Blízkozemní planetky amatérsky i ohmatané velkými radioteleskopy
Autor: NASA/JPL-Caltech
V okolí Země se pohybuje každý den několik známých planetek. A zároveň i mnoho menších dosud neobjevených. Když s námi srazí ty nejmenší, udělají možná radost nějakému astronomovi v podobě jasného meteoru, bolidu. Ty velké, v řádu metrů nebo dokonce stovek metrů, pozorujeme většinou dál, než je náš Měsíc. Jednou za čas ale i více než 100m planetka mine Zemi opravdu těsně ve vzdálenosti menší než je vzdálenost Měsíce. Tyto planetky jsou dostupné i amatérskými dalekohledy a zaměřují se na ně i velké radioteleskopy. Dnes se ohlédneme za průletem planetky 2024 MK, protože tak těsný průlet tak velkého tělesa je přeci jen vzácný a nastává maximálně jeden za rok.
Planetka 2024 MK má nepravidelný tvar o maximálním rozměru asi 150 metrů. Přesto byla objevena jen krátce před největším přiblížením k Zemi. Přitom podobná tělesa představují v případě dopadu velkou hrozbu pro část území nějakého státu. Stačí si jen vybavit případ z roku 1908 nad neobydlenou tajgou ruské řeky Tungusky, kde je velikost dopadlého tělesa odhadována na 60 metrů a navíc vybuchl ještě před dopadem na zemský povrch. Přesto polámal stromy v oblasti tisíců kilometrů čtverečních.
Autor: NASA/JPL-Caltech
Tato planetka byla objevena 16. června 2024 a díky následným pozorováním pozemských observatoří, kde hrají významnou roli i naši astronomové na Kleti a v Ondřejově, byla zpřesněna její dráha. Bylo zjištěno, že 29. června nás má minout ve vzdálenosti 0,8 LD (lunar distance, vzdálenost Země-Měsíc, průměrně 384 400 km). Takto blízko se planetky opravdu běžně nevyskytují. Za velmi blízký průlet můžeme považovat i vzdálenost 1,5 mil. km (0,1 astronomické jednotky nebo 4 LD).
Autor: ESA
Planetka nebyla během největšího přiblížení viditelná z ČR, ale hned jak to šlo, zaměřil se na ni Milan Antoš z Jablonce nad Nisou, známý pozorovatel, který se rád zaměřuje právě na podobná tělesa, ale i obtížnější objekty, jako jsou vzdálené družice, sondy nebo slabší supernovy. Planetka 2024 MK měla v té době, kolem půlnoci z 29. 6. na 30. 6. 2024, na naší obloze jasnost asi 11,1 magnitudy a byla od nás asi 420 tisíc km, tedy jen o málo víc než Měsíc. Planetka se na snímku jeví jako poskakující tečka mezi nehybnými hvězdami. Takto se pohnula během jediné minuty. Použitý dalekohled o průměru 20 cm je světelný RASA 8 s ohniskem 400 mm.
Autor: Milan Antoš
Planetku 2024 MK se podařilo také ohmatat planetárním radarem NASA v americkém Goldstone. Část ze série snímků je v úvodním obrázku. Níže je další planetka a její měsíček, která nás minula poměrně těsně, ve vzdálenosti 4 mil. km (na 1,6 km velkou planetku je to docela blízko).
Autor: NASA/JPL-Caltech
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Snímky planetek radioteleskopy NASA
[2] Inforgrafika ESA k průletu planetky 2024 MK
[3] Tunguská událost
[4] Spaceweather.com nabízí dole na stránce přehled průletů planetek kolem Země
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
