Družice SOHO oslavila 20 let
V závěru roku 2015 si připomínáme jedno milé, kulaté výročí, které připadlo na 2. prosince. Tehdy na den přesně před 20 roky, 2. prosince 1995 byla vypuštěna jedna z nejúspěšnějších a doposud sloužících misí určených k výzkumu Slunce. Sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) se coby výsledek úzké spolupráce amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Evropské kosmické agentury (ESA) zařadila do flotily výzkumných laboratoří a teleskopů, které nám denodenně přinášejí informace o takzvaném kosmickém počasí. Její umístění v libračním bodě (L1), tedy v místě, kde se přesně vyvažuje přitažlivost Země a Slunce učinila za dlouhých 20 roků z této sondy nástroj, který nám pomohl blíže pochopit chování naší mateřské hvězdy.
Sonda SOHO je pro své účely vybevena širokým spektrem přístrojů, které z ní dělají bez nadsázky naše prodloužené oko. Díky dvojici koronografů LASCO C3 a LASCO C2, z něhož lze vidět kombinovanou oslavnou mozaiku vlevo, lze takřka v reálném čase sledovat dynamiku sluneční koróny, tedy sluneční atmosféry, která je lidskému zraku viditelná pouze při úplném zatmění Slunce nebo pomocí právě koronografů. Samozřejmostí je snímkování Slunce ve viditelném oboru spektra, kde jsou nejznatelnějšími projevy aktivity výrazné sluneční skvrny.
Velmi poutavá a vědecky hodnotná data přicházejí z kamer vybavených filtry, které zobrazují Slunce na vlnových délkách, jež jsou mimo rozsah běžně vnímaných lidským zrakem. Příkladem za všechny snímky jsou ty, které najdete na naší speciální stránce. Takto například vidímě Slunce zářit ve spektrální čáře vodíku H-alfa, ale i v jiných oborech spektra. V chromosféře tak můžeme spatřit smyčky protuberancí a vrcholky konvektivních proudů z nižších vrstev Slunce. Každý den je tak Slunce pod drobnohledem špičkově vybavené laboratoře, která na Zemi zasílá data od viditelného zaření přes UV a měření rychlosti slunečního větru až po měření oscilace Slunce.
Ačkoliv byla SOHO primárně určena k výzkumu Slunce, vydobyla si za dobu své činnosti jedno nečekané prvenství, jímž je největší počet objevených komet. Právě ve směru, kam míří objektivy SOHO, se každoročně objeví několik komet, z nichž některé svou životní pouť předčasně zakončí velmi blízkým průletem nad „povrchem“ Slunce, jako tomu bylo v případě předloňské „předvánoční“ komety C/2012 S1 ISON. Za dobu své činnosti tak SOHO objevila na 3000 komet, mezi nimiž bylo i mnoho takzvaných lízačů Slunce (tzv. komety Kreutzovy skupiny), a zrovna v úterý 8. prosince 2015 byli lidé prostřednictvím sondy svědky dalšího takového kometárního kamikaze. Nezbývá než popřát další minimálně jednu dekádu bezporuchvého provozu a mnoho cenných dat!
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky družice SOHO
Převzato: Hvězdárna a Astronomická společnost Pardubice