Profily přednášejících
prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. (*1947) Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně Vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 1972 byl zaměstnance Hvězdárny a planetária v Brně, kde byl několik let i...
Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (*1979) Astronomický ústav Akademie věd České republiky Vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, v současnosti je vědeckým pracovníkem Oddělení meziplanetární hmoty ASU AV ČR. Odborně se věnuje planetkám, zejména těm...
Bc. Petr Horálek (*1986) popularizátor a fotograf Vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a po studiích se krátce věnoval profesionální astronomii jako pozorovatel bolidů v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a posléze jako odborný pracovník na Hvězdárně...
Bc. Jan Kondziolka (*1985) Vystudoval obor zdravotnický záchranář na Ostravské univerzitě. Nadšený amatérský astronom, iniciátor vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy. Věnuje se přednáškové a osvětové činnosti, a to jak v astronomii (pravidelně organizuje například astronomické dny v...
RNDr. Tomáš Petrásek, Ph. D. (*1984) Hvězdárna Ďáblice a Národní ústav duševního zdraví Klecany Vystudoval neurobiologii na Karlově univerzitě v Praze, kde získal v roce 2014 doktorát. V současné době pracuje na Hvězdárně Ďáblice Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem...
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (*1964) Filozoficko-přírodovědecká fakulta a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě Narodil se v Těškovicích, bydlí s rodinou v Opavě. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, tamtéž později absolvoval doktorandské...
Milan Halousek (*1961) je předsedou vzdělávacího spolku KOSMOS-NEWS, který si klade za cíl popularizaci kosmonautiky především mezi školní mládeží, ale i širokou veřejností. Je také předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti, zakládajícím členem českého Kosmo Klubu a...
RNDr. Vladimír Socha (*1982) Hvězdárna a planetárium Hradec Králové a Univerzita Hradec Králové Vystudoval Univerzitu Hradec Králové, kde mimo jiné v současnosti též působí jako lektor a pedagog. Je autorem rozsáhlého souboru populárně-naučné literatury a aktivním popularizátorem oboru...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
