Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dvoutisící kometa SOHO

Dvoutisící kometa SOHO

Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.
Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.
Kosmická sonda SOHO určená na výzkum Slunce pracuje více než 15 let. Přestože komety nejsou primárním cílem této kosmické sondy, tak za dobu své existence se stala nejúspěšnějším lovcem komet. V neděli 26. prosince 2010 byla objevena již 2000. SOHO kometa. A tento jubilejní nález pochází z Polska!

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Dvoutisící kometu SOHO nalezl Polák Michal Kusiak na snímcích z koronografu LASCO C2. Koronograf je speciální přístroj na pozorování sluneční koróny. Terčík v koronografu zakrývá jasné Slunce a díky tomu lze nerušeně pozorovat sluneční okolí. Do zorného pole kosmické sondy SOHO se dostávají i komety. Dvoutisící SOHO kometa patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Jde o poměrně malá tělesa, která zjasní až v těsné blízkosti Slunce. Naprostá většina komet takový průlet nepřežije a vypaří se. Předpokládá se, že tyto minikomety mají svůj původ v jedné obří kometě, která se před několika tisíci roky rozpadla.

Objevit "SOHO" kometu může skutečně každý. Stačí k tomu jen přístup k internetu a velká trpělivost. Aktuální snímky z kosmické sondy jsou volně dostupné na internetu. Avšak nalézt kometu není jednoduché. Většina komet se jeví jen jako slabé flíčky. Mimo toho je na snímcích mnoho rušivých artefaktů od kosmického záření po vadné signály na čipu. Komety objevené ze snímků SOHO dostávají jméno podle kosmické sondy, nikoli podle jména toho, kdo kometu na snímcích objevil (jméno kometa po pozorovateli může získat jen tehdy, je-li jím objevena přímo, tj. s vlastním přístrojovým vybavením).

Dokážete na animaci najít kometu?

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.nasa.gov/mission_pages/soho/comet-2000.html
[2] http://sungrazer.nrl.navy.mil/
[3] http://sohowww.nascom.nasa.gov/
[4] ftp://lasco6.nascom.nasa.gov/pub/lasco/lastimage/level_05/


Poznámka redakce: Tímto objevem byla ukončena tipovací soutěž, ve které bylo možné získat velmi hodnotné ceny za odhad data, kdy bude 2000. kometa objevena. Nyní už se čeká jen na její vyhodnocení. Informace a výherce naleznete na stránce sohowww.nascom.nasa.gov/comet2000. Pokud jste tipovali a jste blízko tohoto data, budeme Vám držet palce!




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: SOHO komety


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »