NSF plánuje vyřadit radioteleskop Arecibo z provozu

Aktualizace 1. 12. 2020:

Svět obletěly neradostné záběry na zřícenou platformu s přístroji. Destrukce tak nabrala rychlejší spád, než si kdo dovedl představit. Naštěstí se nikomu nic nestalo a okolní budovy vypadají nepoškozené.

Pokračování článku:

Inženýři zkoumali možnosti opravy radioteleskopu poté, co v srpnu došlo k přetržení jednoho podpůrného lana. Ukázalo se, že další opravy mohou znamenat tak vysoké riziko, že by to vedlo k ohrožení zdraví a života dělníků a k dalším nestabilitám zařízení. Do výsledku se projevilo zkoumání stáří zařízení, jeho složitosti a nakonec tedy i potenciálního rizika pro pracovníky, které převážilo.

Zatímco inženýři navrhli záchrannou operaci výměny podpůrných lan včetně dvou provizorních hlavních lan a byli na ni připraveni, došlo 6. listopadu k poškození hlavního nosného lana. S ohledem na poškození dalšího lana bylo zjištěno, že stav lan je horší než se dosud předpokládalo.

"Vedení Areciba a UCF (University od Central Florida) odvedlo maximum pro rychlé posouzení stavu zařízení a snahu o záchranu tohoto skvělého přístroje," řekl Ralph Gaume, ředitel Astronomické vědecké divize NSF. "Naší otázkou nebylo zda chceme teleskop opravit, ale jak to uděláme. A další zkoumání bohužel ukázalo, že je to příliš riskantní pro zdraví a životy pracovníků."

Plán vyřazení z provozu se zaměřuje pouze na 305m radioteleskop a jeho cílem je ochrana dalších částí observatoře, které by jinak mohly být fatálně poškozeny při neplánovaném zhroucení zařízení. Snahou je co nejvíce zachovat zbývající infrastrukturu observatoře Arecibo, aby zůstala k dispozici pro budoucí výzkumné a vzdělávací mise. 

Nyní bude probíhat další podrobné snímkování zařízení, především s cílem zjistit stav lan a poté by měla proběhnout kontrolovaná demontáž. Poté by měl být obnoven provoz jiných zařízení, jako je LIDAR pro výzkum atmosféry, nebo stanice zkoumající oblačnost a srážky na tomto místě.

V souvislosti s operacemi na místě bude i nadále probíhat analýza a katalogizace archivních dat a ve spolupráci s Microsoftem bude vylepšeno cloudové úložiště a tím i přesun dat na bezpečné místo mimo ohroženou oblast.

Souhrn situace

Observatoř Arecibo se skládá z antény o průměru 305 metrů (1000 stop) v průměru s platformou nesoucí přístroje o hmotnosti 900 tun, nacházející se nad ní ve výšce 150 metrů. Platforma je nesena lany připojenými ke třem věžím.

10. srpna 2020 selhalo jedno z podpůrných lan. Vyklouzlo ze svého držáku v jedné z věží a v anténě tím vznikla 30 metrů velká díra. Poškození dalšího lana bylo neočekávané. Inženýrské studie naznačovaly, že zbylá struktura je stabilní. Inspekce dalších lan odhalila místní poškození vláken ze kterých jsou složena. Navíc se ukázala poškození v uložení dalších lan. To vše po vylepšeních provedených v devadesátých letech po zvýšení hmotnosti platformy nesoucí přístroje.

Návrat do služby po hurikánu Maria

V lednu 2018 jsme na našem serveru uvedli, že Arecibo se vrátilo do služby snímkem Phaetonu:

Poté, co zasáhl Portoriko ničivý hurikán Maria, byla vážně poškozena i velká anténa 300m radioteleskopu Arecibo. Delší dobu to s radoteleskopem nevypadlo nejlépe. Uvažovalo se o jeho uzavření a hurikán se zdál být poslední kapkou. Naštěstí se našly zdroje nejen na opravu, ale i na další provoz a observatoř se naštěstí již koncem roku mohla opět zahledět do vesmíru. Právě včas, aby zaznamenala radarové odrazy od povrchu planetky Phaeton, zdrojového tělesa meteorického roje Geminid.

Těleso (3200) Phaeton je pozoruhodný objekt. Samozřejmě, není zcela neobvyklé, aby měla planetka takto výstřední dráhu, ale když je ještě navíc zdrojem meteoroidů v takovém množství, jaké vídáme u každoročního krásného roje Geminid, nabízí se, že jde o vyhaslou kometu.

Phaethon byl objeven 11. října 1983 pomocí družicové observatoře Infrared Astronomical Satellite (IRAS). Arecibo provádělo pozorování planetky mezi 15. a 19. prosincem 2017. V době největšího přiblížení 16. prosince ve 13 hodin SEČ byla planetka 10,3 miliónů kilometerů od Země (asi 27× ze Země na Měsíc. Šlo o nejbližší průlet na dlouhá desetiletí. Blíže proletí až v roce 2093. Předchozí ještě bližší průlety nastaly v roce 1974 a 1931 (tehdy o polovinu blíže, než 2017), ale to ještě nebyl znám.

Zpráva z Areciba

V článku na Kosmonautix.cz před šesti lety Michael Voplatka napsal:

V roce 1974 se v Arecibu na americkém ostrově Portoriko v Karibském moři dokončovala rekonstrukce největšího radioteleskopu na světě. Průměr antény tohoto monstra je úchvatných 305 metrů. Kvůli své velikosti a váze není radioteleskop umístěn na pohyblivé montáži, ale je napevno umístěn přímo na zemském povrchu v kráteru vyhaslé sopky.

Radioastronom Frank Drake, který Carlu Saganovi pomáhal s vytvářením zpráv pro Pioneer a Voyager byl tou dobou již čtvrtým rokem ředitelem Národního astronomického a ionosférického střediska Cornellovy univerzity, pod něhož teleskop v Arecibu spadal. Drake dostal nápad, jak znovuobnovení provozu radioteleskopu oslavit a povýšit na něco vyššího – plánoval vyslat mezihvězdné poselství. K vytvoření zprávy si pozval Carla Sagana a také několik dalších odborníků.

Zpráva byla opět sestavena pomocí dvojkové číselné soustavy. Celkově se skládá ze 1679 znaků, což je násobek prvočísel 23 a 73. Vzkaz má tedy 73 řádků a 23 sloupců. Pokud by byl interpretován naopak, tedy s 23 řádky a 73 sloupci, jeho grafické znázornění by nedávalo smysl.

Na obrázku vlevo vidíte grafickou podobu originální zprávy, která je však navíc doplněna barvami, abychom si ji mohli lépe popsat a orientovali se v ní. Originální zpráva samozřejmě údaje o barvách neobsahuje. První čtyři řádky nahoře jsou dešifrovací tabulkou. Ukazují znaky pro čísla 1 až 10 v binární soustavě. Fialový symbol pod nimi udává atomová čísla vodíku, uhlíku, dusíku, kyslíku a fosforu, ze kterých je složena DNA. Na řádcích 12-30 můžeme vidět zelené vyobrazení chemických vzorců těchto prvků. Jde o nukleotidy, tedy série pěti atomů z předchozí části zprávy. Dva dlouhé bílé sloupce uprostřed vyjadřují počet nukleotidů v DNA, z čehož při jednoduchém výpočtu zjistíme, že mohou dosáhnout až čtyř miliard kombinací. To ukazuje, jak je inteligentní život na Zemi poměrně složitý. Modrá spirála po obou stranách pak představuje dvoušroubovici DNA. Ta směřuje k hlavě schematicky zobrazené člověka. Po jeho levé straně je číslice 14. Když ji vynásobíme vlnovou délkou vysílání 12,6 cm, dostaneme průměrnou výšku člověka 176,4 cm. Po pravé straně červené postavy je pak velikost populace na Zemi: asi 4,3 miliardy. Žluté symboly na řádcích 57-60 představují Sluneční soustavu. Třetí planeta je vysunuta výše, aby mohla být identifikována jako náš domov. Červená postava člověka navíc stojí přímo nad ní, což tento fakt potvrzuje. Poslední část zprávy ukazuje radioteleskop, který zprávu odeslal. Pod fialovou aparaturou je číslo 2430, po jehož vynásobení vlnovou délkou signálu dostaneme průměr teleskopu.

Jelikož se radioteleskop v Arecibu nedá namířit na požadované místo oblohy, musela být destinace pro zprávu vybrána podle toho, kam zrovna mířil ve slavnostní den po dokončení rekonstrukce. Jako cíl byla vybrána kulová hvězdokupa M13, která je od nás vzdálena 25 000 světelných let. I když tento cíl je ve skutečnosti stejně jen symbolický. Za 25 000 let už totiž bude M13 stejně někde jinde a její místo obsadí jiné hvězdy. Spíše než pokus o komunikace s mimozemskou civilizací je zpráva z Areciba ukázkou lidské technologie a pokroku své doby. Jako demonstrace ukázky schopností nového zařízení však zpráva posloužila dobře. Kdo ví? Třeba ji opravdu někdo zachytí. Vždyť i my bedlivě nasloucháme rádiovému šumu přicházejícímu z kosmu a snažíme se v něm nalézt něco čitelného.

vzkaz v láhvi

Různým vzkazům, které lidstvo do vesmíru vyslalo, se věnuje také přednáška Vladimíra Kopeckého z jednoho Dnů s Astropisem.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] National Science Foundation: News
[2] Kosmonautix.cz: Poselství vzdáleným civilizacím