Pořádáte akci a hodila by se vám přednáška s astronomickou tématikou? Potřebujete doplnit výuku nad rámec informací uvedených v rámcovém vzdělávacím programu? Sháníte přednášejícího pro kroužek astronomie? Využijte naši databázi! Návod a pravidla.
Rok 2014 se zapsal do historie Afriky nechvalným rozšířením zákeřného viru ebola. Mnoho lidí s obavami odsoudilo Afriku coby destinaci pro cestu za exotikou. A přesto to byla velká škoda. Jižní Afrika - svět, v němž se střetává moderní civilizace s tradičním křováckým životem mezi divokou zvěří -...
Planetární mlhoviny Pavučina světla se mísí s tmou, signální hesla vysílá pustinou, o tom, že tu vyhasíná v krbu, o velkoleposti vesmírného trhu. A my v dálce stovek roků, žasneme nad krásou toků, jsou to křivky nádherné či jen klamy rozměrné? Za nimi jsme se nevydali, vše...
Na Mars lidé poletí poprvé nejspíše okolo roku 2035. Ale již dnes se na to musíme začít připravovat. Vědci musí vymyslet spoustu nových zařízení, přístrojů a strojů, technici musí najít nové materiály, které neselžou a vydrží dlouhou cestu vesmírem a ještě delší pobyt na nepříliš přívětivém...
Co je vidět na opravdu kvalitní noční obloze? Věděli jste, že vzduch může zářit? Viděli jste někdy světélkovat moře kolem Vás? Na to a mnohé další odpoví přednáška o tom, o co přicházíme kvůli světelnému znečištění.
Pokud jste nevěděli, že v naší Galaxie končí aktivní fázi evoluce 1 hvězda za rok a jen asi každá padesátá jako supernova, že supernovy obohacují mezihvězdnou látku o prvky těžší než helium, že rázové vlny vznikající na střetu rozpínajících se obálek supernov s oblaky chladného a relativně hustého...
Jak vypadá průměrná hvězda? Rozhodně ne jako naše Slunce! Typická hvězda je malá, rudá a divoká! Seznamte se s červenými trpaslíky a jejich planetami - těmi již objevenými i hypotetickými. Jsou to jen kusy vyprahlého kamene či koule horkých par a plynů, nebo by se mohly podobat Zemi?
Tehdejší Československo se stalo v roce 1978 třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana. Kosmonaut Vladimír Remek je ale pouze jednou českou stopou ve vesmíru. Těmi dalšími mohou být například i američtí astronauté Eugene Cernan, Jim Lovell nebo John Blaha, kteří se chlubí svými českými...
Tři záludné otázky připravované pro vědecko-populární knihu Astronomie - 100+1 dalších záludných otázek. 1) K čemu jsou nám hvězdy?, 2) K čemu by se nám hodil hnědý trpaslík? Třeba, aby se hodil do..., a 3) Kdy vlastně astronomové spí?
V roce 1980 šokovali vědeckou veřejnost čtyři američtí badatelé, kteří přišli s hypotézou o dopadu velkého mimozemského tělesa (kometárního jádra nebo planetky) na konci křídové periody před 66 miliony let. Tato srážka měla způsobit poslední hromadné vymírání druhů, které mimo jiné vyhubilo i...
Základní přednáška, která shrnuje nejnovější poznatky o vesmíru, které se v mnohém liší od informací uváděných ve školních učebnicích a zaprášených encyklopediích v našich rodinných knihovnách ...
Daleko od Evropy, jižně od rovníku a hluboko v Pacifiku leží oblast, která je na mapách světa zběžně značená až děsivou prázdnotou. Ale přesto právě v těchto světových končinách se rozkládají souostroví tak překrásná, že se bez nadsázky nazývají rájem. A ne jen pro svůj exotický kolorit, nýbrž i pro...
Již stovky let Představte si miniaturní svět o průměru pouhých 500 km, přesto se žhavým jádrem, běsnící geologií a rozsáhlým oceánem kapalné vody. Před patnácti lety všichni věděli, že je to nemožné. Dnes víme, že je to Saturnův měsíc Enceladus. Pozorování sondy Cassini nám ukázala, že oplývá vším,...
Exoplanety aneb Jsme ve vesmíru sami? (7., 8. třída; fyzika) Beseda o tom, jak vznikají planety, jak vznikla Sluneční soustava a o původu života na Zemi (na konci možnost ukázky meteoritů). Trvání: 45 min; mluvené slovo, Powerpoint
Známe už tisíce exoplanet, ale na které z nich se to může hemžit podobně jako na Zemi? Hledání planet u jiných hvězd je velmi mladý obor pozorovací astronomie, který se stále dynamicky vyvíjí. Metody hledání exoplanet se neustále zdokonalují a nově objevená tělesa i celé exoplanetární soustavy nás...
Protokol o aktérech a průběhu hvězdné dopravní nehody. Mohlo by k takové srážce vůbec dojít? Jak to chodí v kulových hvězdokupách? Modří tuláci a Hnědý trpaslík jako lžička. Kdo s kým? Jak to dopadne? - scénáře hvězdných havárií.
Hvězdy bývají mnohdy ještě i dnes označovány jako stálice. Můžeme to jistě chápat jako „básnickou licenci“, ale v minulosti to bylo skutečné synonymum, protože tzv. sféra stálic byla vnímána jako něco zcela neměnného a trvalého. Z dnešního pohledu je to velmi zvláštní, protože během lidského života...
Tři zamyšlení na témata: 1) Proč se nám hvězdy tolik líbí? 2) Hvězdy vnímané všemi smysly, a 3) K čemu jsou nám hvězdy? K přednášce na vyžádání dodám i její doslovný text.
Pod pojmem „průměr“ si asi většina z nás představí něco šedivého, obyčejného a snad i neskonale nudného. Všude kolem nás se to přece hemží samými superlativy: nejlepší, nejkrásnější, nejnovější, nejvýhodnější, nejlevnější nebo také nejúspěšnější, nejpopulárnější, nejsympatičtější, nejpohotovější ......
Přednáška pojednává o tom, jak by měla vypadat populární astronomická přednáška. Zabývá se mj. Cílem přednášky, Co přináší přednáška přednášejícímu?, pojednává o jazyku přednášky, o roli extemore, úvod a těle přednášky, o její délce, o tom jak bez úhon přežít diskusi k přednášce, o plánu přednášky,...
Jak se pozná meteorit po dopadu a jak vypadá po několika letech? Jak probíhá pád? Je horký? Je radioaktivní? Mýty a omyly, zajímavosti i praktické příklady včetně několika vzorků opravdových meteoritů k osahání, ukáže přednáška věnovaná pádům meteoritů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
