Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jasná supernova v galaxii M101

Jasná supernova v galaxii M101

Snímek supernovy pořízený přes velký, 0.61m dalekohled vybavený CCD kamerou. Ostatní hvězdy, které jsou viditelné na pozadí M101 patří do naší Mléčné dráhy. Autor: Martin Mašek
Snímek supernovy pořízený přes velký, 0.61m dalekohled vybavený CCD kamerou. Ostatní hvězdy, které jsou viditelné na pozadí M101 patří do naší Mléčné dráhy.
Autor: Martin Mašek
Ve 101. objektu známého Messierova katalogu můžeme v těchto dnech pozorovat jasnou supernovu. Supernova byla objevena 24. srpna 2011 na observatoři Mt. Palomar v rámci projektu Palomar Trasient Factory, pomocí 1.2m dalekohledu. Objevený objekt dostal provizorní označení PTF11kly. Po potvrzení objevu získala supernova oficiální označení SN 2011fe.

Vývoj jasnosti supernovy 2011fe. Na grafu vidíme, jak supernova postupem času zjasňuje. Pozorování pochází od pozorovatelů Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS (http://var.astro.cz).
Vývoj jasnosti supernovy 2011fe. Na grafu vidíme, jak supernova postupem času zjasňuje. Pozorování pochází od pozorovatelů Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS (http://var.astro.cz).
V době objevu měla supernova jasnost 17,2 mag. Při pořízení prvních spekter se ukázalo, že se jedná o supernovu typu Ia. Jde tedy o výbuch bílého trpaslíka, který vysává hmotu z druhé hvězdy, se kterou tvoří pár. Tímto způsobem hmotnost trpaslíka roste. Když hmotnost překročí přibližně 1,4 hmotnosti Slunce, bílý trpaslík exploduje jako supernova. Všechny supernovy typu Ia vybuchují se stejnou energií. Díky tomu se tento typ supernov dá využít jako tzv. standardní svíčka pro měření vzdáleností ve vesmíru.

Jelikož je galaxie M101 relativně blízká, leží asi 21 milionů světelných let od Slunce, bylo již krátce po objevu jasné, že supernova zjasní natolik, že bude pozorovatelná i malými amatérskými dalekohledy.

Galaxie M101 se supernovou focená amatérským dalekohledem o průměru 80 mm. Autor: Lukáš Kalista
Galaxie M101 se supernovou focená amatérským dalekohledem o průměru 80 mm.
Autor: Lukáš Kalista
Supernova rychle zjasňovala. V těchto dnech dosahuje asi 10. hvězdné velikosti a nachází se poblíž maxima své jasnosti. Je to jedna z nejjasnějších supernov za posledních 15 let. Na tmavé obloze je snadno viditelná malými dalekohledy o průměru již kolem 50 mm (tedy např. loveckým triedrem 10x50).

Mapka oblohy s polohou galaxie M101. Zdroj: Stellarium.org.
Mapka oblohy s polohou galaxie M101. Zdroj: Stellarium.org.
Galaxie M101 se nachází v souhvězdí Velké Medvědice, v níž sedmice nejjasnější hvězd tvoří notorický známé uskupení Velký vůz. Dá se najít relativně snadno, neboť s hvězdami Alkaid (eta UMa) a Mizar (dzeta UMa) vytváří přibližně rovnostranný trojúhelník. M101 se v dalekohledech jeví jako mlhavá ploška o průměru asi 10 úhlových minut (třikrát menší, než průměr Měsíce v úplňku). Ve větších dalekohledech, o průměru od cca 20 cm, můžeme v galaxii spatřit i náznaky spirálních ramen. M101 má poměrně nízkou plošnou jasnost, pro její dobré pozorování je potřeba vyrazit na tmavou lokalitu, která není tolik zasažena světelným znečištěním. Na přesvětlené městské obloze se galaxie bude ztrácet v jasu pozadí. Samotná supernova vypadá jako hvězda nacházející se na okraji galaxie. Po dosažení maxima jasnosti bude supernova postupně slábnout. Neváhejte vytáhnout své dalekohledy a podívejte se na tento jedinečný úkaz!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.supernovae.net/sn2011/sn2011fe.html
[2] www.stellarium.org
[3] astronomia.zcu.cz/hvezdy/promenne/715-supernovy
[4] Vývoj jasu supernovy na var2.astro.cz




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH, SDM a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.



9. vesmírný týden 2020

9. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 2. do 1. 3. 2020. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a také některé komety. Ráno je vidět nejlépe Mars, ale vylézá také Jupiter a Saturn. Česká firma S.A.B. Aerospace dokončila přípravy vypouštěcího zařízení – dispenzeru – družic, určeného pro raketu Vega. Před 200 lety se narodil americký astronom, objevitel komet, Lewis A. Swift.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

B150 - Mořský koník

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2020 obdržel snímek „Mořský koník“, jehož autorem je Evžen Brunner   „Mořský koník“…. kde bychom jej asi měli hledat? Samozřejmě náš první pohled nejspíš zamíří opravdu kamsi do mořských hlubin. A při troše štěstí jej tam uvidíme. Spatřit

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLO 7

Další informace »