Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

Umělecké ztvárnění průletu planetky v blízkosti Země
Autor: Wikimedia Commons, autor Tiouraren

V období okolo 19. dubna budeme mít možnost sledovat blízkozemní planetku, a to doslova ze dvorku. Planetka s označením 2014 JO25 se k nám přiblíží natolik, že bude viditelná i malými amatérskými dalekohledy.

Planetka 2014 JO25 byla objevena v květnu 2014 na přehlídce Catalina Sky Survey v Arizoně, která se specializuje právě na lov nebezpečných planetek, které se mohou přiblížit k Zemi. V tomto případě se ale nemusíme obávat, planetka nás spolehlivě mine ve vzdálenosti 1,8 milionu kilometrů, což je 4,6× dále, než obíhá Měsíc kolem Země. Odhadovaná velikost planetky je okolo 650 metrů.

Blízkozemní planetku 2014 JO25 si 17. dubna 2017 osahal i radioteleskop Arecibo. Na animaci vidíme, že jde téměř o dvojici samostatných těles, což jak se zdá, není ve světě planetek a kometárních jader nic neobvyklého Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF
Blízkozemní planetku 2014 JO25 si 17. dubna 2017 osahal i radioteleskop Arecibo. Na animaci vidíme, že jde téměř o dvojici samostatných těles, což jak se zdá, není ve světě planetek a kometárních jader nic neobvyklého
Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF

Šance pro astronomy vybavené malými a středními dalekohledy nastane mezi 18. až 25. dubnem, v této době bude planetka jasnější 15. hvězdné velikosti. Planetka bude oblohou prolétat relativně rychle. Jen mezi 18. až 20. dubnem proletí ze souhvězdí Cephea, přes Draka, Velkou medvědici, Pastýře, Honicí psi, Vlasy Bereniky do Panny.

Viditelnost planetky z České republiky

Pár hodin po největším přiblížení k Zemi, 19. dubna odpoledne, dosáhne planetka nejvyšší jasnosti a to 10,7 mag. Takto jasná planetka se dá pozorovat velmi snadno i malými dalekohledy o průměru okolo 10 cm (samozřejmě pokud nebudete přímo uprostřed velkého města). Období nejvyšší jasnosti nastane večer 19. 4., planetka bude viditelná vysoko nad obzorem a bude se pohybovat přes souhvězdí Honící psi, později v noci přejde do Vlasů Bereniky. Měsíc bude touto dobou v období kolem poslední čtvrti a vychází až nad ránem. Takže pokud nebude zatažené nebe, čekají na středoevropské pozorovatele ideální podmínky.

Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro noc z 19. na 20. 4. 2017, časové značky jsou po jedné hodině ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9. Autor: Martin Mašek
Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro noc z 19. na 20. 4. 2017, časové značky jsou po jedné hodině ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9.
Autor: Martin Mašek

Planetka bude amatérsky pozorovatelná již noc před největším přiblížením, tedy z 18. na 19. dubna. Tou dobou se bude pohybovat souhvězdím Cephea při jasnosti okolo 14 – 13 mag. Ve dnech po největším přiblížení bude viditelná v souhvězdí Panny, stále ve vizuálním dosahu amatérských dalekohledů. 20. dubna večer bude její jasnost okolo 11,7 mag, 21. dubna pak 12,7 mag. Pod 15. hvězdnou velikost planetka zeslábne 25. dubna. Amatéři vybavení fotografickou technikou (DSLR, CCD) ji budou moci sledovat déle. 

Předpoklady k úspěšnému pozorování

Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro období od 20. do 22. 4. 2017, časové značky jsou po třech hodinách ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9. Autor: Martin Mašek
Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro období od 20. do 22. 4. 2017, časové značky jsou po třech hodinách ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9.
Autor: Martin Mašek
Krom jasného počasí a tmavší oblohy (ideálně mimo město) bude potřeba podrobná hvězdná mapa s přesnými polohami planetky pro její vyhledání mezi hvězdami. Planetka se bude oproti hvězdnému pozadí pohybovat velmi rychle, tudíž bude potřeba mít časové značky poloh po pár minutách. Jako hvězdnou mapu lze dobře použít počítačová planetária (např. Cartes du Ciel, Guide9, nebo SkytechX). Podrobné efemeridy pro planetku s kroky i po jednotlivých minutách doporučuji vygenerovat na stránkách Minor Planet Center, nebo Horizons JPL. V případě blízkozemní planetky nestačí mít stažené orbitální elementy v planetáriu, elementy dráhy se mohou v případě blízkého průletu kolem Země měnit a polohy planetky v planetáriu pak nemusí odpovídat skutečné poloze planetky na obloze.

Na závěr už zbývá jen popřát jasnou oblohu a příjemné pozorování!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor Planet Center - Efemeridy
[2] JPL Horizons
[3] Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech - Dneska by to šlo



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 2014 JO25, Blízkozemní planetka


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »