Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.Kosmická sonda SOHO určená na výzkum Slunce pracuje více než 15 let. Přestože komety nejsou primárním cílem této kosmické sondy, tak za dobu své existence se stala nejúspěšnějším lovcem komet. V neděli 26. prosince 2010 byla objevena již 2000. SOHO kometa. A tento jubilejní nález pochází z Polska!
Družice SOHO. Zdroj: NASA.Dvoutisící kometu SOHO nalezl Polák Michal Kusiak na snímcích z koronografu LASCO C2. Koronograf je speciální přístroj na pozorování sluneční koróny. Terčík v koronografu zakrývá jasné Slunce a díky tomu lze nerušeně pozorovat sluneční okolí. Do zorného pole kosmické sondy SOHO se dostávají i komety. Dvoutisící SOHO kometa patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Jde o poměrně malá tělesa, která zjasní až v těsné blízkosti Slunce. Naprostá většina komet takový průlet nepřežije a vypaří se. Předpokládá se, že tyto minikomety mají svůj původ v jedné obří kometě, která se před několika tisíci roky rozpadla.
Objevit "SOHO" kometu může skutečně každý. Stačí k tomu jen přístup k internetu a velká trpělivost. Aktuální snímky z kosmické sondy jsou volně dostupné na internetu. Avšak nalézt kometu není jednoduché. Většina komet se jeví jen jako slabé flíčky. Mimo toho je na snímcích mnoho rušivých artefaktů od kosmického záření po vadné signály na čipu. Komety objevené ze snímků SOHO dostávají jméno podle kosmické sondy, nikoli podle jména toho, kdo kometu na snímcích objevil (jméno kometa po pozorovateli může získat jen tehdy, je-li jím objevena přímo, tj. s vlastním přístrojovým vybavením).
Poznámka redakce: Tímto objevem byla ukončena tipovací soutěž, ve které bylo možné získat velmi hodnotné ceny za odhad data, kdy bude 2000. kometa objevena. Nyní už se čeká jen na její vyhodnocení. Informace a výherce naleznete na stránce sohowww.nascom.nasa.gov/comet2000. Pokud jste tipovali a jste blízko tohoto data, budeme Vám držet palce!
Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové