Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Návod a pravidla

Návod a pravidla

Jak funguje seznam přednášek?

Česká astronomická společnost nabízí tuto databázi jako rozcestník. Objednatel přednášky si vyhledá vystoupení podle svých požadavků a dále již komunikuje přímo s přednášejícím, u něhož si přednášku objedná. Přednášející na sebe přímo poskytují kontakt a sdělují i podmínky, za nichž přednášku pronesou. Domluva konkrétní realizace je již jen na dohodě mezi objednatelem a přednášejícím, Česká astronomická společnost do tohoto procesu nijak nevstupuje ani z něho nemá žádné výhody. 

Přesto bychom rádi požádali o zpětnou vazbu, která poslouží dalším objednatelům, ale možná i vám. Zašlete své hodnocení (postačí známka jako ve škole) na adresu správce této databáze. Vaše hodnocení se objeví jako součást sumární známky zobrazované u přednášky, nikde nebude uvedeno jmenovitě. 

Budeme také rádi, když nás (čistě pro vyhodnocení funkčnosti tohoto portálu) informujete, že u vás přednáška proběhla. Postačí krátký email na adresu správce.

Jak vložím svoji přednášku do databáze?

Z důvodu minimalizace spamu a nekvalitních vstupů je vkládání do databáze moderováno. Je třeba vyplnit položky návrhového formuláře a tento odeslat emailem správci databáze. Jste-li nový přednášející, který ještě do databáze přednášky neodesílal, budeme též potřebovat stručnou anotaci o vás samotných. Ke každé přednášce je vhodné dodat ilustrační (čtvercový) obrázek. 

Jaké přednášky jsou vhodné?

Databáze je omezena striktně na přednášky s tématy souvisejícími s vesmírem a jeho výzkumem. Nebráníme se ani kontroverzním tématům nebo jiným pohledům na věci standardně vykládané jinak, tato skutečnost ale musí být potenciálním posluchačům známa předem. Přednášející by také měli tuto skutečnost vzít v úvahu a během svého vystoupení například uvést srovnání svého pohledu s pohledem převažujícím ve vědecké komunitě.

Mohu být přednášejícím?

Přednášející se neomezují jen na profesionální astronomické pracovníky, ať již vědce nebo pracovníky hvězdáren a planetárií. Šikovní přednášející z řad nadšenců se též kvalifikují. Pokud je ovšem vaše osoba ne zcela známa, možná budeme chtít doporučení.

Může být moje přednáška z databáze vyloučena?

Databáze je moderována správcem. Pokud přednáška nesplňuje základní kladené požadavky (např. je zcela mimo astronomické obory nebo nabízí zjevnou pavědu), nemusí být do databáze vůbec zařazena. Budou-li na přednášku výhradně výrazně záporné ohlasy, může být z databáze vyřazena. Prvním soudcem je správce databáze, odvolacím orgánem, který též rozhoduje sporné případy, bude Výkonný výbor ČAS.

Proč musím vyplňovat návrhový formulář?

Struktura databáze přednášek je koncipována tak, aby již v okamžiku hledání ze strany objednatele byly omezeny následné zbytečné dotazy. Již z databáze tedy objednatel ví, kam je ochoten přednášející přijet, co bude k přenášce potřebovat a kolik jej může vystoupení stát. Klíčová slova umožňují požadavek tématicky omezit. Cílový okruh posluchačů pomáhá předejít zklamáním na posluchačské straně. Vymezení, zda jde o přednášku odbornou, populární nebo výukovou, určuje předpokládanou odbornou úroveň přednášky. 

Co všechno musím dodat, aby byla moje přednáška zařazena do seznamu?

V prvé řadě je to vyplněný návrhový formulář, pro každou nabízenou přednášku jeden separátní. Ve formuláři by měly být vyplněny všechny položky. Důležitá je anotace a volba klíčových slov (tedy témat, kterých se přednáška dotýká) a předpokládaná cílová skupina. Je více než doporučeno správně označit i krajovou působnost (nebo pouhé "Celá ČR") a vyplnit podmínky za jakých se může přednáška uskutečnit a případně vaši cenovou nabídku (není-li to pro vás důležité, ponechte "cena dohodou"). Je vhodné např. uvést, zda budete požadovat extra proplacení cestovného. Ke každé přednášce přiložte ilustrační obrázek - lidé se dnes rozhodují i podle něj. Obrázek bude v seznamu čtvercový, takže je vhodné, pokud jej dodáte ve finální formě. Nečtvercové obrázky bude správce nucen oříznout. 

Pokud podáváte do databáze svoji první přednášku, budeme od vás potřebovat ještě několik informací o vás samotných. Jméno (případně s tituly a rokem narození), pokud je to relevantní (zejména v případě pedagogů, vědců a pracovníků planetárií a podobných institucí neformálního vzdělávání) zaměstnavatele. Ve stručnosti uveďte svoji profesní cestu (např. co jste studovali, kde jste působili) a svůj odborný zájem. Dva až tři odstavce budou nejspíše dostačující. Nevadí-li vám to, připojte svoji fotografii.

To vše zašlete emailem na adresu správce databáze a vyčkejte zpracování.  Správce se vám ozve zpět v případě nejasností a také, až všechny nabízené přednášky zpracuje a uloží do databáze. Je možné, že při zpracování dojde k drobným změnám ve formulacích. 

Přednášku již nechci nabízet nebo chci její nabídku pozastavit

Ozvěte se správci. Ten podle vašich pokynů přednášku buď zcela vymaže, nebo ji jen dočasně zneviditelní. Po dalším pokynu ji pak může opětovně zviditelnit. 

Mám svůj seznam přednášek a jsem plně vytížen, proč bych si měl dát práci s vyplňováním formulářů?

Gratulujeme. Vám náš portál zřejmě nenabídne nic podstatného. Snad jen potenciální posluchače, kteří třeba o vašem seznamu nevědí.

Dotazy, nejasnosti, stížnosti?

Pište primárně emailem na adresu správce: Michal Švanda, michal@astronomie.cz. Stížnosti na činnost správce by měly být směrovány Výkonnému výboru ČAS. 



Štítky: Přednášky


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »