Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dvoutisící kometa SOHO

Dvoutisící kometa SOHO

Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.
Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.
Kosmická sonda SOHO určená na výzkum Slunce pracuje více než 15 let. Přestože komety nejsou primárním cílem této kosmické sondy, tak za dobu své existence se stala nejúspěšnějším lovcem komet. V neděli 26. prosince 2010 byla objevena již 2000. SOHO kometa. A tento jubilejní nález pochází z Polska!

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Dvoutisící kometu SOHO nalezl Polák Michal Kusiak na snímcích z koronografu LASCO C2. Koronograf je speciální přístroj na pozorování sluneční koróny. Terčík v koronografu zakrývá jasné Slunce a díky tomu lze nerušeně pozorovat sluneční okolí. Do zorného pole kosmické sondy SOHO se dostávají i komety. Dvoutisící SOHO kometa patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Jde o poměrně malá tělesa, která zjasní až v těsné blízkosti Slunce. Naprostá většina komet takový průlet nepřežije a vypaří se. Předpokládá se, že tyto minikomety mají svůj původ v jedné obří kometě, která se před několika tisíci roky rozpadla.

Objevit "SOHO" kometu může skutečně každý. Stačí k tomu jen přístup k internetu a velká trpělivost. Aktuální snímky z kosmické sondy jsou volně dostupné na internetu. Avšak nalézt kometu není jednoduché. Většina komet se jeví jen jako slabé flíčky. Mimo toho je na snímcích mnoho rušivých artefaktů od kosmického záření po vadné signály na čipu. Komety objevené ze snímků SOHO dostávají jméno podle kosmické sondy, nikoli podle jména toho, kdo kometu na snímcích objevil (jméno kometa po pozorovateli může získat jen tehdy, je-li jím objevena přímo, tj. s vlastním přístrojovým vybavením).

Dokážete na animaci najít kometu?

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.nasa.gov/mission_pages/soho/comet-2000.html
[2] http://sungrazer.nrl.navy.mil/
[3] http://sohowww.nascom.nasa.gov/
[4] ftp://lasco6.nascom.nasa.gov/pub/lasco/lastimage/level_05/


Poznámka redakce: Tímto objevem byla ukončena tipovací soutěž, ve které bylo možné získat velmi hodnotné ceny za odhad data, kdy bude 2000. kometa objevena. Nyní už se čeká jen na její vyhodnocení. Informace a výherce naleznete na stránce sohowww.nascom.nasa.gov/comet2000. Pokud jste tipovali a jste blízko tohoto data, budeme Vám držet palce!




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: SOHO komety


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »