Chvála průměru

Pod pojmem „průměr“ si asi většina z nás představí něco šedivého, obyčejného a snad i neskonale nudného. Všude kolem nás se to přece hemží samými superlativy: nejlepší, nejkrásnější, nejnovější, nejvýhodnější, nejlevnější nebo také nejúspěšnější, nejpopulárnější, nejsympatičtější, nejpohotovější ... a tak bychom mohli pokračovat. Žijeme ve světě, který se žene za extrémy všeho druhu jako hladový vlk za svou kořistí.
Jen jako odstrašující příklad tu a tam zaslechneme v reklamě srovnání nějakého toho nejnovějšího, nejlepšího a pochopitelně i nejlevnějšího výrobku s výrobkem „běžným“. Má se samozřejmě na mysli výrobek „průměrný“ někdy také označitelný jako „typický“.
Ovšem nenechme se zmást! Různé „průměry“ (a mnohdy také „průměrnosti“) nás pronásledují přece celý život.
Ve škole nám pravidelně počítali průměr z našich známek. Sdělovací prostředky chrlí údaje o průměrných platech, důchodech nebo úsporách. V novinách čteme o prodlužování průměrné délky života. Zjišťujeme, že se zvětšuje průměrné zadlužení obyvatel naší republiky. A dokonce se mnohdy porovnávají celé státy podle průměrné spotřeby piva, vína a další plejády nápojů či pochutin. 
Co nás tak fascinuje na průměru?
Možná je to podvědomá touha soupeřit. Stále se s někým nebo něčím porovnávat. Jenže stejně tak to může být zoufalá snaha po orientaci v záplavě dat, jež se na nás valí prakticky od narození. Nač se zabývat detaily různorodosti přírody, společnosti nebo vesmíru? Stačí si udělat nějaké zjednodušené schéma či šablonu. Pak je vše snazší. Hotová idylka!
Jenže ne nadarmo se říká, že známe tři druhy lží – milosrdnou, nemilosrdnou a statistickou. A průměr, zejména aritmetický, no to je přece srdce většiny statistických výpočtů. Každé hodnocení totiž záleží na volbě parametrů, kterými jev popíšeme nebo hodnotíme. A tak i exaktními postupy lze podle potřeby mnohé vylepšit nebo naopak.
Jestliže se setkáme se slovem „průměr“ nebo „průměrný“, pak bychom asi vždy měli rozlišit, zda se jedná o subjektivní hodnocení (například film, který byl pro vašeho známého pouze „průměrný“ vás může neskutečně nadchnout) nebo je tím výrazem myšlen skutečně  pojem z popisné statistiky. Pak by mohl mít hned celou řadu přívlastků, velmi často se používá tzv. aritmetický průměr. Ovšem i tak exaktní pojetí má svá úskalí. Vypovídací hodnota aritmetického průměru může být v některých případech prakticky rovna nule. K čemu vám bude například průměrné telefonní číslo ze všech čísel v republice? Jakou cenu má průměrné rodné číslo? Co se dozvíme z údaje o průměrné barvě vesmíru?
Asi nedokážeme určit, kolikrát se průměrně během života setkáme s „průměrem“, ale docela jistě to nebude ve srovnání s jinými pojmy číslo nijak podprůměrné.

 

Typ přednášky
Populární přednáška

Kraje
Zlínský kraj, Vysočina, Pardubický kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Královéhradecký kraj, Jihomoravský kraj, Hl. m. Praha

Klíčová slova
planetky, komety, meteory, planety a měsíce planet, hvězdy, exoplanety

Doporučený okruh posluchačů
široká veřejnost, zájemci o astronomii, vysoké školy, gymnázia, střední školy

Jazyk přednášky
čeština

Obsahuje přednáška nestandardní nebo neobvyklý pohled na problematiku?
Ne

Kontakt na přednášejícího
tgraf@volny.cz +420 734268124

Podmínky přednášejícího
podmínky vždy dohodou

Finanční podmínky
cena podle dohody