohy (zjednodušeně Atlas světelného znečištění). Součástí studie je i obrázek upozorňující na problematiku světelného znečištění s ohledem na rozmach LED osvětlení. Nevhodná konstrukce svítidel má na světelné znečištění vliv pouze částečný. Často se zapomíná, že ne zrovna malá část světelného znečištění vzniká odrazem od země (a té se nedá nijak zabránit), takže i plně cloněné lampy svítící na zem budou mít určitý vliv. LED osvětlení, ačkoliv je lépe směrovatelné, je horší především v tom, že oproti oranžovým sodíkovým výbojkám svítí v širokém pásmu viditelného spektra s maximem v modré oblasti. A právě modrá složka světla se v ovzduší rozptyluje nejvíce a lidské oko je na ni při nočním vidění nejcitlivější. Bílé LED svítidlo tedy způsobí více světelného znečištění, než klasická sodíková výbojka o stejném světelném toku!

Na snímku je srovnána současná situace (vlevo) a model (vpravo), jak by to vypadalo, kdyby byly všechny lampy vyměněny za bílá LED svítidla s teplotou chromatičnosti 4000 K o fotopickém světelném toku, jako stávající sodíkové (tj. žádná svítidla by nepřibyla, ani neubyla, pouze by se vyměnil jeden typ za druhý). Tam, kde je noční obloha výrazně ovlivněna, jdou barvy do žluta, červena, kriticky do bíla. Zhoršení situace by tedy bylo více než dvojnásobné!

Bohužel, LED svítidla s teplotou 4000 K a více jsou již nyní používána v některých českých obcích. Doporučená teplota je přitom maximálně 2700 K. A nezapomeňte, že přemíra umělého a nevhodného světla v noci zdaleka nevadí jen hvězdářům - masově zabíjí noční živočichy, je nebezpečné pro řidiče, musíme pro něj sahat do kapsy a dokonce má za následek ohrožení lidského zdraví - poruchy spánku, psychologické problémy či zvýšené riziko vzniku rakoviny.

Grafy ukazují poměr vnímaného světla z různých zdrojů oproti nízkotlaké sodíkové výbojce (LPS) o stejném světelném toku při fotopickém (denním, nahoře) a skotopickém (nočním, dole) vnímání.  Ačkoliv pro neadaptované oko působí bílé LED jako méně svítivé, pro adaptované noční vidění je tomu řádově naopak. Autor: Luginbuhl et al.
Grafy ukazují poměr vnímaného světla z různých zdrojů oproti nízkotlaké sodíkové výbojce (LPS) o stejném světelném toku při fotopickém (denním, nahoře) a skotopickém (nočním, dole) vnímání. Ačkoliv pro neadaptované oko působí bílé LED jako méně svítivé, pro adaptované noční vidění je tomu řádově naopak.
Autor: Luginbuhl et al.
Světelné znečištění (resp. jas oblohy) je z bílých LED zdrojů až 4x větší než z klasických sodíkových (HPS) svítidel. Za tento rozdíl může vyšší podíl modrého světla ve spektru LED svítidel. Lidský zrak je při nižších hladinách osvětlení na modré vlnové délky mnohem více citlivý (skotopický režim vidění, dolní graf) a obloha je tak jasnější než kdybychom se na ni dívali zrakem přizpůsobeným dennímu vidění, které je ovšem aktivní jen při větším množství světla (fotopický režim, horní graf).

Modré světlo se sice tolik nešíří do dálky, ale i na vzdálenost 300 km je vliv studeně bílých LED 2x větší než vliv sodíkových výbojek (a upřímně, kde v Evropě bude jen jediný zdroj světelného znečištění široko daleko alespoň 300 km?). Vzhledem k těmto výsledkům a ke známým důsledkům modrého světla na řízení cirkadiánních cyklů a tvorbu melatoninu, kdy je jeho přítomnost v noci nežádoucí, by měla být používána svítidla s co nejmenší složkou modrého světla - tedy sodíkové zdroje či LED o nízké teplotě chromatičnosti (pod 2700 K) nebo s odfiltrovanou modrou složkou.

Nejde tedy o to zakázat LED zdroje, ale investoři (města, obce, firmy) a prodejci by si měli tento problém uvědomit a preferovat teplejší odstíny (max s teplotou 2700 K) se současným využíváním možností regulace (snížení výkonu)  Bohužel se zatím tak neděje, pokud jsou vyměňována svítidla tak trend je spíše opačný, tj. přesvětlování ulic a to navíc nešťastnými bílými LED svítidly.

Na závěr tedy otázka vám všem: Kdy už problém přestaneme ignorovat a začne se o něm mluvit reálně z hlediska legislativy? Veškeré podstatné informace najdete na www.svetelneznecisteni.cz nebo na facebooku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The new world atlas of artificial night sky brightness, Falchi et al.
[2] The impact of light source spectral power distribution on skyglow, Luginbuhl et al.
[3] Světelné znečištění
[4] O světelném znečištění na stránkách Astro.cz

Převzato: Facebook Světelné znečištění



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Světelné znečištění, LED osvětlení


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »