Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jasná supernova v galaxii M101

Jasná supernova v galaxii M101

Snímek supernovy pořízený přes velký, 0.61m dalekohled vybavený CCD kamerou. Ostatní hvězdy, které jsou viditelné na pozadí M101 patří do naší Mléčné dráhy. Autor: Martin Mašek
Snímek supernovy pořízený přes velký, 0.61m dalekohled vybavený CCD kamerou. Ostatní hvězdy, které jsou viditelné na pozadí M101 patří do naší Mléčné dráhy.
Autor: Martin Mašek
Ve 101. objektu známého Messierova katalogu můžeme v těchto dnech pozorovat jasnou supernovu. Supernova byla objevena 24. srpna 2011 na observatoři Mt. Palomar v rámci projektu Palomar Trasient Factory, pomocí 1.2m dalekohledu. Objevený objekt dostal provizorní označení PTF11kly. Po potvrzení objevu získala supernova oficiální označení SN 2011fe.

Vývoj jasnosti supernovy 2011fe. Na grafu vidíme, jak supernova postupem času zjasňuje. Pozorování pochází od pozorovatelů Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS (http://var.astro.cz).
Vývoj jasnosti supernovy 2011fe. Na grafu vidíme, jak supernova postupem času zjasňuje. Pozorování pochází od pozorovatelů Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS (http://var.astro.cz).
V době objevu měla supernova jasnost 17,2 mag. Při pořízení prvních spekter se ukázalo, že se jedná o supernovu typu Ia. Jde tedy o výbuch bílého trpaslíka, který vysává hmotu z druhé hvězdy, se kterou tvoří pár. Tímto způsobem hmotnost trpaslíka roste. Když hmotnost překročí přibližně 1,4 hmotnosti Slunce, bílý trpaslík exploduje jako supernova. Všechny supernovy typu Ia vybuchují se stejnou energií. Díky tomu se tento typ supernov dá využít jako tzv. standardní svíčka pro měření vzdáleností ve vesmíru.

Jelikož je galaxie M101 relativně blízká, leží asi 21 milionů světelných let od Slunce, bylo již krátce po objevu jasné, že supernova zjasní natolik, že bude pozorovatelná i malými amatérskými dalekohledy.

Galaxie M101 se supernovou focená amatérským dalekohledem o průměru 80 mm. Autor: Lukáš Kalista
Galaxie M101 se supernovou focená amatérským dalekohledem o průměru 80 mm.
Autor: Lukáš Kalista
Supernova rychle zjasňovala. V těchto dnech dosahuje asi 10. hvězdné velikosti a nachází se poblíž maxima své jasnosti. Je to jedna z nejjasnějších supernov za posledních 15 let. Na tmavé obloze je snadno viditelná malými dalekohledy o průměru již kolem 50 mm (tedy např. loveckým triedrem 10x50).

Mapka oblohy s polohou galaxie M101. Zdroj: Stellarium.org.
Mapka oblohy s polohou galaxie M101. Zdroj: Stellarium.org.
Galaxie M101 se nachází v souhvězdí Velké Medvědice, v níž sedmice nejjasnější hvězd tvoří notorický známé uskupení Velký vůz. Dá se najít relativně snadno, neboť s hvězdami Alkaid (eta UMa) a Mizar (dzeta UMa) vytváří přibližně rovnostranný trojúhelník. M101 se v dalekohledech jeví jako mlhavá ploška o průměru asi 10 úhlových minut (třikrát menší, než průměr Měsíce v úplňku). Ve větších dalekohledech, o průměru od cca 20 cm, můžeme v galaxii spatřit i náznaky spirálních ramen. M101 má poměrně nízkou plošnou jasnost, pro její dobré pozorování je potřeba vyrazit na tmavou lokalitu, která není tolik zasažena světelným znečištěním. Na přesvětlené městské obloze se galaxie bude ztrácet v jasu pozadí. Samotná supernova vypadá jako hvězda nacházející se na okraji galaxie. Po dosažení maxima jasnosti bude supernova postupně slábnout. Neváhejte vytáhnout své dalekohledy a podívejte se na tento jedinečný úkaz!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.supernovae.net/sn2011/sn2011fe.html
[2] www.stellarium.org
[3] astronomia.zcu.cz/hvezdy/promenne/715-supernovy
[4] Vývoj jasu supernovy na var2.astro.cz




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »