Po delší době máme možnost na severní obloze spatřit jasnější supernovu, která je ve vizuálním dosahu středně velkých dalekohledů. Supernova se objevila v galalaxii NGC 6946, ve které bylo za posledních 100 let bylo zaznamenáno rekordních 10 vzplanutí supernov.
Poloha galaxie NGC 6946 (označena červenou šipkou) mezi souhvězdím Labutě a Cephea. Sever nahoře. Autor: Martin Mašek, StellariumObjev supernovy učinil amatérský astronom Patrick Wiggins z Utahu 14. května, když porovnával aktuální snímek galaxie NGC 6946 se staršími snímky. Snímky byly pořízené zrcadlovým dalekohledem o průměru 35 cm, který má objevitel vybaven citlivou CCD kamerou. Jasnost nového objektu změřil na 12,8 mag. Supernova dostala označení 2017eaw. Přesná poloha supernovy je RA: 20h 34m 44.24s, DE +60° 11' 35.9".
Předpokládaná vzdálenost NGC 6939 je 18 milionů světelných let. Ze spektra supernovy bylo krátce po objevu zjištěno, že se jedná o supernovu typu IIP. U supernov typu II dochází k výbuchu obří hvězdy po vyčerpání jaderného materiálu v jejím centru. Tím nastane gravitační kolaps, který vede k výbuchu.
Poloha galaxie NGC 6946 (vyznačena šipkou), poblíž se nachází jasné hvězdy Alderamin a éta Cephei. Sever nahoře. Autor: Martin Mašek, StellariumGalaxie se supernovou je z našich zeměpisných šířek cirkumpolární, je tedy pozorovatelná celou noc. Již v době objevu byla jasnost supernovy dostatečná na to, aby byla v místech s nižším světelným znečištěním viditelná vizuálně v dalekohledech o průměru okolo 15 cm. Mateřská galaxie NGC 6946 se nachází v souhvězdí Labutě, poblíž hranic s Cepheem. Tato spirální galaxie je hezkým objektem pro amatérská pozorování, neboť spolu s blízkou hvězdokupou NGC 6939 vytváří hezkou dvojici. Galaxie je snadno vyhledatelná za pomoci relativně jasné hvězdy éta Cep (3,4 mag) od které je vzálena 2 úhlové stupně.
Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,