Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky

Přednášky

Pořádáte akci a hodila by se vám přednáška s astronomickou tématikou? Potřebujete doplnit výuku nad rámec informací uvedených v rámcovém vzdělávacím programu? Sháníte přednášejícího pro kroužek astronomie? Využijte naši databázi! Návod a pravidla.

Hledat v programu


Afrika 2014 aneb Kam ebola nevolá a u hvězd chraňte buvola
Přednášející: Petr Horálek

Afrika 2014 aneb Kam ebola nevolá a u hvězd chraňte buvola

Rok 2014 se zapsal do historie Afriky nechvalným rozšířením zákeřného viru ebola. Mnoho lidí s obavami odsoudilo Afriku coby destinaci pro cestu za exotikou. A přesto to byla velká škoda. Jižní Afrika - svět, v němž se střetává moderní civilizace s tradičním křováckým životem mezi divokou zvěří -...

Barevná poezie vesmíru
Přednášející: Tomáš Gráf

Barevná poezie vesmíru

Planetární mlhoviny Pavučina světla se mísí s tmou, signální hesla vysílá pustinou, o tom, že tu vyhasíná v krbu, o velkoleposti vesmírného trhu. A my v dálce stovek roků, žasneme nad krásou toků, jsou to křivky nádherné či jen klamy rozměrné? Za nimi jsme se nevydali, vše...

Cesta na Mars
Přednášející: Milan Halousek

Cesta na Mars

Na Mars lidé poletí poprvé nejspíše okolo roku 2035. Ale již dnes se na to musíme začít připravovat. Vědci musí vymyslet spoustu nových zařízení, přístrojů a strojů, technici musí najít nové materiály, které neselžou a vydrží dlouhou cestu vesmírem a ještě delší pobyt na nepříliš přívětivém...

Co je vidět ve tmě?
Přednášející: Jan Kondziolka

Co je vidět ve tmě?

Co je vidět na opravdu kvalitní noční obloze? Věděli jste, že vzduch může zářit? Viděli jste někdy světélkovat moře kolem Vás? Na to a mnohé další odpoví přednáška o tom, o co přicházíme kvůli světelnému znečištění. 

Čekání na supernovu
Přednášející: Tomáš Gráf

Čekání na supernovu

Pokud jste nevěděli, že v naší Galaxie končí aktivní fázi evoluce 1 hvězda za rok a jen asi každá padesátá jako supernova, že supernovy obohacují mezihvězdnou látku o prvky těžší než helium, že rázové vlny vznikající na střetu rozpínajících se obálek supernov s oblaky chladného a relativně hustého...

Červení trpaslíci
Přednášející: Tomáš Petrásek

Červení trpaslíci

Jak vypadá průměrná hvězda? Rozhodně ne jako naše Slunce! Typická hvězda je malá, rudá a divoká! Seznamte se s červenými trpaslíky a jejich planetami - těmi již objevenými i hypotetickými. Jsou to jen kusy vyprahlého kamene či koule horkých par a plynů, nebo by se mohly podobat Zemi?

Česká stopa ve vesmíru
Přednášející: Milan Halousek

Česká stopa ve vesmíru

Tehdejší Československo se stalo v roce 1978 třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana. Kosmonaut Vladimír Remek je ale pouze jednou českou stopou ve vesmíru. Těmi dalšími mohou být například i američtí astronauté Eugene Cernan, Jim Lovell nebo John Blaha, kteří se chlubí svými českými...

Další astronomické záludnosti
Přednášející: Zdeněk Mikulášek

Další astronomické záludnosti

Tři záludné otázky připravované pro vědecko-populární knihu Astronomie - 100+1 dalších záludných otázek. 1) K čemu jsou nám hvězdy?, 2) K čemu by se nám hodil hnědý trpaslík? Třeba, aby se hodil do..., a 3) Kdy vlastně astronomové spí?

Dnešní pohled na vesmír
Přednášející: Tomáš Gráf

Dnešní pohled na vesmír

Základní přednáška, která shrnuje nejnovější poznatky o vesmíru, které se v mnohém liší od informací uváděných ve školních učebnicích a zaprášených encyklopediích v našich rodinných knihovnách ...

Dobytí jižního hvězdnatého ráje
Přednášející: Petr Horálek

Dobytí jižního hvězdnatého ráje

Daleko od Evropy, jižně od rovníku a hluboko v Pacifiku leží oblast, která je na mapách světa zběžně značená až děsivou prázdnotou. Ale přesto právě v těchto světových končinách se rozkládají souostroví tak překrásná, že se bez nadsázky nazývají rájem. A ne jen pro svůj exotický kolorit, nýbrž i pro...

Enceladus: tajemství mimozemského oceánu
Přednášející: Tomáš Petrásek

Enceladus: tajemství mimozemského oceánu

Již stovky let Představte si miniaturní svět o průměru pouhých 500 km, přesto se žhavým jádrem, běsnící geologií a rozsáhlým oceánem kapalné vody. Před patnácti lety všichni věděli, že je to nemožné. Dnes víme, že je to Saturnův měsíc Enceladus. Pozorování sondy Cassini nám ukázala, že oplývá vším,...

Exoplanety aneb Jsme ve vesmíru sami?
Přednášející: Petr Horálek

Exoplanety aneb Jsme ve vesmíru sami?

Exoplanety aneb Jsme ve vesmíru sami? (7., 8. třída; fyzika) Beseda o tom, jak vznikají planety, jak vznikla Sluneční soustava a o původu života na Zemi (na konci možnost ukázky meteoritů). Trvání: 45 min; mluvené slovo, Powerpoint

Honba za dvojčetem Země
Přednášející: Tomáš Gráf

Honba za dvojčetem Země

Známe už tisíce exoplanet, ale na které z nich se to může hemžit podobně jako na Zemi? Hledání planet u jiných hvězd je velmi mladý obor pozorovací astronomie, který se stále dynamicky vyvíjí. Metody hledání exoplanet se neustále zdokonalují a nově objevená tělesa i celé exoplanetární soustavy nás...

Hvězdné metamorfózy
Přednášející: Tomáš Gráf

Hvězdné metamorfózy

Hvězdy bývají mnohdy ještě i dnes označovány jako stálice. Můžeme to jistě chápat jako „básnickou licenci“, ale v minulosti to bylo skutečné synonymum, protože tzv. sféra stálic byla vnímána jako něco zcela neměnného a trvalého. Z dnešního pohledu je to velmi zvláštní, protože během lidského života...

Hvězdy a my
Přednášející: Zdeněk Mikulášek

Hvězdy a my

Tři zamyšlení na témata: 1) Proč se nám hvězdy tolik líbí? 2) Hvězdy vnímané všemi smysly, a 3) K čemu jsou nám hvězdy? K přednášce na vyžádání dodám i její doslovný text.

Chvála průměru
Přednášející: Tomáš Gráf

Chvála průměru

Pod pojmem „průměr“ si asi většina z nás představí něco šedivého, obyčejného a snad i neskonale nudného. Všude kolem nás se to přece hemží samými superlativy: nejlepší, nejkrásnější, nejnovější, nejvýhodnější, nejlevnější nebo také nejúspěšnější, nejpopulárnější, nejsympatičtější, nejpohotovější ......

Jak na přednášku?
Přednášející: Zdeněk Mikulášek

Jak na přednášku?

Přednáška pojednává o tom, jak by měla vypadat populární astronomická přednáška. Zabývá se mj. Cílem přednášky, Co přináší přednáška přednášejícímu?, pojednává o jazyku přednášky, o roli extemore, úvod a těle přednášky, o její délce, o tom jak bez úhon přežít diskusi k přednášce, o plánu přednášky,...

Jak najít meteorit?
Přednášející: Jan Kondziolka

Jak najít meteorit?

Jak se pozná meteorit po dopadu a jak vypadá po několika letech? Jak probíhá pád? Je horký? Je radioaktivní? Mýty a omyly, zajímavosti i praktické příklady včetně několika vzorků opravdových meteoritů k osahání, ukáže přednáška věnovaná pádům meteoritů.

1 2 3 4


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »