Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Petr Scheirich

Petr Scheirich

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (*1979)
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, v současnosti je vědeckým pracovníkem Oddělení meziplanetární hmoty ASU AV ČR. Odborně se věnuje planetkám, zejména těm vícenásobným. Je předsedou Amatérské prohlídky oblohy (sekce ČAS), členem Výkonného výboru ČAS, členem Společnosti pro meziplanetární hmotu a hlavním vedoucím Astronomické expedice. 

Astronomii, zejména tu planetkovou, popularizuje formou článků i přednášek pro veřejnost. Jeho koníčkem je též astronavigace, o níž také přednáší, je vlastníkem lodního průkazu kapitána. Ve volných chvílích se věnuje turistice a lezení po stromech.

Záznam odborných prací v NASA ADS.


Kontakt na přednášejícího
petr.scheirich@gmail.com

Podmínky přednášejícího
Celá ČR. Požaduji kompenzaci jízdních nákladů (pojedu autem), ale lze domluvit i výjimky.

Finanční podmínky
Cena dle dohody.

Přednášky od přednášejícího

Bennu a Ryugu - světy z doby kamenné

Bennu a Ryugu - světy z doby kamenné

Bennu a Ryugu jsou malé blízkozemní planetky, v posledních letech zkoumané kosmickými sondami Osiris-REX a Hayabusa 2. Obě patří mezi mezi tzv. uhlíkaté nebo také primitivní planetky - materiál, kterým jsou tvořeny, prošel od doby vzniku Sluneční soustavy vůbec nejmenším přetvořením. Nejdůležitějším...

Historie navigace

Historie navigace

Proč se Féničané, Arabové a Vikingové dokázali plavit bez kompasu? Proč se Kolumbus dokázal vrátit z Ameriky bez využití navigace podle hvězd? Co mají zeměpisná délka a šířka společného s délkovým a šířkovým rozměrem? Jak ovlivnilo hledání zeměpisné délky pokrok vědy a techniky v 18. století? Je...

'Oumuamua a Borisov - první mezihvězdné objekty

'Oumuamua a Borisov - první mezihvězdné objekty

V říjnu 2017 se podařil objev, který můžeme právem zařadit mezi nejdůležitější astronomické události daného roku - byl objeven první asteroid, který nepochází z naší Sluneční soustavy, ale přilétl z mezihvězdného prostoru. Vznikl tedy s největší pravděpodobností u nějaké cizí, blízké hvězdy. Tvar...

Pozor, padající kamení!

Pozor, padající kamení!

Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit?

Úsvit trpasličích planet - Pluto a Ceres

Úsvit trpasličích planet - Pluto a Ceres

V roce 2015 navštívily kosmické sondy poprvé v historii dvě trpasličí planety Sluneční soustavy – Ceres a Pluto. Záplava fascinujících údajů o těchto tělesech, která pamatují doby před 4,5 miliardami let, kdy naše planetární soustava vznikala, proudila na Zemi několik let. Že prý je na Plutu modrá...



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »