Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mateřské těleso roje Geminid na vlastní oči

Mateřské těleso roje Geminid na vlastní oči

Planetka (3200) Phaeton.
Autor: Miroslav Lošťák

V těchto dnech máme možnost spatřit planetku č. 3200 Phaethon, která je mateřským tělesem meteorického roje Geminid, jehož maximum je očekáváno ráno 14. 12. Díky relativně blízkému přiblížení planetky k Zemi je viditelná i v malých astronomických dalekohledech.

Planetka Phaethon byla objevena 11. 10. 1983 v datech infračervené astronomické družice IRAS. Krátce po objevu bylo astronomem Fredem Whipplem zjištěno, že dráha planetky je shodná s meteorickým rojem Geminid. Po spočtení přesné dráhy a definitivním očíslování byla planetka pojmenována podle bájného Faethóna, syna boha Hélia. Faeton si na otci vyprosil, aby mohl řidit jeho ohnivé koně. Faethón však neuřídil spřežení, aby neshořela zem, Zeus srazil Faethóna bleskem. 

Dráha planetky Phaethon ve Sluneční soustavě Autor: David Rankin
Dráha planetky Phaethon ve Sluneční soustavě
Autor: David Rankin
Průměr planetky je zhruba 5 km. Její dráha je silně eliptická, může se přiblížit k Zemi až na vzdálenost přibližně 0,02 AU (3 miliony km). Z tohoto důvodu je katalogizována jako potenciálně nebezpečná planetka. Dráha je však bezpečně známa a víme, že v následujících stovkách let se s námi nesrazí. Phaethonův nejbližší bod dráhy ke Slunci (perihelium) je 0,14 AU (21 milionů km), tedy mohem blíže než obíhá Merkur okolo Slunce (zhruba 0,39 AU). Teplota povrchu planetky může dosáhnout přes 400 °C. Toto blízké přibližování ke Slunci způsobuje termální fragmentaci a dává tak vznik již zmíněnému meteorickému roji. Kosmická sonda STEREO u Phaethonu zjistila krátký prachový ohon.

Termální ohon planetky Phaethon zachycený sondou STEREO Autor: NASA/STEREO
Termální ohon planetky Phaethon zachycený sondou STEREO
Autor: NASA/STEREO
Letošní přiblížení k Zemi je velmi výhodné pro pozorovatele na severní polokouli. Planetka se letos k Zemi nejvíce přiblíží 17. 12. a to na vzdálenost 0,069 AU (10,3 milionů km). Nejjasnější bude již o pár dní dříve, konkrétně 14. 12., v tu dobu bude jasnost dosahovat 10,7 mag. Planetku je možné pozorovat již nyní, jelikož jasnost planetky je vyšší než 11. hvězdná velikost. Tato jasnost dovoluje spatřit planetku i malými dalekohledy o průměru okolo 7 cm! V takto malých dalekohledech je však zapotřebí tmavší obloha mimo města. Ve větších dalekohledech (s průměrem optiky nad 15 cm) lze planetku nalézt i na světlejší příměstské obloze. Phaethon se bude poměrně rychle pohybovat oblohou přes souhvězdí Persea, Andromedy, Pegase a Vodnáře. Pod 13. hvězdnou velikost zeslábne v noci z 19. na 20. prosince. Podrobnější mapky na vyhledání planetky jsou ke stažení na stránkách časopisu Sky and Telescope.

Dráha planetky Phaethon (červenou čarou) mezi 12. až 20. prosincem 2017 na obloze. Autor: Martin Mašek, Guide9
Dráha planetky Phaethon (červenou čarou) mezi 12. až 20. prosincem 2017 na obloze.
Autor: Martin Mašek, Guide9

Kromě maxima meteorického roje Geminid dále nezapoměňte na setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze, které proběhne v těchto dnech nad jihovýchodním obzorem. Na závěr nezbývá nic jiného, než popřát dobré počasí a průzračnou oblohu. 

Setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze 14. 12. 2017 v 6h. Autor: Martin Mašek, Stellarium
Setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze 14. 12. 2017 v 6h.
Autor: Martin Mašek, Stellarium

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor planet center
[2] Sky and Telescope



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotického dalekohledu FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, který je umístěn v jihoamerické pampě na observatoři Pierra Augera. V současné době je místopředsedou Sekce pro děti a mládež ČAS, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Geminidy, 3200 Phaeton, Phaethon


46. vesmírný týden 2018

46. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Merkur je po elongaci obtížně viditelný. Venuše je vidět za svítání i ve dne. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Tauridy opět přichystaly nějaké bolidy. Don Machholz objevil po dlouhých letech kometu vizuálně. Pozorovat můžeme i slabší kometu v Andromedě. Doporučit můžeme další zákryt hvězdy planetkou Leda. Raketa Electron konečně vykonala komerční start. Před 280 lety se narodil William Herschel, mimo jiné objevitel planety Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Saturn v konjunkci

Další informace »