Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

Dvojplanetka míjí Zemi.
Autor: NASA.

V sobotu 31. 10. 2015 se dočkáme relativně blízkého průletu planetky 2015 TB145 kolem Země. Planetka proletí kolem Země v bezpečné vzdálenosti, jen o něco větší než obíhá náš Měsíc. Obyvatelům Země tedy nic nehrozí. Objekt nicméně bude možné sledovat i běžnými amatérskými dalekohledy při nočním pozorování. Pojďme se na následující událost podívat trochu podrobněji.

Planetka s označením 2015 TB145 byla objevena 10. října letošního roku automatickou přehlídkou Pan-STARRS I.  Přehlídkový dalekohled je umístěn na Havajských ostrovech a je určen na vyhledávání nebezpečných planetek. Dalekohled Pan-STARRS má primární zrcadlo o průměru 1,8 m a je vybaven citlivou velkoformátovou CCD kamerou, která je schopná zachytit velmi slabé objekty. V době objevu měla planetka 2015 TB145 jasnost okolo 20. hvězdné velikosti, tedy asi 400000× méně jasná než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy.

Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce. Autor: Rob Ratkowski
Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce.
Autor: Rob Ratkowski
Těleso má dráhu podobnou spíše kometám, takže se objevily spekulace o jeho možném kometárním původu. Jak již bylo v úvodu naznačeno, planetku bude možné sledovat i menšími dalekohledy. Planetka má odhadovaný rozměr mezi 290 – 650 m a v sobotu 31. 10. se přiblíží k Zemi na vzdálenost zhruba 500000 km, což je jen 1,3× dále než je průměrná vzdálenost Měsíce od Země. Díky tomu dosáhne planetka 10. hvězdné velikosti. Na její spatření by za ideálních podmínek bezpečně postačoval i malý dalekohled o průměru okolo 7 cm. Bohužel situace nebude tak jednoduchá.

Jak to bude s viditelností planetky ze střední Evropy?

Dráha planetky 2015 TB145 ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL
Dráha planetky 2015 TB145 ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL
Pokud nás nezradí říjnové počasí, tak budeme mít dvě pozorovací okna, při kterém bude možné planetku spatřit běžnými amatérskými dalekohledy.

První možnost se naskytne v noci z 30. na 31. října, tou dobou se bude pohybovat na rozhraní souhvězdí Býka a Orionu. Jasnost blízkozemního asteroidu bude okolo 12. hvězdné velikosti. Navíc pozorování bude velmi silně rušeno Měsícem krátce po úplňku. Ten bude méně než 20 ° od planetky, takže na její spatření bude potřeba dalekohled o průměru alespoň 20 cm.

Kdy bude nejjasnější?

Nejvyšší jasnosti (10,0 mag) dosáhne planetka okolo 15h SEČ 31. října (to z Evropy nebude pozorovatelná), poté začne slábnout. Nejblíže k Zemi bude planetka zhruba v 18h SEČ, tedy v době kdy bude začínat druhé pozorovací okno pro středoevropské pozorovatele s malými dalekohledy. To bude o něco příznivější než to první.

Planetka se bude pohybovat v souhvězdí Velké medvědice, pod koly Velkého vozu. Výhodou oproti prvnímu pozorovacímu oknu bude vyšší jasnost planetky a absence Měsíce nad obzorem. Ten vychází až okolo 20h. Jistou nevýhodou je fakt, že planetka bude v malé výšce (cca 17 °) nad SSZ obzorem.

Planetka se v této době bude jevit jako hvězdička o jasnosti přibližně 11. mag s velkým pohybem vůči hvězdnému pozadí, téměř 15 úhlových stupňů za hodinu! K jejímu úspěšnému vyhledání bude zapotřebí mít podrobné mapky a efemeridy.

Náhledová mapka s dráhou planetky 2015 TB145 po obloze. Časy jsou ve světovém čase (UT). Autor: Sky & Telescope: Gregg Dinderman
Náhledová mapka s dráhou planetky 2015 TB145 po obloze. Časy jsou ve světovém čase (UT).
Autor: Sky & Telescope: Gregg Dinderman

Jako hvězdnou mapu lze dobře použít počítačová planetária (např. Cartes du Ciel, Stellarium, Guide9, nebo SkytechX). Podrobné efemeridy s kroky i po jednotlivých minutách lze vygenerovat na stránkách Minor Planet Center, nebo Horizons JPL. Efemerida není v tomto článku uvedena záměrně, protože je stále jistá neurčitost v předpovědích poloh pro planetku. Dráha planetky se bude v dalších dnech upřesňovat, takže vhodné bude vygenerovat si efemeridu až krátce před samotným pozorováním.

Na závěr už zbývá jen popřát jasnou oblohu a příjemné pozorování!




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 2015 TB145, Blízkozemní planetka, Planetka


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »