Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Petr Scheirich

Petr Scheirich

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (*1979)
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, v současnosti je vědeckým pracovníkem Oddělení meziplanetární hmoty ASU AV ČR. Odborně se věnuje planetkám, zejména těm vícenásobným. Je předsedou Amatérské prohlídky oblohy (sekce ČAS), členem Výkonného výboru ČAS, členem Společnosti pro meziplanetární hmotu a hlavním vedoucím Astronomické expedice. 

Astronomii, zejména tu planetkovou, popularizuje formou článků i přednášek pro veřejnost. Jeho koníčkem je též astronavigace, o níž také přednáší, je vlastníkem lodního průkazu kapitána. Ve volných chvílích se věnuje turistice a lezení po stromech.

Záznam odborných prací v NASA ADS.


Kontakt na přednášejícího
petr.scheirich@gmail.com

Podmínky přednášejícího
Celá ČR. Požaduji kompenzaci jízdních nákladů (pojedu autem), ale lze domluvit i výjimky.

Finanční podmínky
Cena dle dohody.

Přednášky od přednášejícího

Bennu a Ryugu - světy z doby kamenné

Bennu a Ryugu - světy z doby kamenné

Bennu a Ryugu jsou malé blízkozemní planetky, v posledních letech zkoumané kosmickými sondami Osiris-REX a Hayabusa 2. Obě patří mezi mezi tzv. uhlíkaté nebo také primitivní planetky - materiál, kterým jsou tvořeny, prošel od doby vzniku Sluneční soustavy vůbec nejmenším přetvořením. Nejdůležitějším...

Historie navigace

Historie navigace

Proč se Féničané, Arabové a Vikingové dokázali plavit bez kompasu? Proč se Kolumbus dokázal vrátit z Ameriky bez využití navigace podle hvězd? Co mají zeměpisná délka a šířka společného s délkovým a šířkovým rozměrem? Jak ovlivnilo hledání zeměpisné délky pokrok vědy a techniky v 18. století? Je...

'Oumuamua a Borisov - první mezihvězdné objekty

'Oumuamua a Borisov - první mezihvězdné objekty

V říjnu 2017 se podařil objev, který můžeme právem zařadit mezi nejdůležitější astronomické události daného roku - byl objeven první asteroid, který nepochází z naší Sluneční soustavy, ale přilétl z mezihvězdného prostoru. Vznikl tedy s největší pravděpodobností u nějaké cizí, blízké hvězdy. Tvar...

Pozor, padající kamení!

Pozor, padající kamení!

Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit?

Úsvit trpasličích planet - Pluto a Ceres

Úsvit trpasličích planet - Pluto a Ceres

V roce 2015 navštívily kosmické sondy poprvé v historii dvě trpasličí planety Sluneční soustavy – Ceres a Pluto. Záplava fascinujících údajů o těchto tělesech, která pamatují doby před 4,5 miliardami let, kdy naše planetární soustava vznikala, proudila na Zemi několik let. Že prý je na Plutu modrá...



40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »