Po delší době máme možnost na severní obloze spatřit jasnější supernovu, která je ve vizuálním dosahu středně velkých dalekohledů. Supernova se objevila v galalaxii NGC 6946, ve které bylo za posledních 100 let bylo zaznamenáno rekordních 10 vzplanutí supernov.
Poloha galaxie NGC 6946 (označena červenou šipkou) mezi souhvězdím Labutě a Cephea. Sever nahoře. Autor: Martin Mašek, StellariumObjev supernovy učinil amatérský astronom Patrick Wiggins z Utahu 14. května, když porovnával aktuální snímek galaxie NGC 6946 se staršími snímky. Snímky byly pořízené zrcadlovým dalekohledem o průměru 35 cm, který má objevitel vybaven citlivou CCD kamerou. Jasnost nového objektu změřil na 12,8 mag. Supernova dostala označení 2017eaw. Přesná poloha supernovy je RA: 20h 34m 44.24s, DE +60° 11' 35.9".
Předpokládaná vzdálenost NGC 6939 je 18 milionů světelných let. Ze spektra supernovy bylo krátce po objevu zjištěno, že se jedná o supernovu typu IIP. U supernov typu II dochází k výbuchu obří hvězdy po vyčerpání jaderného materiálu v jejím centru. Tím nastane gravitační kolaps, který vede k výbuchu.
Poloha galaxie NGC 6946 (vyznačena šipkou), poblíž se nachází jasné hvězdy Alderamin a éta Cephei. Sever nahoře. Autor: Martin Mašek, StellariumGalaxie se supernovou je z našich zeměpisných šířek cirkumpolární, je tedy pozorovatelná celou noc. Již v době objevu byla jasnost supernovy dostatečná na to, aby byla v místech s nižším světelným znečištěním viditelná vizuálně v dalekohledech o průměru okolo 15 cm. Mateřská galaxie NGC 6946 se nachází v souhvězdí Labutě, poblíž hranic s Cepheem. Tato spirální galaxie je hezkým objektem pro amatérská pozorování, neboť spolu s blízkou hvězdokupou NGC 6939 vytváří hezkou dvojici. Galaxie je snadno vyhledatelná za pomoci relativně jasné hvězdy éta Cep (3,4 mag) od které je vzálena 2 úhlové stupně.
Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka
Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a