Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsme pozorovali komety v roce 2020

Jak jsme pozorovali komety v roce 2020

Obr. 1) Kometa C/2020 F3 (Neowise) – nejjasnější kometa roku 2020, jak ji zachytil robotický dalekohled FRAM na La Palmě, Kanárské ostrovy
Autor: FZU, Martin Mašek

Komety jsou nebeské objekty, u nichž mají svoji nezastupitelnou roli i amatérská pozorování. V České republice i na Slovensku působí několik pozorovatelů, kteří měřením jasností komet přispívají do mezinárodních databází. Pojďme se podívat, jak si naši pozorovatelé vedli v roce 2020.

 

Rokk 2020 nám po dlouhé době přinesl jasnou kometu, která byla pouhýma očima bezproblémově viditelná i z přesvětlených měst. V průběhu července jsme se mohli kochat krásnou C/2020 F3 (Neowise), která v největším lesku dosáhla zhruba 1,5 magnitudy (tehdy viditelná jen za ranního úsvitu). V půlce července se dostala výše nad obzor i během hlubší noci. Ale slábla poměrně rychle, již během tří týdnů se dostala mimo dosah viditelnosti pouhým okem.  Díky své jasnosti se stala nejpozorovanější kometou roku 2020. Celkem k ní bylo pořízeno 145 pozorování, z toho 87 měření přes elektronické snímače CCD/CMOS, dále 55 úspěšných vizuálních odhadů a 3 negativní odhady (kometa byla mimo vizuální dosah pozorovatele).

Druhou nejpozorovanější kometou roku byla C/2017 T2 (Panstarrs), která v maximu své jasnosti měla 8,5 mag. U ní se sešlo 117 pozorování, 59 CCD/CMOS měření a 57 vizuálních odhadů (+1 negativní odhad).

Třetí nejvíce pozorovanou vlasaticí je krátkoperiodická 29P/Schwassmann-Wachmann. Ta je známá svými relativně častými zjasněními (outbursty), při nichž se přechodně může dostat i do vizuálního dosahu s dalekohledy o průměru alespoň 10 cm. Nejvyšší zaznamenaná jasnost v roce 2020 byla okolo 12–13 mag (žádný extra mimořádný outburst nenastal). Všechna pořízená pozorování byla přes CCD, vizuální pozorovatelé se do jejího sledování nezapojili.

Mezi zajímavé komety patřily C/2019 Y4 (ATLAS) a C/2020 F8 (SWAN). U nich se původně očekávala poměrně vysoká jasnost. Ale obě komety se rozpadly ještě před průchodem přísluním. První z nich dosáhla 8 magnitudy, posléze byl pozorovatelný prachový oblak coby pozůstatek z rozpadlého jádra (celkem 62 pozorování, z toho 29 CCD/CMOS, 32 vizuálních a 1 negativní vizuální). Kometa SWAN dosáhla dokonce 5. hvězdné velikosti (to byla ještě objektem jižního nebe), po přechodu na severní polokouli začala postupně slábnout a měnit se na oblak prachu (celkem 40 pozorování, z toho 36 CCD/CMOS, 3 vizuální a 1 negativní vizuální).

Mezi další jasnější komety, které byly hojně pozorovány, patří: C/2019 U6 (Lemmon), 88P/Howell, C/2020 M3 (ATLAS), C/2019 Y1 (ATLAS) a 156P (Russell-LINEAR). Na začátku roku byla ještě, hluboko na jižní obloze, pozorovatelná zajímavost v podobě mezihvězdné komety 2I/Borisov (pouze CCD).

Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD/CMOS měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2020 Autor: SMPH
Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD/CMOS měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2020
Autor: SMPH

 

Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2010-2020 Autor: SMPH
Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2010-2020
Autor: SMPH

Do pozorování jasností komet se v roce 2020 zapojilo v Česku a Slovensku celkem 9 lidí, kteří zaslali svá měření či své odhady jasnosti. Nejaktivnějším pozorovatelem byl Martin Mašek s celkovým počtem 1054 pozorování (z toho je 1046 CCD/CMOS a 8 jsou vizuální odhady). Martin tak, stejně jako v roce 2019, překonal hranici 1000 měření/odhadů jasností komet v rámci jednoho roku. Druhým nejaktivnějším pozorovatelem byl Martin Lehký, který stihl zaslat 90 vizuálních odhadů. Více pozorování se od něj již bohužel nedočkáme, protože předčasně opustil tento svět ve věku 48 let.

Mezi aktivnější pozorovatele lze zařadit Marka Bielého s 39 vizuálními odhady a Tibora Csörgeie s 28 odhady.

Doufejme, že se stoupající trendy v počtech pozorování udrží a snad se dočkáme i pěkných a jasných komet.

Tabulka deseti celosvětově nejaktivnějších pozorovatelů jasnosti komet za rok 2020 Autor: SMPH
Tabulka deseti celosvětově nejaktivnějších pozorovatelů jasnosti komet za rok 2020
Autor: SMPH

Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2020 s počty CCD/CMOS měření či vizuálních odhadů (seřazeno dle celkového počtu pozorování). Autor: SMPH
Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2020 s počty CCD/CMOS měření či vizuálních odhadů (seřazeno dle celkového počtu pozorování).
Autor: SMPH

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] COBS



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 2I/Borisov, Kometa , Komety 2020


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »