Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová polská kometa

Nová polská kometa

Kometa C/2014 Q2 Lovejoy a hvězdokupy v Perseovi.
Autor: Miloslav Druckmüllerer a Jana Hoderová

Týmu čtyř polských astronomů-amatérů se podařilo objevit novou kometu. Ačkoliv kometa samotná nebude pozorovatelná pouhýma očima nebo malým dalekohledem, jedná se o skutečně velký úspěch v Evropě. Jde totiž po 79 letech o první polskou amatérsky objevenou kometu. Jak se to podařilo? A proč to není tak snadné? Podívejme se na celý objev podrobněji.

Většina komet byla v posledních letech objevena velkými profesionálními přehlídkovými systémy. Mnoho komet je pojmenováno po nich, pravděpodobně jste již narazili na komety se jmény PanSTARRS, Catalina či LINEAR. Tyto přehlídky pročesávají každou jasnou, bezměsíčnou noc oblohu a pátrají po nebezpečných planetkách, které se mohou srazit se Zemí. Při svém hledání samozřejmě objeví také komety. Jelikož tyto přehlídky mají poměrně velký dosah, objeví většinu komet ještě předtím, než se dostanou do dosahu amatérských dalekohledů. 

I přes tuto skutečnost jsou i takoví amatérští astronomové, kteří se nevzdávají a pokoušejí se lovit komety také. Sice nemají se svými dalekohledy takový dosah, jakým disponují velké přehlídkové systémy, ale přesto mohou být úspěšní. Musí však vybírat ty části oblohy, které jsou nepokryté od velkých přehlídek. Jde především o oblasti, které jsou úhlově blízko Slunci. To znamená pozorovat relativně nízko nad západním obzorem večer po setmění, nebo naopak ráno nad východním obzorem těsně před svítáním. 

Další možnosti k objevování komet skýtá jižní obloha. V červenci 2013 bylo ukončeno financování Siding Spring Survey v Austrálii, jediné velké profesionální přehlídky na jižní polokouli, která byla zaměřena na lov blízkozemních planetek. Jižní obloha je tedy v současné době nepokrytá žádnou velkou přehlídkou. Této skutečnosti mohou velmi dobře využívat amatérští astronomové, kteří mají možnost pozorovat na jihu. Velmi úspěšným „lovcem komet“ je například Terry Lovejoy, který z Austrálie objevil pět komet (a jedna z nich je i na snímku M. Druckmüllera v úvodu).

Ale jsou tu i další pozorovatelé, kteří se pokoušejí o lov komet na jižní polokouli. A nemusí jít zrovna o obyvatele Austrálie, Afriky či Jižní Ameriky. V dnešní moderní době jsou velké možnosti, jak pozorovat na dálku, prostřednictvím počítačů a Internetu. Této vymoženosti využil i tým čtyř amatérů z Polska. Nedávno si z druhé ruky zakoupili hvězdárničku, která se nachází nedaleko městečka San Pedro v Chilské poušti Atacama. Dalekohled i kopule se dají dálkově ovládat přes Internet, bez přítomnosti pozorovatele na místě. Hvězdárnička se nachází na pozemku Alaina Mauryho, který jej pronajímá pro více různých amatérských i profesionálních projektů.

Pozorovací domeček observatoře Polonia Autor: Stanislav Volskiy
Pozorovací domeček observatoře Polonia
Autor: Stanislav Volskiy
Poláci dali své hvězdárničce název Polonia, což je latinský výraz pro Polsko. Hvězdárna je vybavena malým, ale kvalitním refraktorem FSQ 106 (106/530 mm, f/5) se CCD kamerou FLI16803 s velkým čipem. Sestava dává zorné pole 4×4° a na kvalitní Chilské obloze mají i s takto malým dalekohledem dosah okolo 19 mag na jedné osmiminutové expozici. 

V noci z 22. na 23. 3. 2015 se ona čtveřice amatérů ve složení Michal Kusiak, Rafal Reszelewski, Marcin Gedek a Michal Zolnowski chystala na další pozorovací noc. Celkově šlo o 37. pozorovací noc vyhrazenou pro lov komet od zahájení projektu v prosinci 2014. Nachystáno bylo 22 pozorovacích polí. Pozorování začalo hned po setmění. Okolo 4. hodiny ráno světového času byl zaznamenán technický problém s montáží dalekohledu. Tu se naštěstí podařilo na dálku vyřešit, ale byla ztracena asi hodina pozorovacího času. Pokračovalo se dál ve snímání vytipovaných zorných polí. Každé pole bylo nasnímáno třikrát, vždy s osmiminutovou expozicí. To by mělo stačit na zaznamenání případného pohybu komety mezi hvězdami. 

Vnitřek observatoře Polonia, hlavní dalekohled je refraktor FSQ 106 (106/530 mm, f/5) se CCD kamerou. Autor: J. Roszkiewicz (PTMA Szczecin)
Vnitřek observatoře Polonia, hlavní dalekohled je refraktor FSQ 106 (106/530 mm, f/5) se CCD kamerou.
Autor: J. Roszkiewicz (PTMA Szczecin)
Po skončení noci byl problém se zavřením štěrbiny kopule. Tento problém se nepodařilo na dálku vyřešit. Musel tedy přijít na pomoc Alain Maury a kopuli zavřít ručně. Na čase bylo stažení dat z Chile do Polska. Celkem 2 GB snímků, které se té noci přes CCD kameru nasnímaly.

Následovalo zpracování a prohlížení snímků v programech MaximDL a Astrometrica. Michal Kusiak a Rafal Reszelewski prohlíželi animace snímků ručně. Po dvou hodinách prohlížení našli mlhavý, pohybující se objekt. Následovala kontrola, zda jde o reálný objekt, např. zda nejde o reflex od nějaké jasné hvězdy na optice, a dále, zda nejde o již nějakou dříve objevenou kometu. Zdálo se, že jde o reálný, doposud neobjevený objekt. A tak Michal s Rafalem poslali do Minor Planet Center (MPC – centrála pro malá tělesa sluneční soustavy) astrometrická měření s poznámkou, že jde o možnou novou kometu. 

Objevový snímek komety C/2015 F2 (Polonia) Autor: Polonia observatory team (Michal Kusiak, Rafal Reszelewski, Marcin Gedek a Michal Zolnowski)
Objevový snímek komety C/2015 F2 (Polonia)
Autor: Polonia observatory team (Michal Kusiak, Rafal Reszelewski, Marcin Gedek a Michal Zolnowski)
MPC umístilo nový objev na speciální stránku Possible Comet Confirmation Page. Jedná se o stránku, kde se zveřejňují možné objevy nových komet. Různí pozorovatelé po celém světě tuto stránku sledují a snaží se svými pozorováními potvrdit nové objekty umístěné na této stránce. První potvrzení přišlo z observatoře Mt. John na Novém Zélandu, později od dalších pozorovatelů na jižní polokouli. Tři dny po objevu, 26. března, MPC vydal cirkulář MPEC 2015-F120, který oficiálně oznamuje objev komety. Kometa dostala označení C/2015 F2 (Polonia).  Kometa je tedy nazvaná podle jména hvězdárny, ze které byla objevena. 

Jasnost této komety nebude příliš velká, při objevu byla okolo 16,5 mag. Perihéliem kometa prolétne na konci dubna. Jasnost by neměla být větší než 15,5 mag. Tudíž zůstane objektem zachytitelným pouze dalekohledem s CCD kamerou. Podle posledních informací se čtveřice polských astronomů chystá svůj pozorovací projekt rozšířit přidáním nového 25cm dalekohledu, díky kterému bude k dispozici větší dosah. Věříme, že amatérské objevy komet zdaleka neskončily a v budoucnu se dočkáme dalších zajímavých objevů. A také doufáme, že snad nepotrvá dlouho a dočkáme se nějakého podobného úspěchu přímo z Česka.



Animace pohybu komety C/2015 F2 (Polonia)




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Kometa , Polonia, C/2015 F2 (Polonia), Atacama


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »