Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mateřské těleso roje Geminid na vlastní oči

Mateřské těleso roje Geminid na vlastní oči

Planetka (3200) Phaeton.
Autor: Miroslav Lošťák

V těchto dnech máme možnost spatřit planetku č. 3200 Phaethon, která je mateřským tělesem meteorického roje Geminid, jehož maximum je očekáváno ráno 14. 12. Díky relativně blízkému přiblížení planetky k Zemi je viditelná i v malých astronomických dalekohledech.

Planetka Phaethon byla objevena 11. 10. 1983 v datech infračervené astronomické družice IRAS. Krátce po objevu bylo astronomem Fredem Whipplem zjištěno, že dráha planetky je shodná s meteorickým rojem Geminid. Po spočtení přesné dráhy a definitivním očíslování byla planetka pojmenována podle bájného Faethóna, syna boha Hélia. Faeton si na otci vyprosil, aby mohl řidit jeho ohnivé koně. Faethón však neuřídil spřežení, aby neshořela zem, Zeus srazil Faethóna bleskem. 

Dráha planetky Phaethon ve Sluneční soustavě Autor: David Rankin
Dráha planetky Phaethon ve Sluneční soustavě
Autor: David Rankin
Průměr planetky je zhruba 5 km. Její dráha je silně eliptická, může se přiblížit k Zemi až na vzdálenost přibližně 0,02 AU (3 miliony km). Z tohoto důvodu je katalogizována jako potenciálně nebezpečná planetka. Dráha je však bezpečně známa a víme, že v následujících stovkách let se s námi nesrazí. Phaethonův nejbližší bod dráhy ke Slunci (perihelium) je 0,14 AU (21 milionů km), tedy mohem blíže než obíhá Merkur okolo Slunce (zhruba 0,39 AU). Teplota povrchu planetky může dosáhnout přes 400 °C. Toto blízké přibližování ke Slunci způsobuje termální fragmentaci a dává tak vznik již zmíněnému meteorickému roji. Kosmická sonda STEREO u Phaethonu zjistila krátký prachový ohon.

Termální ohon planetky Phaethon zachycený sondou STEREO Autor: NASA/STEREO
Termální ohon planetky Phaethon zachycený sondou STEREO
Autor: NASA/STEREO
Letošní přiblížení k Zemi je velmi výhodné pro pozorovatele na severní polokouli. Planetka se letos k Zemi nejvíce přiblíží 17. 12. a to na vzdálenost 0,069 AU (10,3 milionů km). Nejjasnější bude již o pár dní dříve, konkrétně 14. 12., v tu dobu bude jasnost dosahovat 10,7 mag. Planetku je možné pozorovat již nyní, jelikož jasnost planetky je vyšší než 11. hvězdná velikost. Tato jasnost dovoluje spatřit planetku i malými dalekohledy o průměru okolo 7 cm! V takto malých dalekohledech je však zapotřebí tmavší obloha mimo města. Ve větších dalekohledech (s průměrem optiky nad 15 cm) lze planetku nalézt i na světlejší příměstské obloze. Phaethon se bude poměrně rychle pohybovat oblohou přes souhvězdí Persea, Andromedy, Pegase a Vodnáře. Pod 13. hvězdnou velikost zeslábne v noci z 19. na 20. prosince. Podrobnější mapky na vyhledání planetky jsou ke stažení na stránkách časopisu Sky and Telescope.

Dráha planetky Phaethon (červenou čarou) mezi 12. až 20. prosincem 2017 na obloze. Autor: Martin Mašek, Guide9
Dráha planetky Phaethon (červenou čarou) mezi 12. až 20. prosincem 2017 na obloze.
Autor: Martin Mašek, Guide9

Kromě maxima meteorického roje Geminid dále nezapoměňte na setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze, které proběhne v těchto dnech nad jihovýchodním obzorem. Na závěr nezbývá nic jiného, než popřát dobré počasí a průzračnou oblohu. 

Setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze 14. 12. 2017 v 6h. Autor: Martin Mašek, Stellarium
Setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze 14. 12. 2017 v 6h.
Autor: Martin Mašek, Stellarium

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor planet center
[2] Sky and Telescope



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH, SDM a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Geminidy, 3200 Phaeton, Phaethon


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »