Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Bílé LED osvětlení: o kolik horší pro nás je?

Bílé LED osvětlení: o kolik horší pro nás je?

O kolik je horší jsou bílé LED osvětlení pro naši noc? Srovnání současného stavu (vlevo) a situace, kdy by venkovní osvětlení bylo vyměněno za 4000K LED svítidla o stejném světelném toku (vpravo).
Autor: Falchi et al.

Internetem se nyní šíří nový Atlas umělého jasu noční oblohy (zjednodušeně Atlas světelného znečištění). Součástí studie je i obrázek upozorňující na problematiku světelného znečištění s ohledem na rozmach LED osvětlení. Nevhodná konstrukce svítidel má na světelné znečištění vliv pouze částečný. Často se zapomíná, že ne zrovna malá část světelného znečištění vzniká odrazem od země (a té se nedá nijak zabránit), takže i plně cloněné lampy svítící na zem budou mít určitý vliv. LED osvětlení, ačkoliv je lépe směrovatelné, je horší především v tom, že oproti oranžovým sodíkovým výbojkám svítí v širokém pásmu viditelného spektra s maximem v modré oblasti. A právě modrá složka světla se v ovzduší rozptyluje nejvíce a lidské oko je na ni při nočním vidění nejcitlivější. Bílé LED svítidlo tedy způsobí více světelného znečištění, než klasická sodíková výbojka o stejném světelném toku!

Na snímku je srovnána současná situace (vlevo) a model (vpravo), jak by to vypadalo, kdyby byly všechny lampy vyměněny za bílá LED svítidla s teplotou chromatičnosti 4000 K o fotopickém světelném toku, jako stávající sodíkové (tj. žádná svítidla by nepřibyla, ani neubyla, pouze by se vyměnil jeden typ za druhý). Tam, kde je noční obloha výrazně ovlivněna, jdou barvy do žluta, červena, kriticky do bíla. Zhoršení situace by tedy bylo více než dvojnásobné!

Bohužel, LED svítidla s teplotou 4000 K a více jsou již nyní používána v některých českých obcích. Doporučená teplota je přitom maximálně 2700 K. A nezapomeňte, že přemíra umělého a nevhodného světla v noci zdaleka nevadí jen hvězdářům - masově zabíjí noční živočichy, je nebezpečné pro řidiče, musíme pro něj sahat do kapsy a dokonce má za následek ohrožení lidského zdraví - poruchy spánku, psychologické problémy či zvýšené riziko vzniku rakoviny.

Grafy ukazují poměr vnímaného světla z různých zdrojů oproti nízkotlaké sodíkové výbojce (LPS) o stejném světelném toku při fotopickém (denním, nahoře) a skotopickém (nočním, dole) vnímání.  Ačkoliv pro neadaptované oko působí bílé LED jako méně svítivé, pro adaptované noční vidění je tomu řádově naopak. Autor: Luginbuhl et al.
Grafy ukazují poměr vnímaného světla z různých zdrojů oproti nízkotlaké sodíkové výbojce (LPS) o stejném světelném toku při fotopickém (denním, nahoře) a skotopickém (nočním, dole) vnímání. Ačkoliv pro neadaptované oko působí bílé LED jako méně svítivé, pro adaptované noční vidění je tomu řádově naopak.
Autor: Luginbuhl et al.
Světelné znečištění (resp. jas oblohy) je z bílých LED zdrojů až 4x větší než z klasických sodíkových (HPS) svítidel. Za tento rozdíl může vyšší podíl modrého světla ve spektru LED svítidel. Lidský zrak je při nižších hladinách osvětlení na modré vlnové délky mnohem více citlivý (skotopický režim vidění, dolní graf) a obloha je tak jasnější než kdybychom se na ni dívali zrakem přizpůsobeným dennímu vidění, které je ovšem aktivní jen při větším množství světla (fotopický režim, horní graf).

Modré světlo se sice tolik nešíří do dálky, ale i na vzdálenost 300 km je vliv studeně bílých LED 2x větší než vliv sodíkových výbojek (a upřímně, kde v Evropě bude jen jediný zdroj světelného znečištění široko daleko alespoň 300 km?). Vzhledem k těmto výsledkům a ke známým důsledkům modrého světla na řízení cirkadiánních cyklů a tvorbu melatoninu, kdy je jeho přítomnost v noci nežádoucí, by měla být používána svítidla s co nejmenší složkou modrého světla - tedy sodíkové zdroje či LED o nízké teplotě chromatičnosti (pod 2700 K) nebo s odfiltrovanou modrou složkou.

Nejde tedy o to zakázat LED zdroje, ale investoři (města, obce, firmy) a prodejci by si měli tento problém uvědomit a preferovat teplejší odstíny (max s teplotou 2700 K) se současným využíváním možností regulace (snížení výkonu)  Bohužel se zatím tak neděje, pokud jsou vyměňována svítidla tak trend je spíše opačný, tj. přesvětlování ulic a to navíc nešťastnými bílými LED svítidly.

Na závěr tedy otázka vám všem: Kdy už problém přestaneme ignorovat a začne se o něm mluvit reálně z hlediska legislativy? Veškeré podstatné informace najdete na www.svetelneznecisteni.cz nebo na facebooku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The new world atlas of artificial night sky brightness, Falchi et al.
[2] The impact of light source spectral power distribution on skyglow, Luginbuhl et al.
[3] Světelné znečištění
[4] O světelném znečištění na stránkách Astro.cz

Převzato: Facebook Světelné znečištění



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Světelné znečištění, LED osvětlení


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »