Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mateřské těleso roje Geminid na vlastní oči

Mateřské těleso roje Geminid na vlastní oči

Planetka (3200) Phaeton.
Autor: Miroslav Lošťák

V těchto dnech máme možnost spatřit planetku č. 3200 Phaethon, která je mateřským tělesem meteorického roje Geminid, jehož maximum je očekáváno ráno 14. 12. Díky relativně blízkému přiblížení planetky k Zemi je viditelná i v malých astronomických dalekohledech.

Planetka Phaethon byla objevena 11. 10. 1983 v datech infračervené astronomické družice IRAS. Krátce po objevu bylo astronomem Fredem Whipplem zjištěno, že dráha planetky je shodná s meteorickým rojem Geminid. Po spočtení přesné dráhy a definitivním očíslování byla planetka pojmenována podle bájného Faethóna, syna boha Hélia. Faeton si na otci vyprosil, aby mohl řidit jeho ohnivé koně. Faethón však neuřídil spřežení, aby neshořela zem, Zeus srazil Faethóna bleskem. 

Dráha planetky Phaethon ve Sluneční soustavě Autor: David Rankin
Dráha planetky Phaethon ve Sluneční soustavě
Autor: David Rankin
Průměr planetky je zhruba 5 km. Její dráha je silně eliptická, může se přiblížit k Zemi až na vzdálenost přibližně 0,02 AU (3 miliony km). Z tohoto důvodu je katalogizována jako potenciálně nebezpečná planetka. Dráha je však bezpečně známa a víme, že v následujících stovkách let se s námi nesrazí. Phaethonův nejbližší bod dráhy ke Slunci (perihelium) je 0,14 AU (21 milionů km), tedy mohem blíže než obíhá Merkur okolo Slunce (zhruba 0,39 AU). Teplota povrchu planetky může dosáhnout přes 400 °C. Toto blízké přibližování ke Slunci způsobuje termální fragmentaci a dává tak vznik již zmíněnému meteorickému roji. Kosmická sonda STEREO u Phaethonu zjistila krátký prachový ohon.

Termální ohon planetky Phaethon zachycený sondou STEREO Autor: NASA/STEREO
Termální ohon planetky Phaethon zachycený sondou STEREO
Autor: NASA/STEREO
Letošní přiblížení k Zemi je velmi výhodné pro pozorovatele na severní polokouli. Planetka se letos k Zemi nejvíce přiblíží 17. 12. a to na vzdálenost 0,069 AU (10,3 milionů km). Nejjasnější bude již o pár dní dříve, konkrétně 14. 12., v tu dobu bude jasnost dosahovat 10,7 mag. Planetku je možné pozorovat již nyní, jelikož jasnost planetky je vyšší než 11. hvězdná velikost. Tato jasnost dovoluje spatřit planetku i malými dalekohledy o průměru okolo 7 cm! V takto malých dalekohledech je však zapotřebí tmavší obloha mimo města. Ve větších dalekohledech (s průměrem optiky nad 15 cm) lze planetku nalézt i na světlejší příměstské obloze. Phaethon se bude poměrně rychle pohybovat oblohou přes souhvězdí Persea, Andromedy, Pegase a Vodnáře. Pod 13. hvězdnou velikost zeslábne v noci z 19. na 20. prosince. Podrobnější mapky na vyhledání planetky jsou ke stažení na stránkách časopisu Sky and Telescope.

Dráha planetky Phaethon (červenou čarou) mezi 12. až 20. prosincem 2017 na obloze. Autor: Martin Mašek, Guide9
Dráha planetky Phaethon (červenou čarou) mezi 12. až 20. prosincem 2017 na obloze.
Autor: Martin Mašek, Guide9

Kromě maxima meteorického roje Geminid dále nezapoměňte na setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze, které proběhne v těchto dnech nad jihovýchodním obzorem. Na závěr nezbývá nic jiného, než popřát dobré počasí a průzračnou oblohu. 

Setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze 14. 12. 2017 v 6h. Autor: Martin Mašek, Stellarium
Setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze 14. 12. 2017 v 6h.
Autor: Martin Mašek, Stellarium

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor planet center
[2] Sky and Telescope



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Geminidy, 3200 Phaeton, Phaethon


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »