< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nepropásněte Dny otevřených dveří Astronomického ústavu na pražském Spořilově
Pavel Suchan Vytisknout článek

Nepropásněte Dny otevřených dveří Astronomického ústavu na pražském Spořilově

Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově.
Autor: Pavel Suchan

Pražské pracoviště Astronomického ústavu AV ČR, kde sídlí Oddělení galaxií a planetárních systémů, představí ve dnech 11. a 12. listopadu 2016 témata svých vědeckých skupin v přednáškách a nabídne pozorování dalekohledem z kopule a terasy. Nebude chybět ani program pro nejmenší.

Program

Pátek 11. listopadu 2016

  • 9:30 a 11:00
    Přednáška pro ZŠ "Pozorování vesmíru", doplněno pozorováním slunečních skvrn dalekohledem na terase nebo v případě zatažené oblohy města dalekohledem z kopule jako ukázka schopnosti různých dalekohledů.
  • 16:00
    Otevření Astronomického pavilonu, prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů, pozorování dalekohledy na terase a v kopuli.
  • 16:30 až 20:30
    přednášky pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů:

    • 16:30 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. - Galaxie a planetární soustavy v Praze a Ondřejově aneb představení oddělení galaxií a planetárních systémů

    • 17:00 RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. - Proměny klasifikace galaxií

    • 18:30 Mgr. František Dinnbier - Jak hvězdy rozbíjí molekulová oblaka

    • 19:30 Mgr. Jiří Horák, Ph.D. - O vesmíru a geometrii.

A dále následuje až do 22 hodin pro zájemce vždy krátká úvodní prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů a pozorování noční oblohy dalekohledem, v případě zatažené oblohy pouze pozemských objektů. Za deště se nepozoruje.

Sobota 12. listopadu 2016

  • 10:00
    Otevření Astronomického pavilonu, prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů, pozorování dalekohledy na terase a v kopuli.
  • 10:30 až 14:00
    Přednášky pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů:

    • 10:30 prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.  - Co gravitační a další data prozrazují o tom, co je našim zrakům ukryto pod ledem Antarktidy

    • 12:00 RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. - Černé díry v éře rentgenové astronomie a prvních detekcí gravitačních vln

  • Od 10:00 do 14:00
    bude také možné pozorovat dalekohledy z kopule a terasy - Slunce se slunečními skvrnami - a také využijeme výhledu na Prahu na pozorování města. V případě zatažené oblohy budou na programu pouze pozemské objekty jako ukázka schopnosti různých dalekohledů. Za deště se nepozoruje.
  • Od 10:00 do 12:00
    hodin také program pro děti ve znamení "rodiče na přednášku, děti zabavíme".

Video: Astronomický ústav na Spořilově a v Ondřejově

Kontakt a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 226 258 411, 737 322 815

Datum a doba konání:
11. listopadu 2016, 16 – 22 hodin
12. listopadu 2016, 10 – 14 hodin
+ pro školy navíc 11. listopadu 2016, 9:30 – 13 hodin

Webové stránky ústavu: www.asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vědecká oddělení Astronomického ústavu AV ČR
[2] Astronomický ústav: Představujeme se

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Další články autora (360)

Štítky: Přednášky, Den otevřených dveří, Astronomický ústav AV ČR

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »