Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (*1964)
Filozoficko-přírodovědecká fakulta a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě

Narodil se v Těškovicích, bydlí s rodinou v Opavě. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, tamtéž později absolvoval doktorandské studium (obor teoretická fyzika a astrofyzika). Asi 27 let pracoval v planetáriu v Ostravě, v letech 1992 až 2014 jako vedoucí tohoto oddělení. Externě přednášel základy astronomie a astrofyziky na Ostravské univerzitě (1992 - 2017). Od roku 2015 působí na Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde vyučuje například praktickou astronomii nebo popularizaci astronomie, má na starosti WHOO! a Unisféru. Od roku 2017 působí tamtéž i jako proděkan pro informace a rozvoj. 

Je členem ČAS a v roce 2007 inicioval v rámci této organizace vznik středoškolské kategorie Astronomické olympiády a od té doby se podílí na jejím obsahovém i organizačním zajištění, také jako člen Ústřední komise AO. Je také členem IPS (komise pro vzdělávání), GLPA a spolupracuje s GDP.

Má v oblibě Kurta Vonneguta, Jana Wericha, Joana Miró, funkcionalismus, Beatles, brokolici a internet. Nemá rád Aloise Jiráska, humor Petra Novotného, socialistický realismus, dechovku, koprovku a písemné zkoušení.


Kontakt na přednášejícího
tgraf@volny.cz +420 734268124

Podmínky přednášejícího
podmínky vždy dohodou

Finanční podmínky
cena podle dohody

Přednášky od přednášejícího

Dnešní pohled na vesmír

Dnešní pohled na vesmír

Základní přednáška, která shrnuje nejnovější poznatky o vesmíru, které se v mnohém liší od informací uváděných ve školních učebnicích a zaprášených encyklopediích v našich rodinných knihovnách ...

Barevná poezie vesmíru

Barevná poezie vesmíru

Planetární mlhoviny Pavučina světla se mísí s tmou, signální hesla vysílá pustinou, o tom, že tu vyhasíná v krbu, o velkoleposti vesmírného trhu. A my v dálce stovek roků, žasneme nad krásou toků, jsou to křivky nádherné či jen klamy rozměrné? Za nimi jsme se nevydali, vše...

Čekání na supernovu

Čekání na supernovu

Pokud jste nevěděli, že v naší Galaxie končí aktivní fázi evoluce 1 hvězda za rok a jen asi každá padesátá jako supernova, že supernovy obohacují mezihvězdnou látku o prvky těžší než helium, že rázové vlny vznikající na střetu rozpínajících se obálek supernov s oblaky chladného a relativně hustého...

Chvála průměru

Chvála průměru

Pod pojmem „průměr“ si asi většina z nás představí něco šedivého, obyčejného a snad i neskonale nudného. Všude kolem nás se to přece hemží samými superlativy: nejlepší, nejkrásnější, nejnovější, nejvýhodnější, nejlevnější nebo také nejúspěšnější, nejpopulárnější, nejsympatičtější, nejpohotovější ......

Honba za dvojčetem Země

Honba za dvojčetem Země

Známe už tisíce exoplanet, ale na které z nich se to může hemžit podobně jako na Zemi? Hledání planet u jiných hvězd je velmi mladý obor pozorovací astronomie, který se stále dynamicky vyvíjí. Metody hledání exoplanet se neustále zdokonalují a nově objevená tělesa i celé exoplanetární soustavy nás...

Hvězdné metamorfózy

Hvězdné metamorfózy

Hvězdy bývají mnohdy ještě i dnes označovány jako stálice. Můžeme to jistě chápat jako „básnickou licenci“, ale v minulosti to bylo skutečné synonymum, protože tzv. sféra stálic byla vnímána jako něco zcela neměnného a trvalého. Z dnešního pohledu je to velmi zvláštní, protože během lidského života...

Jak vykouzlit hvězdné nebe

Jak vykouzlit hvězdné nebe

Přednáška o vzniku, vývoji a fungování planetária jako nejnázornější astronomické pomůcky, která se ve své digitální podobě, tedy sférické projekci, stala dokonalým imerzivním médiem (nejen) pro popularizaci přírodních věd.

Messierův maratón

Messierův maratón

Představíme si různorodost objektů nejslavnějšího astronomického katalogu a připravíme se na jejich pozorování v průběhu jedné noci. Nebudeme sice potřebovat tretry ani maséra, ale výzva je to výjimečná. Každoročně v březnu!

Mira a hvězdy jí podobné

Mira a hvězdy jí podobné

První objevená periodicky proměnná hvězda v Evropě má pro nás i po více než čtyř stoletích, co ji známe, stále nová a nová překvapení. A tak zůstává věrná svému jménu Mira, tedy Podivuhodná.

Mnohobarevnost vesmíru - co všechno se skrývá za strohou zkratkou UVOIR?

Mnohobarevnost vesmíru - co všechno se skrývá za strohou zkratkou UVOIR?

Co si pod tak obecným názvem představit? Vždyť samotné slovo „m n o h o b a r e v n o s t“ je svým významem velmi pestré. Může předznamenávat skutečné putování za jednotlivými barevnými odstíny vesmíru nebo stejně tak dobře v přeneseném smyslu slova pídění za pestrostí vesmíru ve smyslu jeho ohromné...

K čemu jsou dobré uhlíkové hvězdy?

K čemu jsou dobré uhlíkové hvězdy?

Možná jste o nich nikdy neslyšeli, možná si řeknete, že jsou asi k ničemu, ale věděli jste, že bez nich by například vůbec neexistovali astronomové?

Největší astronomické oči

Největší astronomické oči

Velké moderní dalekohledy, to jsou většinou ty nejmodernější technologie umístěné na těch nejodlehlejších místech na zemském povrchu, jaká si vůbec umíme představit. Ale jaká byla cesta od kukátka, kterým se v sedmnáctém století podíval člověk poprvé na hvězdnou oblohu, až ke gigantickým teleskopům...

Optické jevy v atmosféře

Optické jevy v atmosféře

Optické jevy v atmosféře mají velmi různorodou fyzikální podstatu. Mnohé z nich jsou pro pozorovatele velmi atraktivní nejen k přímému pozorování, ale také jako náměty k fotografování nebo natáčení. Společně se projdeme „zahradou“ optických jevů, ve které nebudou chybět takové exempláře, jako jsou...



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »