Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jarní seminář o zpracování dat proměnných hvězd 2019

Jarní seminář o zpracování dat proměnných hvězd 2019

Zpracování světelných křivek v programu SILICUPS
Autor: Pavel Cagaš

Semináře o zpracovávání dat proměnných hvězd pořádné SPHE ČAS zpět získávají svou jarní tradici. Letos se opět vracíme na Astronomický Ústav AV ČR, který se nachází na okraji malebné vesničky Ondřejov kousek za Prahou. I v letošním roce bude seminář, který proběhne od 24. - 26. 5. 2019 kombinovaný s workshopem a zaměříme se na zpracování dat a ukázky postupů užitečných zejména pro zkušenější a pokročilé pozorovatele proměnných hvězd a exoplanet.

Seminář je vhodný zejména pro pozorovatele, kteří již nějaká vlastní data napozorovali a chtějí se dozvědět o dalších možnostech a postupech zpracování, ale také pro studenty astronomie a nadšence, kteří si rádi osvojují nové znalosti. Program semináře se budeme snažit přizpůsobit, jako v minulých letech, zájmům účastníků.
 

Témata a program semináře

Miloslav Zejda přednáší na semináři v Ondřejově Autor: Martin Mašek
Miloslav Zejda přednáší na semináři v Ondřejově
Autor: Martin Mašek
Program semináře bude založen na tématech ve Vašich přihláškách. Termín pro poslední příjetí přednášek je stanoven na 1. 5. 2019. Ostatní účastníci mohou svou přihlášku zaslat až do 20. 5. 2019. Nicméně sledujte i kapacitu volného ubytování. 
 

Dosud přislíbené příspěvky:

  • Program Silicups v2 (P. Cagaš)
  • Nový portál v3.astro.cz (L. Brát)
  • Program Předpovědi v2 (J. Juryšek)
Vlastní příspěvky účastníků jsou vítány! Na rozdíl od tradiční listopadové konference SPHE jsou zde spíše preferovány techničtější příspěvky a interaktivní představení vlastních postupů zpracování, spojené s diskuzí. 
 
Anotace k jednotlivým přednáškám a ukázkám budou zveřejňována průběžně. Kompletní program by měl být znám do 5. 5. 2019. 
 

Doplňkový program

Pozorování a exkurze
Možnosti pozorování a exkurzí na ondřejovských dalekohledech budou prozkoumány a doplněny asap. 
 
Večerní opékání/grilování
Tradičně proběhne v sobotu opékání či grilování. Protože u ohniště nejsou místa k sezení, dovezte si prosím buď vlastní kempingovou židličku nebo alumatku. Hudební nástroje vítány! 
 

Praktické informace

Přihlášky

  •  Přihlašovat se můžete ZDE pomocí online formuláře
Deadline přihlášek pro účastníky, kteří budou chtít vystoupit s vlastním příspěvkem, je 1. 5. 2019. Konečný termín pro příjem přihlášek je 20. 5. 2019
 
Cena
150 Kč členové SPHE ČAS, 200 Kč nečlenové. Platba poplatku a ubytování proběhne na místě.  
 
Ubytování
Stejně jako během minulého ročníku, bude pro účastníky nabídnuto několik typů ubytování. 
 
  • Spacák v seminární místnosti: Přespání je zdarma. V budově je jen jedna sprcha a toaleta.
  • Vila Leonora: Dvoulůžkový pokoj se sprchou, WC a kuchyňkou, 320 Kč/os/noc. A čtyřlůžkový pokoj se sprchou, WC a kuchyňkou, 320 Kč/os/noc. 
  • Ubytovna (panelák): Jednolůžkový pokoj/byt. Cena 320 Kč/os/noc. 
  • Penziony: Přímo v Ondřejově se bohužel nenachází žádný penzion. Účastníci si musí sami zařídit ubytování v některém z penzionů okolních obcí, viz okolní penziony.

 

Praotec Čech Autor: Martin Mašek
Praotec Čech
Autor: Martin Mašek
Stravování

Občerstvení semináře bývá realizováno stylem “co kdo přinese na stůl”. Organizátoři zajišťují drobné občerstvení, kávu/čaj, točenou malinovku a balenou vodu. Na sobotní večer SPHE zajistí také špekáčky/hermelíny pro grilování či opékání. K dobré náladě přispěje i český pivovar či lahodný Znovín. V seminární místnosti je možno využít skromnou kuchyňku (vařič, lednice), ale pro jistotu si nádobí vezměte vlastní (hrneček, talíř, příbor). K dispozici by měly být plastové kelímky, plastové lžičky a pár hrnců. Obědy a večeře jsou často organizovány kolektivně (restaurace, donáška pizzy). 
 
Přímo v Ondřejově na náměstí se nacházejí obchody s potravinami naproti zastávky Ondřejov-náměstí.
  • Potraviny Flop: Pátek otevřeno do 17:00, Sobota do 11:30, Neděle zavřeno.
  • Večerka (vietnamská): Pátek otevřeno do 19:00, Sobota a neděle 7:00-17:00.
Na ondřejovském náměstí je také možné využít oblíbenou restauraci Pietro a v nedalekých Hrusicích (pár minut autem) se nachází tématická restaurace U Sejků ve stylu Ladových obrázků.  
 

Doprava

Seminář se bude konat v seminární místnosti AÚ, která se nachází v blízkosti 65 cm dalekohledu (viz plánek - budova 23). GPS souřadnice (49°54'55.924"N, 14°46'47.105"E) či mapa. 
 
Autem: 
Parkování je možné přímo u seminární místnosti (cca 10 parkovacích míst). Kdo se nevleze, bude dostupné parkoviště u kopule 2-m dalekohledu (cca 200 m od seminární místnosti). 
 
Hromadná doprava:
V zásadě jsou dvě vhodné možnosti:
  1. Pokud  přijedete na Hlavní nádraží v Praze vlakem, můžete pokračovat vlakem do Strančic (cesta trvá zhruba 35 minut).Dále autobusovou linkou č. 490 (směr Stříbrná Skalice) zhruba půlhodinu na zastávku Ondřejov náměstí. Novinka: Nově funguje i zastávka Ondřejov, Dlážděná (na znamení). Je to výš a blíž!
  2. Z hlavního nádraží v Praze či aut. nádraží na Florenci je metrem C do stanice Háje, odkud jede autobus 383 přímo do Ondřejova. Nejblíže AÚ je zastávka Ondřejov, U Pily (na znamení), ale v případě, že budete potřebovat do obchodu, vystupte raději až na Ondřejov, náměstí. Dále pokračujte pěšky pořád do kopce ve směru ukazatelů “Astronomický ústav AV ČR”. 
Obě trasy vyjdou cenově stejně - koupíte si jízdenku 7 pásem za 54,- Kč. Jízdenka se dá použít rovněž na vlak z Hl. nádraží do Strančic. Stejná cena (1 jízdenka - 7 pásem/54,- Kč) bude i v kombinaci metro + autobus z Hájů do Ondřejova.
 
Na kole:
Ondřejovem prochází pěkné cyklotrasy Ladova kraje. Mapa.
 

Kontakt

Srdečně se na všechny zájemce těší,
K. Hoňková a výkonný výbor SPHE ČAS
Mobil: +420 604 379 886 (Pokud to nevezmu, volejte opakovaně, či lépe napište SMS a zavolám pět.)
E-mail: katerina.honkova@astronomie.cz
 
Účastníci semináře 2018 Autor: Martin Mašek
Účastníci semináře 2018
Autor: Martin Mašek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Proměnná hvězda, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »