Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Arecibo se vrací do služby snímkem Phaetonu

Arecibo se vrací do služby snímkem Phaetonu

Planetka Phaeton radarem v Arecibu
Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF

Poté, co zasáhl Portoriko ničivý hurikán Maria, byla vážně poškozena i velká anténa 300m radioteleskopu Arecibo. Delší dobu to s radoteleskopem nevypadlo nejlépe. Uvažovalo se o jeho uzavření a hurikán se zdál být poslední kapkou. Naštěstí se našly zdroje nejen na opravu, ale i na další provoz a observatoř se naštěstí již koncem roku mohla opět zahledět do vesmíru. Právě včas, aby zaznamenala radarové odrazy od povrchu planetky Phaeton, zdrojového tělesa meteorického roje Geminid.

Těleso (3200) Phaeton je pozoruhodný objekt. Samozřejmě, není zcela neobvyklé, aby měla planetka takto výstřední dráhu, ale když je ještě navíc zdrojem meteoroidů v takovém množství, jaké vídáme u každoročního krásného roje Geminid, nabízí se, že jde o vyhaslou kometu. V prosinci 2017 došlo k výhodnému přiblížení planetky k Zemi, což umožnilo ji nejen osahat radarem, ale především byla snadno pozorovatelná i běžnými dalekohledy.

Obrázky pořízené radioteleskopem odhalily s největší dostupnou přesností, jaký je tvar a povrch planetky. Vidíme tak, že je téměř sférická a má poblíž rovníku prohlubeň o velikosti nejméně několika stovek metrů a tmavou skvrnu v oblasti jednoho z pólů. 

Planetka (3200) Phaeton na snímku pořízeném z radarových odrazů zachycených radioteleskopem Arecibo na ostrově Portoriko Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF
Planetka (3200) Phaeton na snímku pořízeném z radarových odrazů zachycených radioteleskopem Arecibo na ostrově Portoriko
Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF

Jak uvádí Patrick Taylor, vědec a šéf skupiny planetárního výzkumu v Arecibu, nová pozorování naznačují, že Phaeton je tvarem podobný asteroidu Bennu, který brzy navštíví sonda OSIRIS-REx, ale samozřejmě je mnohem větší (vešlo by se do ní více než 1 000 Bennů). Pokud jde o tmavou skvrnu, jde o místo s horší radarovou odrazivostí, např. kráter, nebo jinou nerovnost / prohlubeň.

Rozlišení na snímku je pro zajímavost 75 metrů na pixel. Díky tomu lze odvodit, že Phaeton má průměr asi 6 km, což je o kilometr více, než se dříve očekávalo. Tím pádem je díky své velikosti a tomu, jak blízko se dostává dráze Země, druhým největším potenciálně nebezpečným tělesem pro Zemi. Radar je výborným nástrojem vědců, kteří vedou program ochrany Země před nebezpečím z vesmíru, protože pomáhá určit tvar planetky, její velikost i to jak rotuje, jak hrubý má povrch, jaké útvary na povrchu a pomáhá určit přesněji dráhu ve Sluneční soustavě.

Arecibo po hurikánu Maria celkem obstálo, ale přišlo o zdroje elektřiny Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF
Arecibo po hurikánu Maria celkem obstálo, ale přišlo o zdroje elektřiny
Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF
„Arecibo hraje důležitou úlohu ve výzkumu potenciálně nebezpečných těles díky svým unikátním vlastnostem,“ říká Joan Schmelzová z USRA, zástupkyně šéfa observatoře Arecibo. „Pilně jsme pracovali na tom, aby se anténa vrátila co nejdříve opět do provozu po devastujícím hurikánu Maria.“ Může to vypadat, že Arecibo je v cestě hurikánům běžně, ale obvykle to bez problémů ustojí. Toto byl od roku 1928 nejsilnější hurikán, který Portoriko zasáhl. Klíčem k úspěšnému návratu byly nakonec zdroje energie. A to jak elektrická vedení, tak záložní generátory. 

Asteroid (3200) Phaethon byl objeven 11. října 1983 pomocí družicové observatoře Infrared Astronomical Satellite (IRAS). Arecibo provádělo pozorování planetky mezi 15. a 19. prosincem 2017. V době největšího přiblížení 16. prosince ve 13 hodin SEČ byla planetka 10,3 miliónů kilometerů od Země (asi 27× ze Země na Měsíc. Šlo o nejbližší průlet na dlouhá desetiletí. Blíže proletí až v roce 2093. Předchozí ještě bližší průlety nastaly v roce 1974 a 1931 (tehdy o polovinu blíže, než 2017), ale to ještě nebyl znám.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL
[2] Meteorický roj Geminidy
[3] Mateřské těleso Geminid na vlastní oči
[4] Phaeton z Jizerky a u M 34



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Arecibo, 3200 Phaeton


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »