Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Mnohobarevnost vesmíru - co všechno se skrývá za strohou zkratkou UVOIR?

Mnohobarevnost vesmíru - co všechno se skrývá za strohou zkratkou UVOIR?

Přednášející
Tomáš Gráf

Mnohobarevnost vesmíru - co všechno se skrývá za strohou zkratkou UVOIR?

Co si pod tak obecným názvem představit? Vždyť samotné slovo „m n o h o b a r e v n o s t“ je svým významem velmi pestré. Může předznamenávat skutečné putování za jednotlivými barevnými odstíny vesmíru nebo stejně tak dobře v přeneseném smyslu slova pídění za pestrostí vesmíru ve smyslu jeho ohromné členitosti a neustálých přerodů a změn. Docela jistě však může mnohobarevnost vesmíru znamenat i mnohobarevnost pohledů člověka na něj. A o tom jsem chtěl, aby byla tato přednáška především. O neustálém rozšiřování pohledu člověka na vesmír, o rozšiřování spektrálního oboru, ve kterém je vesmír člověkem zkoumán a o rozšiřování lidských obzorů, které taková činnost přináší, protože umožňuje lépe pochopit věci již dříve známé a dokonce také objevit vazby dříve netušené. A tak v jistém smyslu může mnohobarevnost pohledů člověka na mnohobarevný vesmír ukončit naše snahy o tak pohodlné a jednoduché černobílé vidění světa kolem nás. Dvojsmyslnost této věty už ale raději rozebírat nebudeme ...  

Typ přednášky
Populární přednáška
Kraje
Hl. m. Praha, Jihomoravský kraj, Královéhradecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Vysočina, Zlínský kraj
Klíčová slova
přístroje, hvězdy, historie, osobnosti
Doporučený okruh posluchačů
střední školy, gymnázia, vysoké školy, zájemci o astronomii, široká veřejnost
Jazyk přednášky
čeština
Obsahuje přednáška nestandardní nebo neobvyklý pohled na problematiku?
Ne
Kontakt na přednášejícího
tgraf@volny.cz +420 734268124
Podmínky přednášejícího
podmínky vždy dohodou
Finanční podmínky
cena podle dohody


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »