Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (*1964)
Filozoficko-přírodovědecká fakulta a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě

Narodil se v Těškovicích, bydlí s rodinou v Opavě. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, tamtéž později absolvoval doktorandské studium (obor teoretická fyzika a astrofyzika). Asi 27 let pracoval v planetáriu v Ostravě, v letech 1992 až 2014 jako vedoucí tohoto oddělení. Externě přednášel základy astronomie a astrofyziky na Ostravské univerzitě (1992 - 2017). Od roku 2015 působí na Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde vyučuje například praktickou astronomii nebo popularizaci astronomie, má na starosti WHOO! a Unisféru. Od roku 2017 působí tamtéž i jako proděkan pro informace a rozvoj. 

Je členem ČAS a v roce 2007 inicioval v rámci této organizace vznik středoškolské kategorie Astronomické olympiády a od té doby se podílí na jejím obsahovém i organizačním zajištění, také jako člen Ústřední komise AO. Je také členem IPS (komise pro vzdělávání), GLPA a spolupracuje s GDP.

Má v oblibě Kurta Vonneguta, Jana Wericha, Joana Miró, funkcionalismus, Beatles, brokolici a internet. Nemá rád Aloise Jiráska, humor Petra Novotného, socialistický realismus, dechovku, koprovku a písemné zkoušení.


Kontakt na přednášejícího
tgraf@volny.cz +420 734268124

Podmínky přednášejícího
podmínky vždy dohodou

Finanční podmínky
cena podle dohody

Přednášky od přednášejícího

Dnešní pohled na vesmír

Dnešní pohled na vesmír

Základní přednáška, která shrnuje nejnovější poznatky o vesmíru, které se v mnohém liší od informací uváděných ve školních učebnicích a zaprášených encyklopediích v našich rodinných knihovnách ...

Barevná poezie vesmíru

Barevná poezie vesmíru

Planetární mlhoviny Pavučina světla se mísí s tmou, signální hesla vysílá pustinou, o tom, že tu vyhasíná v krbu, o velkoleposti vesmírného trhu. A my v dálce stovek roků, žasneme nad krásou toků, jsou to křivky nádherné či jen klamy rozměrné? Za nimi jsme se nevydali, vše...

Čekání na supernovu

Čekání na supernovu

Pokud jste nevěděli, že v naší Galaxie končí aktivní fázi evoluce 1 hvězda za rok a jen asi každá padesátá jako supernova, že supernovy obohacují mezihvězdnou látku o prvky těžší než helium, že rázové vlny vznikající na střetu rozpínajících se obálek supernov s oblaky chladného a relativně hustého...

Chvála průměru

Chvála průměru

Pod pojmem „průměr“ si asi většina z nás představí něco šedivého, obyčejného a snad i neskonale nudného. Všude kolem nás se to přece hemží samými superlativy: nejlepší, nejkrásnější, nejnovější, nejvýhodnější, nejlevnější nebo také nejúspěšnější, nejpopulárnější, nejsympatičtější, nejpohotovější ......

Honba za dvojčetem Země

Honba za dvojčetem Země

Známe už tisíce exoplanet, ale na které z nich se to může hemžit podobně jako na Zemi? Hledání planet u jiných hvězd je velmi mladý obor pozorovací astronomie, který se stále dynamicky vyvíjí. Metody hledání exoplanet se neustále zdokonalují a nově objevená tělesa i celé exoplanetární soustavy nás...

Hvězdné metamorfózy

Hvězdné metamorfózy

Hvězdy bývají mnohdy ještě i dnes označovány jako stálice. Můžeme to jistě chápat jako „básnickou licenci“, ale v minulosti to bylo skutečné synonymum, protože tzv. sféra stálic byla vnímána jako něco zcela neměnného a trvalého. Z dnešního pohledu je to velmi zvláštní, protože během lidského života...

Jak vykouzlit hvězdné nebe

Jak vykouzlit hvězdné nebe

Přednáška o vzniku, vývoji a fungování planetária jako nejnázornější astronomické pomůcky, která se ve své digitální podobě, tedy sférické projekci, stala dokonalým imerzivním médiem (nejen) pro popularizaci přírodních věd.

Messierův maratón

Messierův maratón

Představíme si různorodost objektů nejslavnějšího astronomického katalogu a připravíme se na jejich pozorování v průběhu jedné noci. Nebudeme sice potřebovat tretry ani maséra, ale výzva je to výjimečná. Každoročně v březnu!

Mira a hvězdy jí podobné

Mira a hvězdy jí podobné

První objevená periodicky proměnná hvězda v Evropě má pro nás i po více než čtyř stoletích, co ji známe, stále nová a nová překvapení. A tak zůstává věrná svému jménu Mira, tedy Podivuhodná.

Mnohobarevnost vesmíru - co všechno se skrývá za strohou zkratkou UVOIR?

Mnohobarevnost vesmíru - co všechno se skrývá za strohou zkratkou UVOIR?

Co si pod tak obecným názvem představit? Vždyť samotné slovo „m n o h o b a r e v n o s t“ je svým významem velmi pestré. Může předznamenávat skutečné putování za jednotlivými barevnými odstíny vesmíru nebo stejně tak dobře v přeneseném smyslu slova pídění za pestrostí vesmíru ve smyslu jeho ohromné...

K čemu jsou dobré uhlíkové hvězdy?

K čemu jsou dobré uhlíkové hvězdy?

Možná jste o nich nikdy neslyšeli, možná si řeknete, že jsou asi k ničemu, ale věděli jste, že bez nich by například vůbec neexistovali astronomové?

Největší astronomické oči

Největší astronomické oči

Velké moderní dalekohledy, to jsou většinou ty nejmodernější technologie umístěné na těch nejodlehlejších místech na zemském povrchu, jaká si vůbec umíme představit. Ale jaká byla cesta od kukátka, kterým se v sedmnáctém století podíval člověk poprvé na hvězdnou oblohu, až ke gigantickým teleskopům...

Optické jevy v atmosféře

Optické jevy v atmosféře

Optické jevy v atmosféře mají velmi různorodou fyzikální podstatu. Mnohé z nich jsou pro pozorovatele velmi atraktivní nejen k přímému pozorování, ale také jako náměty k fotografování nebo natáčení. Společně se projdeme „zahradou“ optických jevů, ve které nebudou chybět takové exempláře, jako jsou...



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »