Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

Dvojplanetka míjí Zemi.
Autor: NASA.

V sobotu 31. 10. 2015 se dočkáme relativně blízkého průletu planetky 2015 TB145 kolem Země. Planetka proletí kolem Země v bezpečné vzdálenosti, jen o něco větší než obíhá náš Měsíc. Obyvatelům Země tedy nic nehrozí. Objekt nicméně bude možné sledovat i běžnými amatérskými dalekohledy při nočním pozorování. Pojďme se na následující událost podívat trochu podrobněji.

Planetka s označením 2015 TB145 byla objevena 10. října letošního roku automatickou přehlídkou Pan-STARRS I.  Přehlídkový dalekohled je umístěn na Havajských ostrovech a je určen na vyhledávání nebezpečných planetek. Dalekohled Pan-STARRS má primární zrcadlo o průměru 1,8 m a je vybaven citlivou velkoformátovou CCD kamerou, která je schopná zachytit velmi slabé objekty. V době objevu měla planetka 2015 TB145 jasnost okolo 20. hvězdné velikosti, tedy asi 400000× méně jasná než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy.

Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce. Autor: Rob Ratkowski
Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce.
Autor: Rob Ratkowski
Těleso má dráhu podobnou spíše kometám, takže se objevily spekulace o jeho možném kometárním původu. Jak již bylo v úvodu naznačeno, planetku bude možné sledovat i menšími dalekohledy. Planetka má odhadovaný rozměr mezi 290 – 650 m a v sobotu 31. 10. se přiblíží k Zemi na vzdálenost zhruba 500000 km, což je jen 1,3× dále než je průměrná vzdálenost Měsíce od Země. Díky tomu dosáhne planetka 10. hvězdné velikosti. Na její spatření by za ideálních podmínek bezpečně postačoval i malý dalekohled o průměru okolo 7 cm. Bohužel situace nebude tak jednoduchá.

Jak to bude s viditelností planetky ze střední Evropy?

Dráha planetky 2015 TB145 ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL
Dráha planetky 2015 TB145 ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL
Pokud nás nezradí říjnové počasí, tak budeme mít dvě pozorovací okna, při kterém bude možné planetku spatřit běžnými amatérskými dalekohledy.

První možnost se naskytne v noci z 30. na 31. října, tou dobou se bude pohybovat na rozhraní souhvězdí Býka a Orionu. Jasnost blízkozemního asteroidu bude okolo 12. hvězdné velikosti. Navíc pozorování bude velmi silně rušeno Měsícem krátce po úplňku. Ten bude méně než 20 ° od planetky, takže na její spatření bude potřeba dalekohled o průměru alespoň 20 cm.

Kdy bude nejjasnější?

Nejvyšší jasnosti (10,0 mag) dosáhne planetka okolo 15h SEČ 31. října (to z Evropy nebude pozorovatelná), poté začne slábnout. Nejblíže k Zemi bude planetka zhruba v 18h SEČ, tedy v době kdy bude začínat druhé pozorovací okno pro středoevropské pozorovatele s malými dalekohledy. To bude o něco příznivější než to první.

Planetka se bude pohybovat v souhvězdí Velké medvědice, pod koly Velkého vozu. Výhodou oproti prvnímu pozorovacímu oknu bude vyšší jasnost planetky a absence Měsíce nad obzorem. Ten vychází až okolo 20h. Jistou nevýhodou je fakt, že planetka bude v malé výšce (cca 17 °) nad SSZ obzorem.

Planetka se v této době bude jevit jako hvězdička o jasnosti přibližně 11. mag s velkým pohybem vůči hvězdnému pozadí, téměř 15 úhlových stupňů za hodinu! K jejímu úspěšnému vyhledání bude zapotřebí mít podrobné mapky a efemeridy.

Náhledová mapka s dráhou planetky 2015 TB145 po obloze. Časy jsou ve světovém čase (UT). Autor: Sky & Telescope: Gregg Dinderman
Náhledová mapka s dráhou planetky 2015 TB145 po obloze. Časy jsou ve světovém čase (UT).
Autor: Sky & Telescope: Gregg Dinderman

Jako hvězdnou mapu lze dobře použít počítačová planetária (např. Cartes du Ciel, Stellarium, Guide9, nebo SkytechX). Podrobné efemeridy s kroky i po jednotlivých minutách lze vygenerovat na stránkách Minor Planet Center, nebo Horizons JPL. Efemerida není v tomto článku uvedena záměrně, protože je stále jistá neurčitost v předpovědích poloh pro planetku. Dráha planetky se bude v dalších dnech upřesňovat, takže vhodné bude vygenerovat si efemeridu až krátce před samotným pozorováním.

Na závěr už zbývá jen popřát jasnou oblohu a příjemné pozorování!




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 2015 TB145, Blízkozemní planetka, Planetka


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »