Bílé LED osvětlení: o kolik horší pro nás je?
Autor: Falchi et al.
Internetem se nyní šíří nový Atlas umělého jasu noční oblohy (zjednodušeně Atlas světelného znečištění). Součástí studie je i obrázek upozorňující na problematiku světelného znečištění s ohledem na rozmach LED osvětlení. Nevhodná konstrukce svítidel má na světelné znečištění vliv pouze částečný. Často se zapomíná, že ne zrovna malá část světelného znečištění vzniká odrazem od země (a té se nedá nijak zabránit), takže i plně cloněné lampy svítící na zem budou mít určitý vliv. LED osvětlení, ačkoliv je lépe směrovatelné, je horší především v tom, že oproti oranžovým sodíkovým výbojkám svítí v širokém pásmu viditelného spektra s maximem v modré oblasti. A právě modrá složka světla se v ovzduší rozptyluje nejvíce a lidské oko je na ni při nočním vidění nejcitlivější. Bílé LED svítidlo tedy způsobí více světelného znečištění, než klasická sodíková výbojka o stejném světelném toku!
Na snímku je srovnána současná situace (vlevo) a model (vpravo), jak by to vypadalo, kdyby byly všechny lampy vyměněny za bílá LED svítidla s teplotou chromatičnosti 4000 K o fotopickém světelném toku, jako stávající sodíkové (tj. žádná svítidla by nepřibyla, ani neubyla, pouze by se vyměnil jeden typ za druhý). Tam, kde je noční obloha výrazně ovlivněna, jdou barvy do žluta, červena, kriticky do bíla. Zhoršení situace by tedy bylo více než dvojnásobné!
Bohužel, LED svítidla s teplotou 4000 K a více jsou již nyní používána v některých českých obcích. Doporučená teplota je přitom maximálně 2700 K. A nezapomeňte, že přemíra umělého a nevhodného světla v noci zdaleka nevadí jen hvězdářům - masově zabíjí noční živočichy, je nebezpečné pro řidiče, musíme pro něj sahat do kapsy a dokonce má za následek ohrožení lidského zdraví - poruchy spánku, psychologické problémy či zvýšené riziko vzniku rakoviny.
Autor: Luginbuhl et al.
Modré světlo se sice tolik nešíří do dálky, ale i na vzdálenost 300 km je vliv studeně bílých LED 2x větší než vliv sodíkových výbojek (a upřímně, kde v Evropě bude jen jediný zdroj světelného znečištění široko daleko alespoň 300 km?). Vzhledem k těmto výsledkům a ke známým důsledkům modrého světla na řízení cirkadiánních cyklů a tvorbu melatoninu, kdy je jeho přítomnost v noci nežádoucí, by měla být používána svítidla s co nejmenší složkou modrého světla - tedy sodíkové zdroje či LED o nízké teplotě chromatičnosti (pod 2700 K) nebo s odfiltrovanou modrou složkou.
Nejde tedy o to zakázat LED zdroje, ale investoři (města, obce, firmy) a prodejci by si měli tento problém uvědomit a preferovat teplejší odstíny (max s teplotou 2700 K) se současným využíváním možností regulace (snížení výkonu) Bohužel se zatím tak neděje, pokud jsou vyměňována svítidla tak trend je spíše opačný, tj. přesvětlování ulic a to navíc nešťastnými bílými LED svítidly.
Na závěr tedy otázka vám všem: Kdy už problém přestaneme ignorovat a začne se o něm mluvit reálně z hlediska legislativy? Veškeré podstatné informace najdete na www.svetelneznecisteni.cz nebo na facebooku.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The new world atlas of artificial night sky brightness, Falchi et al.
[2] The impact of light source spectral power distribution on skyglow, Luginbuhl et al.
[3] Světelné znečištění
[4] O světelném znečištění na stránkách Astro.cz
Převzato: Facebook Světelné znečištění
O autorovi
Martin Mašek
Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotického dalekohledu FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, který je umístěn v jihoamerické pampě na observatoři Pierra Augera. V současné době je místopředsedou Sekce pro děti a mládež ČAS, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
