Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

Dvojplanetka míjí Zemi.
Autor: NASA.

V sobotu 31. 10. 2015 se dočkáme relativně blízkého průletu planetky 2015 TB145 kolem Země. Planetka proletí kolem Země v bezpečné vzdálenosti, jen o něco větší než obíhá náš Měsíc. Obyvatelům Země tedy nic nehrozí. Objekt nicméně bude možné sledovat i běžnými amatérskými dalekohledy při nočním pozorování. Pojďme se na následující událost podívat trochu podrobněji.

Planetka s označením 2015 TB145 byla objevena 10. října letošního roku automatickou přehlídkou Pan-STARRS I.  Přehlídkový dalekohled je umístěn na Havajských ostrovech a je určen na vyhledávání nebezpečných planetek. Dalekohled Pan-STARRS má primární zrcadlo o průměru 1,8 m a je vybaven citlivou velkoformátovou CCD kamerou, která je schopná zachytit velmi slabé objekty. V době objevu měla planetka 2015 TB145 jasnost okolo 20. hvězdné velikosti, tedy asi 400000× méně jasná než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy.

Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce. Autor: Rob Ratkowski
Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce.
Autor: Rob Ratkowski
Těleso má dráhu podobnou spíše kometám, takže se objevily spekulace o jeho možném kometárním původu. Jak již bylo v úvodu naznačeno, planetku bude možné sledovat i menšími dalekohledy. Planetka má odhadovaný rozměr mezi 290 – 650 m a v sobotu 31. 10. se přiblíží k Zemi na vzdálenost zhruba 500000 km, což je jen 1,3× dále než je průměrná vzdálenost Měsíce od Země. Díky tomu dosáhne planetka 10. hvězdné velikosti. Na její spatření by za ideálních podmínek bezpečně postačoval i malý dalekohled o průměru okolo 7 cm. Bohužel situace nebude tak jednoduchá.

Jak to bude s viditelností planetky ze střední Evropy?

Dráha planetky 2015 TB145 ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL
Dráha planetky 2015 TB145 ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL
Pokud nás nezradí říjnové počasí, tak budeme mít dvě pozorovací okna, při kterém bude možné planetku spatřit běžnými amatérskými dalekohledy.

První možnost se naskytne v noci z 30. na 31. října, tou dobou se bude pohybovat na rozhraní souhvězdí Býka a Orionu. Jasnost blízkozemního asteroidu bude okolo 12. hvězdné velikosti. Navíc pozorování bude velmi silně rušeno Měsícem krátce po úplňku. Ten bude méně než 20 ° od planetky, takže na její spatření bude potřeba dalekohled o průměru alespoň 20 cm.

Kdy bude nejjasnější?

Nejvyšší jasnosti (10,0 mag) dosáhne planetka okolo 15h SEČ 31. října (to z Evropy nebude pozorovatelná), poté začne slábnout. Nejblíže k Zemi bude planetka zhruba v 18h SEČ, tedy v době kdy bude začínat druhé pozorovací okno pro středoevropské pozorovatele s malými dalekohledy. To bude o něco příznivější než to první.

Planetka se bude pohybovat v souhvězdí Velké medvědice, pod koly Velkého vozu. Výhodou oproti prvnímu pozorovacímu oknu bude vyšší jasnost planetky a absence Měsíce nad obzorem. Ten vychází až okolo 20h. Jistou nevýhodou je fakt, že planetka bude v malé výšce (cca 17 °) nad SSZ obzorem.

Planetka se v této době bude jevit jako hvězdička o jasnosti přibližně 11. mag s velkým pohybem vůči hvězdnému pozadí, téměř 15 úhlových stupňů za hodinu! K jejímu úspěšnému vyhledání bude zapotřebí mít podrobné mapky a efemeridy.

Náhledová mapka s dráhou planetky 2015 TB145 po obloze. Časy jsou ve světovém čase (UT). Autor: Sky & Telescope: Gregg Dinderman
Náhledová mapka s dráhou planetky 2015 TB145 po obloze. Časy jsou ve světovém čase (UT).
Autor: Sky & Telescope: Gregg Dinderman

Jako hvězdnou mapu lze dobře použít počítačová planetária (např. Cartes du Ciel, Stellarium, Guide9, nebo SkytechX). Podrobné efemeridy s kroky i po jednotlivých minutách lze vygenerovat na stránkách Minor Planet Center, nebo Horizons JPL. Efemerida není v tomto článku uvedena záměrně, protože je stále jistá neurčitost v předpovědích poloh pro planetku. Dráha planetky se bude v dalších dnech upřesňovat, takže vhodné bude vygenerovat si efemeridu až krátce před samotným pozorováním.

Na závěr už zbývá jen popřát jasnou oblohu a příjemné pozorování!




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 2015 TB145, Blízkozemní planetka, Planetka


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »