Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Petr Scheirich

Petr Scheirich

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (*1979)
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, v současnosti je vědeckým pracovníkem Oddělení meziplanetární hmoty ASU AV ČR. Odborně se věnuje planetkám, zejména těm vícenásobným. Je předsedou Amatérské prohlídky oblohy (sekce ČAS), členem Výkonného výboru ČAS, členem Společnosti pro meziplanetární hmotu a hlavním vedoucím Astronomické expedice. 

Astronomii, zejména tu planetkovou, popularizuje formou článků i přednášek pro veřejnost. Jeho koníčkem je též astronavigace, o níž také přednáší, je vlastníkem lodního průkazu kapitána. Ve volných chvílích se věnuje turistice a lezení po stromech.

Záznam odborných prací v NASA ADS.


Kontakt na přednášejícího
petr.scheirich@gmail.com

Podmínky přednášejícího
Celá ČR. Požaduji kompenzaci jízdních nákladů (pojedu autem), ale lze domluvit i výjimky.

Finanční podmínky
Cena dle dohody.

Přednášky od přednášejícího

Bennu a Ryugu - světy z doby kamenné

Bennu a Ryugu - světy z doby kamenné

Bennu a Ryugu jsou malé blízkozemní planetky, v posledních letech zkoumané kosmickými sondami Osiris-REX a Hayabusa 2. Obě patří mezi mezi tzv. uhlíkaté nebo také primitivní planetky - materiál, kterým jsou tvořeny, prošel od doby vzniku Sluneční soustavy vůbec nejmenším přetvořením. Nejdůležitějším...

Historie navigace

Historie navigace

Proč se Féničané, Arabové a Vikingové dokázali plavit bez kompasu? Proč se Kolumbus dokázal vrátit z Ameriky bez využití navigace podle hvězd? Co mají zeměpisná délka a šířka společného s délkovým a šířkovým rozměrem? Jak ovlivnilo hledání zeměpisné délky pokrok vědy a techniky v 18. století? Je...

'Oumuamua a Borisov - první mezihvězdné objekty

'Oumuamua a Borisov - první mezihvězdné objekty

V říjnu 2017 se podařil objev, který můžeme právem zařadit mezi nejdůležitější astronomické události daného roku - byl objeven první asteroid, který nepochází z naší Sluneční soustavy, ale přilétl z mezihvězdného prostoru. Vznikl tedy s největší pravděpodobností u nějaké cizí, blízké hvězdy. Tvar...

Pozor, padající kamení!

Pozor, padající kamení!

Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit?

Úsvit trpasličích planet - Pluto a Ceres

Úsvit trpasličích planet - Pluto a Ceres

V roce 2015 navštívily kosmické sondy poprvé v historii dvě trpasličí planety Sluneční soustavy – Ceres a Pluto. Záplava fascinujících údajů o těchto tělesech, která pamatují doby před 4,5 miliardami let, kdy naše planetární soustava vznikala, proudila na Zemi několik let. Že prý je na Plutu modrá...



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »