Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Přijeďte na podzimní seminář SMPH 2019

Přijeďte na podzimní seminář SMPH 2019

Kopule Mayerova 65cm dalekohledu v Ondřejove. Zde se pozorují planetky a proměnné hvezdy.
Autor: Martin Mašek

Společnost pro meziplanetární hmotu ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR pořádají tradiční seminář, který se uskuteční v době od 11. do 13. října 2019 v Ondřejově na Astronomickém ústavu AV ČR. 

Registraci provádějte prosím přes tento webový formulář

Seminář se bude konat v seminární místnosti AsÚ (GPS souřadnice: 49°54'55.924"N, 14°46'47.105"E), která se nachází v areálu AsÚ za Perkovým dalekohledem („dvoumetr“), v blízkosti Mayerova dalekohledu (0,65m dalekohled). Máte-li zájem o pohodlnější ubytování, je k dispozici Vila Leonora či bytovka; 320 Kč/noc a osobu (je nutné vyplnit přihlášku do 9. 10.). Je možný i nocleh zadarmo v seminární místnosti ve spacáku.

Drobné občerstvení (káva, čaj, minerálky, sušenky…) zajistí organizátoři. V pátek v čase večeře je v plánu návštěva místní pizzerie Pietro. Sobotní oběd zajistí organizátoři v prostorách přednáškové místnosti. Součástí seminární místnosti je kromě WC a sprchy rovněž menší kuchyňka. Není moc vybavená co se do počtu hrnečků a příboru týče, doporučujeme tedy dovézt si vlastní hrneček a příbor. K dispozici budou sice i nějaké kelímky a plastové náčiní, ale je možné volit ekologičtější a pohodlnější variantu (kovový příbor vs. plastový).

Pro případ nutného nákupu funguje v Ondřejově večerka, která má otevřeno o víkendu do 17 hodin.
Doprava autem je možná po D1 (v případě průjezdnosti). Směrem od Prahy sjezd z patnáctého kilometru dálnice na Strančice, nebo až pak na dvacátém devátém na Chocerady. Od Brna sjezd na Chocerady, případně bližší sjezd na třicátém čtvrtém. Parkovat se dá u seminárky, nebo o kousek dále na parkovišti u Perkova dalekohledu.

Doprava vlaky a autobusy od Prahy hl.n.:
Metro C na konečnou stanici Háje, poté bus 383 směr Chocerady. Jede se na zastávku: Ondřejov náměstí; lze vystoupit i dřív na zastávce na znamení: Ondřejov, U pily. A pak pěšky asi 20-30 minut, podle rychlosti chodce. Pokud to časově vychází, je možné se rozhodnout spíše pro trasu s využitím vlaku jedoucího do Strančic, odtud pak jede ze severního autobusového terminálu návazný bus s číslem 490 (přes Ondřejov) směr Stříbrná Skalice. Vystupuje se opět na zastávce: Ondřejov náměstí; lze využít i bližší zastávku k areálu AsÚ, je na znamení: Ondřejov, Dlážděná.
Doporučujeme zakoupení jízdenky 7 zón/pásem za 54,- Kč, pro obě varianty cesty: metro+bus či vlak+bus. Jízdenka se označí jen 1x, platí i v dalším dopravním prostředku. Když je první dopravní prostředek vlak z hlavního nádraží, označí se jízdenka v označovači na začátku podchodu k nástupištím (je zhruba pod 1. nástupištěm).

Poplatek za seminář: dobrovolný 

Program semináře (změna programu vyhrazena)

Pátek 11. 10.

  • 16:00 průběžný příjezd a prezence účastníků
  • 17:00 Zahájení semináře
  • 17:15 Pavol Habuda - Asteroidy
  • 18:30 Večeře
  • 19.30 - všeobecná diskuze, pasivní fotbal (20.45)

Sobota 12. 10.

  • 9:00 Snídaně, příjezd a prezence účastníků
  • 10:00 Jiří Srba - Kometa C/2019 Q4 – návštěvník z jiného hvězdného systému?
  • 10:25 Michael Kročil - Pátrání po meteoritu Valeč
  • 10:50 Vladislav Slezák - Meteority Žebrák
  • 12:00 Oběd
  • 13:30 Martin Mašek - Pozorování astronomických cílů na dalekohledech FRAM
  • 14:45 Jiří Borovička - Atmosférická fragmentace meteoroidů
  • 15:40 Jan Kondziolka - Optické úkazy v atmosféře
  • 16:55 Jakub Černý - Historie KOPR
  • 18:30 Večeře
  • 19:30 Výbor SMPH, všeobecná diskuze
  • 20.00 Petr Scheirich (nepotvrzeno) - Bennu a Ryugu – světy z doby kamenné, 

Neděle 13. 10.

  • 9:00 Snídaně
  • 9:30 Ivo Míček - Kosmické smetí
  • 10:10 Jan Kondziolka - Co je vidět ve tmě?
  • 11:10 Závěr semináře 

Seminář SMPH 2018 v Ondřejově Autor: Martin Mašek
Seminář SMPH 2018 v Ondřejově
Autor: Martin Mašek



Převzato: Společnost pro meziplanetární hmotu



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Společnost pro meziplanetární hmotu, SMPH, Seminář SMPH


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »